Wikipedie

Kostel svatého Jiljí (Moutnice)

kostel v Moutnicích

Kostel svatého Jiljí je římskokatolický chrám v obci Moutnice v okrese Brno-venkov. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Je farním kostelem moutnické farnosti.

Kostel svatého Jiljí
v Moutnicích
Kostel svatého Jiljí
Kostel svatého Jiljí
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajJihomoravský
OkresBrno-venkov
ObecMoutnice
Souřadnice49°2′53,52″ s. š., 16°44′29,04″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézebrněnská
Děkanátšlapanický
FarnostMoutnice
Zasvěcenísvatý Jiljí
Další informace
Kód památky15588/7-839 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Jádro kostela je pozdně románské, zachovány jsou obvodové zdi lodi a část zdi presbytáře. Poprvé je kostel připomínán v listině krále Václava II. ze dne 3. června, kterou udělil patronát moutnické fary klášteru dominikánek u sv. Anny na Starém Brně.[2]

Ve druhé polovině 14. století byl goticky upraven, bylo postaveno nové polygonální kněžiště a také věž na jihovýchodní straně lodi. Olomoucká konzistoř vyhověla žádosti židlochovického děkana Jana Josefa Křenka ze dne 14.června 1696, kde se povoluje, aby dominikáni sídlící v Těšanech na zámku mohli přistavět sakristii.[3] Ta byla zřejmě přistavěna v roce 1697. Věž byla z kostelních prostředků přestavěna v roce 1708.

P. Bruno Pražák O.P. (1728 - 1789), první místní kaplan po obnovení moutnické farnosti, byl pochován v předsíni kostela, což vzhledem k následujícím přestavbám by odpovídalo v současnosti středu samotné stavby.

Roku 1825 byl kostel kompletně renovován, vymalován a zastřešen na náklady rytířů Augusta a Ignáce Neuewallových, kteří v té době měli patronátní právo. V první polovině 50.let 19. století došlo opět ke kompletní opravě.[4]

K výrazným úpravám došlo v roce 1867, kdy byl kostel zvětšen vybudováním nového krátkého trojlodí v eklektickém stylu, které navazuje na západní konec původní lodi.[5] Toto se událo za horlivého přispění tehdejšího faráře Antonína Šimečka (1826 - 1884). Na přístavbu bylo použito okolo 30 000 pálenic. Náklady na celkovou úpravu byly 12 000 zlatých. Dostavbu prováděl židlochovický stavitel Karel Jiruš (1817 - 1886[6]) Dne 1.dubna 1867 bylo svěcení základního kamene, do kterého byl speciálně pro tuto příležitost upravený otvor, kam byl vložen památný spis na pergamenu, jiné písemnosti, bankovky a mince z té doby. Také byla zvýšena věž, potažena plechem natřeným na červeno[7]

Za pátera Kosmáka byl kostel v roce 1873 vymalován. Jan Žák (1842 - 1886), familiant z Rozařína, odkázal farnosti 1500 zl. Z části peněz byl pořízen hlavní oltář v gotickém stylu roku 1887.[8]

P. Emanuel Janků (1872 - 1939), rodák z Moutnic, jako bohoslovec sepsal článek do časopisu Method: Farní chrám Páně sv. Jiljí v Moutnicích na Moravě.[9] Na začátku 20. století k příležitosti 25. výročí vydání Kukátka, tento farní chrám vyfotogravoval.[10]

Na počátku 20.století došlo k proražení otvorů gotických oken, kde jsou umístěny vitráže Anděla strážného a sv. Františka z Assisi. Kostel byl poprvé rozsvícen na svátek sv. Václava roku 1931.[11]

V kostele se tvořila plíseň, proto bylo nutné zajistit odvětrávání. Památkářský ústav rozhodl u úpravách, které toto zajistili. Poté byla stavba roku 1938 připravena na výmalbu, kterou provedl Antonín Sychra[12] (1890 - 1960) z Kyjova. Nástropní malby zobrazovaly evangelisty sv. Matouše, sv. Jana, sv. Marka a sv. Lukáše a další světce. Kvůli zajištění statiky kostela použitím železobetonové skořepiny, musely být tyto obrazy roku 1983 otlučeny.

Během renovace věže roku 1972 došlo k odstranění stávající, kde se našly listiny z roku 1867.[11]

Kolem kostela se nachází hřbitov.

Zvony

editovat

Nejstarší zmínka o zvonu v Moutnicích je okolo roku 1560 s nápisem Regina coeli laetare (Raduj se Královno Nebeská)[13]. Vzhledem k tomu, že moutnickou farnost spravovali nějakou dobu evangeličtí faráři během let 1595 až 1620[14] je možné, že tento zvon zanikl právě v tomto období.

Na věži postavené v roce 1708 byly v té době 3 zvony bez nápisu o váze 1 1/2, 1 u. 1/2 ct.[4]

Roku 1874 sepsal kněz Kosmák povídku s názvem "Hodný muž", kde se zmiňuje o tom, že v Moutnicích byly zvony malé; největší z nich vážil 2 centy a 60 liber. Krupař Martin Trnka (1808 - 1877[15]), někdejší ministrant u sv. Jiljí, věnoval 1000 zl. na nové zvony. Jsou zasvěceny Panně Marii, sv. Martinovi, sv. Jiljí a sv. Cyrilu a Metoději. Na věž byly vytaženy 2.srpna 1877.[16]

Během I. světové války byly zvony rekvírovány. Zůstal pouze 133 kg menší zvon z roku 1877 s nápisem: Sv. Maria, oroduj za nás, Sv. Cyrile a Metoději, orodujte za nás. Ulil Emil Weber v Brně 1877.

