Klášter dominikánek (Brno)

zaniklý klášter v Brně

Klášter dominikánek je zaniklý klášter na Starém Brně v Brně. Jeho součástí byl kostel svaté Anny. Celý komplex sloužil po zrušení kláštera v roce 1782 jako zaopatřovací ústav a v roce 1864 byl zbořen a nahrazen zemskou nemocnicí.

Klášter dominikánek v Brně
Bývalý areál kláštera dominikánek
Bývalý areál kláštera dominikánek
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
KrajJihomoravský
MístoBrno
Souřadnice
Map
Základní informace
ŘádMnišky kazatelského řádu
Založenípřed 1317
Zrušení1782
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

V roce 1312 daroval král Jan Lucemburský, na podnět své manželky Elišky, dominikánkám pozemky na předměstí Brna, u cesty, dnešní Pekařské ulice, vedoucí na Staré Brno. Jednalo se o tzv. Královskou zahradu s ovocným sadem, dvorem, věží a zahradou. V následujících letech zde vznikl konvent, jehož sestry zpočátku žily v provizoriu. Stavba kláštera, zvaného Hortus regis (tj. Královská zahrada) s kostelem svaté Anny byla zahájena v roce 1317. Konvent byl úzce spjat s pány z Lomnice, kteří se o něj starali až do poloviny 16. století. První převorkou se stala vdova po Tasovi z Lomnice, Kateřina, která také klášteru darovala jeho počáteční majetek: patronáty nad dvěma kostely a pět vesnic. V polovině 16. století získala klášter panovnická komora. Za obléhání Brna v roce 1645 byl areál poškozen, v dalších letech se ale dočkal oprav a dalšího rozšiřování. Zrušen byl za josefinských reforem v roce 1782, kdy v něm žilo 32 chórových a 6 laických sester, a jeho majetek připadl státnímu náboženskému fondu. Do areálu byl následně přestěhován vojenský špitál, ale už od roku 1786 zde fungoval zaopatřovací ústav, dnešní Fakultní nemocnice u sv. Anny. Komplex byl postupně upravován pro nemocniční účely, nicméně v polovině 19. století již nárokům nevyhovoval. Budovy kláštera a kostela byly v roce 1864 zbořeny a v letech 1865–1868 nahrazeny novorenesanční nemocnicí od Theophila Hansena.[1]

Klášter se nacházel v dolní části dnešní Pekařské ulice, v místě nynější Fakultní nemocnice u sv. Anny. Společně s nejbližším okolím vytvářel předměstskou část zvanou U Svaté Anny. Bočním průčelím se do ulice Pekařské (u křižovatky s Anenskou) obracel klášterní kostel svaté Anny, na který jižním směrem navazovala původní kvadratura konventu.[2] V průběhu staletí byl areál rozšiřován, takže v 19. století ho tvořily celkem tři uzavřené dvory. Části zdiva kostela a přilehlých částí byly zřejmě v 60. letech 19. století zakomponovány do budovy nové nemocnice, kde tvoří levý vstupní trakt. Rovněž mírné zalomení průčelí nemocnice je pozůstatkem původního půdorysu kláštera.[1]

Seznam převorek

editovat

Seznam představených svatoanenského kláštera je vzhledem k nedostatku klášterních spisů neúplný.[3] Představená kláštera byla původně volena na tři roky.[4]

Jméno představené Od roku
(nebo zmínka)
Do roku
(nebo zmínka)
Datum úmrtí
Kateřina z Deblína, vdova po Tasovi z Lomnice 1317
Elisabetha (Eliška), dcera Vznaty z Lomnice 1339
Katharina od Bolky, vdova po Matoušovi z Štemberka[5] 1381
Anna z Lomnice 1437 1454
Katharina 1437 1466
Euphemia zvaná Gosthauserová (Gasthausserin) 1480 1510 15100524a24. května 1510
Eliška z Lomnice 1490
Cecilia 1512 1514[6]
Columbina 1517 1522
Benedicta 1526
Lucia 1531
Veronika 1538 1542
Cordula 1547 1550
Uršula 1554
Alžběta 1555
Alena (Helena) Millauer 1557 1571
Anna 1574
Klara Šupek nebo Čežka 1574 1580 15811004a4. října 1581
Barbara von Woltersdorf 1581 1583
Anna Lipenska von Gross Lipna 1586 1592 15930330a30. března 1593
Marina Čapek 1593 1594
Mariana Hájková 1601
Margareth Tybaltinská (Tymbaltinská) z Želušic 1607[7] 1611[8]
Anna Brigitta Wodnička 1615 1616
Anna Těšanská 1617
Alena Freidhoferová z Mikulova 1627 1636
Margareth Dašikowna 1641
Helena Katharina Güntherová 1644 1664?
Anna Barbara Pflingnerová (Pflieglová) 1659[9] 1664
Franziska Scheithaufová (Schaidtauf) 1690 1691 17050416a16. dubna 1705
Theresia Katharina Glodfelder (Glattfelderová) 1705 1708 17350626a26. června 1735
Maria Eleonora Gröschlová 1710 17450503a3. května 1745
Albertina Franziska Schöllingerová (Schillingová) 1715 1716 17310404a4. dubna 1731
Beatrix Luxenthalová[10] 1725 1732 17320515a15. května 1732
Bonaventura Graffová 1733 17421115a15. listopadu 1742
Brigitta Baderová? 1747 17530605a5. června 1753
Maria Anna od Srdce Ježíšova Zellnerová 1752 17581202a2. prosince 1758
Maria Josefa od Ježíše Winklerová 1775 17930611a11. června 1793
Anna Štefana Schneiderová 1782 18010104a4. ledna 1801

Reference

editovat
  1. a b FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-026-8. S. 205–208. 
  2. KROUPA, Jiří, a kol. Dějiny Brna 7: Uměleckohistorické památky. Historické jádro. Brno: Statutární město Brno a Archiv města Brna, 2015. ISBN 978-80-86736-46-4. S. 682. 
  3. VOLNÝ, Řehoř Tomáš. Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften. Brünn: Selbstverlag, 1856. sv. 2, část 1, s. 170. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:944fb3f0-97f2-11e6-bfc2-001018b5eb5c
  4. Dominikánky, Konvent Staré Brno (Staré Brno, Brno, Brno-město, Česko : 1312-1782) Dostupné online: https://www.mza.cz/aron/apu/548a8789-579f-4db4-bf75-e84da1714f54
  5. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské, Díl 3: Brněnský kraj. Praha: Společnost přátel starožitností československých, 1935, s. 195. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:02b0b350-73f3-11e5-83b9-5ef3fc9bb22f
  6. Dominikánky Staré Brno, inv. č.: 71, 25.8.1514
  7. Dominikánky Staré Brno, inv. č.: 58, 21.2.1607
  8. Dominikánky Staré Brno, 2.9.1611
  9. Dominikánky Staré Brno, inv. č.: 35, 15.7.1659
  10. Historie a památky [online]. Blazovice.eu [cit. 2024-10-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat