Kostel svatého Jiljí (Hořovice)
Kostel svatého Jiljí v Hořovicích pochází z první poloviny 13. století a byl písemně doložen k roku 1321, ale gotické jádro kostela pochází pravděpodobně až ze třetí čtvrtiny 14. století. Prošel složitým stavebním vývojem, roku 1687 byl přestavěn a upraven raně barokně, v letech 1747–1749 získal pozdně barokní členění, později prvky rokoka. Kostel je významný jak z hlediska stavebně historického, tak i kulturněhistorického, a proto byl zařazen na Seznam kulturních památek v okrese Beroun. Předmětem ochrany je i hřbitovní kaple (márnice) a pozemky kolem kostela.[1] Farní kostel je součástí Římskokatolické farnosti Hořovice.[2]
| Kostel svatého Jiljí v Hořovicích | |
|---|---|
 Kostel svatého Jiljí | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Hořovice |
| Lokalita | Velká Víska (na kopci u zámku) |
| Souřadnice | 49°50′9,21″ s. š., 13°54′36,98″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Vikariát | Beroun |
| Farnost | Hořovice |
| Zasvěcení | svatý Jiljí |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1321 |
| Další informace | |
| Adresa | Vísecké nám. 268 01 Hořovice |
| Oficiální web | https://www.farnosthorovice.cz/farnost/sv_jili/ |
| Kód památky | 24788/2-304 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
K založení kostela (nejspíše dřevěného) a fary došlo, když se Plichta ze Žerotína s bratry Jarkem a Habartem ujali Hořovic. Škola bývala při kostele hned za farou na původně pohanském posvátném pahorku uprostřed bývalé obce Velká Víska, která byla v místě první osadou a později se stala součástí Hořovic. Kostel byl zasvěcen francouzskému křesťanskému poustevníkovi svatému Jiljí. V období gotiky byla vyzděna prostá chrámová loď bez kleneb a pilířů. Z původního gotického kostela se zachovala spodní část věže, sedlový portál do sakristie a lomená pozdně gotická okna. Po vestavění kruchty v roce 1583 se vnitřní prostor kostela proměnil na trojlodí. V letech 1624 a 1639 kostel vyhořel. Před rokem 1651 se díky Jiřímu Adamovi z Martinic stal kostelem děkanským. V roce 1687, po smrti Bernarda Ignáce Jana z Martinic, byla dokončena jeho barokní přestavba. Márnice (hřbitovní kaple hřbitova zrušeného roku 1784) stojící východně za presbytářem kostela, byla postavena v témž stavebním období jako kostel nebo při martinické barokní opravě kostela v letech 1674–1687.[3] Má detailně propracovaný barokní štít.
V době, kdy vlastnil Hořovice hrabě Eugen Václav Bruntálský z Vrbna, proběhla kolem let 1736 a 1747–1749 rokoková přestavba, při které kostel získal typickou rokokovou báň, podobnou, jako měl nedaleký Nový zámek. Rokokovou výzdobu dostal i nový interiér kostela.
Popis editovat
Exteriér editovat
Kostel svatého Jiljí je dominantou jihovýchodní části města na Víseckém náměstí. Je obklopen parčíkem se vzrostlými stromy. Lípy kolem kostela byly darem aktuára Janovského a byly sázeny 12. listopadu 1857.[4] Ke kostelu od severu stoupají kamenné schody a na západní straně od nich je stará dlážděná cesta ohrazená litinovým zábradlím.[5] V blízkosti kostela svatého Jiljí stojí socha svatého Rocha, uctívaného jako patrona proti moru. Hodnotná vrcholně barokní skulptura pochází pravděpodobně z dílny Matyáše Bernarda Brauna, který v té době pracoval na sochařské výzdobě dvora a zahrady Nového zámku. Jedná se o chráněnou kulturní památku.[6]
Kostel svatého Jiljí tvoří obdélné halové trojlodí s užším polygonálně zakončeným presbytářem s kružbami a se severní sakristií. Po severní straně lodi přiléhá věž a předsíňka. Částečně gotická věž je ukončena barokní bání, předsíňka je ukončena barokním štítem a na střeše je sanktusová věžička. V ose průčelí se nachází portál.
Průčelí lodi jsou členěna hladkými lizénami, půlkruhovými okny a profilovanou římsou. Zdivo presbytáře zesilují jednoduše odstupňované opěrné pilíře, mezi kterými se nacházejí lomená okna s jednoduchým ostěním a kružbami. Střechy lodi i presbytáře jsou sedlové s valbami na východní straně.
Interiér editovat
.jpg)
Hlavní oltář kostela svatého Jiljí je sloupový s plastickým baldachýnovým nástavcem a sochou svatého Jiljí uprostřed. Boční barokní oltář svatého Kříže pochází stejně jako hlavní oltář z 2. čtvrtiny 18. stol. Další dva oltáře, oltář svatého Jana Nepomuckého a oltář Bolestné matky Boží, jsou z poloviny 18. století. Na severní stěně presbytáře je reliéf Immaculaty a oltář svaté Anny; relikviář ve výklenku jižní stěny lodě je z komárovské litiny. Do roku 1783 kostel sloužil jako rodinná hrobka. Uvnitř se původně nacházelo patnáct náhrobních desek pánů z Říčan a jejich přátel. Většina z nich, pocházejících z 16. a 17. století, byla přesunuta do márnice, deska zámožné měšťanky Reginy Mydlářky je umístěna ve venkovní části jižní zdi.[7]
Z původních pěti zvonů zbyl pouze jeden, datovaný 1571, ostatní byly za války zabaveny. Dva nové zvony, zasvěcené Panně Marii a svatému Jiljí, byly posvěceny kardinálem Miloslavem Vlkem dne 3. února 2002.[8]
Varhany pocházejí z roku 1896 a jejich zhotovitelem byl pražský varhaník Petr Emanuel Štěpán (1853–1930).[9]
Galerie editovat
-
Kostel od severu se schody a zábradlím -
Jihozápadní pohled na kostel -
Kříž u zdi kostela -
Kříž poblíž kostela -
Socha svatého Rocha
_01.jpg)
_01.jpg)
_02.jpg)
Reference editovat
- ↑ Kostel svatého Jiljí. pamatkovykatalog.cz [online]. Národní památový ústav [cit. 2024-02-23]. Dostupné online.
- ↑ Farnost Hořovice [online]. Hořovice: [cit. 2024-02-23]. Dostupné online.
- ↑ JŮNA, Jindřich. Monografie Hořovicka a Berounska. [s.l.]: Redakční kruh učitelstva, 1931. 577 s. S. 137-142.
- ↑ JŮNA, Jindřich. Monografie Hořovicka a Berounska díl VI.. Praha: Redakční kruh učitelstva, 1931. 577 s. S. 142.
- ↑ DVOŘÁK, Otomar; HOLEČKOVÁ, Marie. Tajemná místa Hořovicka a Zbirožska. 2. vyd. Beroun: MH, 2023. 164 s. ISBN 778-80-86720-88-5. S. 38.
- ↑ Socha svatého Rocha [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-02-24]. Dostupné online.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VI. Podbrdsko. Praha: František Šimáček, 1889. 411 s. Dostupné online. S. 25.
- ↑ Kostely.cz [online]. Beroun: [cit. 2024-02-23]. Dostupné online.
- ↑ SVOBODA, Štěpán. Varhany a varhanáři české republiky [online]. [cit. 2024-02-23]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Jiljí na Wikimedia Commons