Roku 1924 byly pořízeny 3 nové zvony s nápisy:

  • Sv. Jiljí, oroduj za nás. Padlým vojínům, farníci. Váha 500 kg.
  • Sv. Martine, oroduj za nás. Za návrat z Války. Putna Tobiáš a manželka Anna. Váha 330 kg
  • Já jsem Neposkvrněné Početí. Za obdržené milosti věnuje Fiala Jan a manželka Františka. Váha 190 kg.

I tyto zvony potkal podobný osud a dne 1.dubna 1942 byly odvezeny do Újezda a poté patrně roztaveny. Zůstal pouze zvon z roku 1877.


Nové zvony byly ulity v roce 1949 a slavnostně posvěceny a zavěšeny v lednu 1950.

  • Maria, ZUK Ulila První moravská zvonárna v Brně, Moutnice L.P. 1949. Váha 300 kg, ladění H1.
  • sv. Václav, ZUK. Ulila První moravská zvonárna v Brně, Moutnice L.P.1949. Víha 180 kg, ladění Cis2

Roku 1988 byl během hodové mše slavnostně posvěcen nový zvon a zavěšen na věž. O 10 let později pukl, byl znovu přelit a dne 25.dubna znovu posvěcen.

  • Ke cti sv. Cyrila a Metoděje, apoštolů Slovanů a patronů Evropy, věnují farníci z Moutnic, Rozařína a Nesvačilky. Víře vždy věrni budou Moravané, dědictví otců zachovej nám Pane. L.P. 1988. Váha 620 kg, ladění Gis1.[11]

Galerie

editovat
  •  
    pohled od severozápadu
  •  
    západní průčelí
  •  
    pohled od východu
  •  
    sousoší sv. Cyrila a Metoděje
  •  
    Pohled na jihozápad - věž a nejstarší moutnický zvon
  •  
    Hlavní oltář - foto z roku 1977
  •  
    Ukázky stropní malby svatých z roku 1937
  •  
    Zavěšování zvonů z roku 1950
  •  
    Zvon z roku 1988
  •  
    Zvon z roku 1988 - sv. Cyril a Metoděj

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-02-07]. Identifikátor záznamu 126081 : Kostel sv. Jiljí. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ BOČEK, Antonín, Josef CHYTIL, Petr Jiří CHLUMECKÝ a Vincenc BRANDL. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. Olomoucii: A. Skarnitzl, 1850. sv. 5, s. 96. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:dad2e870-8141-11e4-889a-5ef3fc9ae867
  3. ↑ Moravský zemský archiv v Brně; Dominikáni Brno (NAD 206, E 12); inv. č. 21; sign. pův. B 2; ukl. j. 1 karton; Olomoucká konzistoř povoluje na rubu žádosti židlochovického děkana Jana Josefa Křenka, aby brněnští dominikáni mohli postavit sakristii u moutnického kostela, vydáno: Olomouc; originál, latina
  4. ↑ a b VOLNÝ, Řehoř Tomáš. Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften. Brünn: Selbstverlag, 1861. sv. 2, část 4, s. 61. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:d1b494d1-cf4e-4e8e-84ec-e42d047525d1
  5. ↑ SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (J–N). Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0695-8. S. 608–610. 
  6. ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ LEJSKA, Filip. Pamětní kniha slavné obce Rozařínské. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  8. ↑ Method: časopis věnovaný umění křesťanskému. Praha: Ferdinand J. Lehner, 31.03.1894, 20(3), s. 31. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:6e7e0720-3ff5-11e7-b3c8-005056825209
  9. ↑ Method: časopis věnovaný umění křesťanskému. Praha: Ferdinand J. Lehner, 31.03.1894, 20(3), s. 31. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:6e7e0720-3ff5-11e7-b3c8-005056825209
  10. ↑ Obrázková revue: illustrovaný časopis pro zábavu a poučení. Praha: V. Kotrba, 1901-1902, 3(3-9), s. 48. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:2cca2ce8-a956-40e9-a04b-95c426250278
  11. ↑ a b c farní kostel sv. Jiljí (Moutnice) - Římskokatolická farnost Moutnice. farnostmoutnice.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. 
  12. ↑ SYCHRA, Antonín, malíř. www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. 
  13. ↑ D'ELVERT, Christian. Zur mähr.-schles. Glockenkunde. Kaiserlich-Königliche Mährisch-Schlesische Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde. Historisch-Statistische Section: Notizen-Blatt der Historisch-Statistischen Section der Kais.-Königl. Mährisch-Schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde.. 1892. Dostupné online. 
  14. ↑ Method: časopis věnovaný umění křesťanskému. Praha: Ferdinand J. Lehner, 31.03.1894, 20(3), s. 32. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:6e87a410-3ff5-11e7-b3c8-005056825209
  15. ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2024-06-28]. Dostupné online. 
  16. ↑ KOSMÁK, Václav. Kukátko. V Brně: tiskem a nákladem papežské knihtiskárny benediktinů rajhradských, 1901. sv. 2, s. 115. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:db1f5860-8ea6-11e8-bb44-5ef3fc9ae867

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_svatého_Jiljí_(Moutnice)&oldid=24039785“