Otevřít hlavní menu

Kostel Proměnění Páně na hoře Tábor

kostel v okrese Tábor v Jihočeském kraji

Kostel Proměnění Páně na hoře Tábor je pozdněgotický kostel nacházející se na Žižkové náměstí v Táboře. Jedná se o halové trojlodí s gotickou síťovou klenbou, vystavěné v 15. a 16. století. Svůj název získal kostel podle slavného křesťanského výjevu o proměnění Páně. Jedná se tak o další z řady křesťanských staveb, které na tuto událost svým názvem odkazují. Chrám je 46 metrů dlouhý a 26 metrů široký, od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka. Gotická věž s barokní bání je vysoká 77,80 metrů (nejvyšší v jižních Čechách) a vede na ni přibližně 250 schodů.

Kostel Proměnění Páně na hoře Tábor
Tábor-děkanský kostel.jpg
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Jihočeský
Okres Tábor
Obec Tábor
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze českobudějovická
Architektonický popis
Stavební sloh gotika, renesance, baroko, novogotika
Typ stavby trojlodní kostel
Výstavba 1440–1512,
současná podoba: 1896–1898
Specifikace
Délka 46 m
Šířka 26 m
Výška 77,8 m
Odkazy
Kód památky 19774/3-4618 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie a vývoj stavbyEditovat

 
Půdorys kostela

Výstavba 1440–1512Editovat

Římskokatolický kostel Proměnění Páně na hoře Tábor, stojí na nejvyšším místě Žižkova náměstí v Táboře. Začátek stavby tehdy utrakvistického kostela se datuje k roku 1440 (současně se započetím stavby zdejší radnice. Přesnější informace o průběhu stavby ve druhé polovině 15. století však nejsou známy. Jedním z prvních významných milníků, který lze s vyšší jistotou určit je proto až rok 1512, kdy došlo k zaklenutí trojlodí gotickou síťovou klenbou, které navrhl i prováděl mistr Staněk z pražské Malé Strany. Zaklenutí proběhlo v rekordně krátkém čase několika málo měsíců.

Renesanční a barokní úpravyEditovat

Po dokončení stavby následovalo období velmi častých požárů, které město Tábor sužovaly a které se pravidelně podepisovaly na podobě kostela. Po požárech následovaly opravy, které vždy mírně poznamenaly drobnější prvky kostela. Po požáru v roce 1532, který poškodil kostel i s věží, byla stavba opravena v renesančním slohu (v roce 1559 zřízeny renesanční štíty). Opět byl poškozen požárem v roce 1602, za třicetileté války byl poškozen střelbou v listopadu 1621 při obléhání císařskými vojsky a také byla Švédy poškozena báň věže natolik, že hrozilo její zřícení. V té době proto došlo k přemístění hodinového stroje na městskou radnici. V roce 1622 převzali zdejší faru katolíci. Věž byla opravena v roce 1677 italským stavitelem Giovanim de Capauli, původní renesanční ochoz byl zrušen a věž byla osazena novou barokní trojstupňovou kopulí. Po stranách kostela se v minulosti nacházely renesanční krámky, které byly ovšem v roce 1678 odstraněny. Roku 1795 byl instalován nový barokní oltář od Ignáce Hammera z Březnice.

Rekonstrukce a regotizace 1896–1898Editovat

V letech 18961898 byl kostel Josefem Mockerem regotizován. Byla např. přistavěna druhá sakristie, původní barokní oltář byl roku 1898 nahrazen oltářem neogotickým od řezbáře Josefa Krejčíka.[1]

Novodobá historieEditovat

 
Celkový stav v roce 2012

Zatím poslední zásadnější stavební akcí byla oprava střechy a podlah mezi lety 20062009. Oprava byla nevyhnutelná zejména z důvodu zatékání do vnitřních prostor. Po konzultacemi s Národním památkovým ústavem se tedy přistoupilo k rekonstrukci. Ta si vyžádala zhruba 15 milionů korun a z cca 85 % byla financována Evropskou unií, o zbytek prostředků se podělilo město Tábor a farnost. V rámci oprav bylo vyměněno 1000 m² střešní krytiny a byla provedena oprava poloviny krovu nad lodí a dále kompletní rekonstrukce krovů nad presbytářem. V souladu s konzultacemi s NPÚ se měnily pouze vadné části krovu. Po zakrytí výkopů po archeologických výzkumech byly kompletně rekonstruovány podlahy v celém kostele.

Popis exteriéruEditovat

Do náměstí je otočena jižní strana kostela se čtyřmi gotickými okny v presbytáři a čtyřmi v lodi. Na západní a východní straně jsou dva vysoké renesanční obloučkové štíty. Byly vystavěny v roce 1559 patrně při opravě po požáru roku 1532. Dále zde můžeme najít tři menší štíty na severní straně, které byly postaveny také v roce 1559. Menší štíty se nacházejí na jižní straně a byly vytvořeny před rokem 1600. Z krovu nad lodí vystupuje zvonička (sanktusník).

Nad loděmi se ční více než 77 metrová věž, která během historie utrpěla (stejně jako zbytek kostela) závažné šrámy. Na konci třicetileté války dokonce hrozilo, že se zřítí, a proto došlo k přemístění hodinového stroje na městskou radnici. V roce 1677 byla věž opravena a osazena novou barokní trojstupňovou kopulí. Součástí opravy bylo také odstranění renesančního ochozu. Věž má na každé stěně tři obdélníková okna, za kterými se v minulosti nacházel byt věžného.

Kostel měl již řadu zvonů, které byly z nejrůznějších důvodů odstraněny. V současné době má kostel tři zvony: Svatý Václav (1633), umíráček František (15. stol.) a Svatý Michal (1672, znovuodlitý 1725).

Na západní stěně se nachází velké slepé okno, původně s plaménkovou kružbou. Ostatní okna kostela mají typické lomené oblouky a jsou opatřeny bohatými kružbami a jeptiškami.

Před kostelem se nachází barokní sousoší piety později doplněné o sochy sv. Donáta a Floriána z dílny I. F. Platzera. Sousoší bylo na náměstí přeneseno z krypty augustiniánského kostela 1850.[2]

Popis interiéruEditovat

Jedná se o halové trojlodí se síťovou klenbou. Trojlodí je dělené třemi páry arkád na osmibokých pilířích vysokých 18 metrů. Zmiňovaná síťová klenba se nachází v hlavní lodi. V bočních lodích je jednoduchá křížová žebrová klenba bez přípor. Presbytář je zaklenut klenbou sklípkovou s půdorysem sférické hvězdice (pravděpodobně pod vlivem dvoulodního kostela v nedaleké Bechyni). Na klenebních svornících kostela lze pozorovat kamenné cechovní znaky, podobné znaky se nacházejí také v podobě maleb na vnitřních stěnách. Z presbytáře je vstup do dvou sakristií (druhá z nich byla přistavěna Josefem Mockerem až při regotizaci v letech 18961897). První sakristie má křížovou žebrovou klenbu a druhá sakristie (na východní straně) má křížovou žebrovou klenbu s jedním vloženým žebrem.

Za zmínku stojí nepochybně i výrazně zdobená kazatelna, která je vytvořena v barokním stylu. I tento prvek v sobě nese odkaz na hlavní motiv kostela. Na vrchu kazatelny je totiž opět sousoší znázorňující Proměnění Páně. Kazatelna pochází z druhé poloviny 17. století. V jižní lodi lze nalézt epitaf s motivem Křtu v Jordáně. Do kostela proniká světlo řadou oken s bohatými vitrážemi z let 18961933 s nejrůznějšími náboženskými výjevy a postavami (např. Ježíš Kristus, sv. Norbert a sv. Václav). Kruchta se nachází v západní části kostela a je podklenuta valenou klenbou s výsečemi. Na kruchtě na nachází pás lichých kružeb a vystupují z ní do prostoru kostela varhany.

Vybavení interiéruEditovat

Jedním z nejzajímavějších prvků interiéru je novogotický oltář z roku 1898 s vyobrazením Proměnění páně. Oltář je dílem Josefa Krejčíka a je zdoben řadou světců, lze na něm nalézt např. svatého Cyrila a Metoděje, svatého Vojtěcha a svatého Petra a Pavla. V kostele se nacházejí i další menší oltáře – oltář svaté Barbory a Apolény a oltář svatého Jana Nepomuckého, oba tyto rokokové oltáře pocházejí původně z augustiniánského kostela Narození Panny Marie. Dále jsou zde dva tabulové rokokové oltáře od Josefa Huttaryho.

Kostelní varhany s více než 4000 píšťalami [zdroj?] patří mezi největší varhany v Česku. Varhany jsou dílem firmy Skopek, která je postavila v roce 1895 a roku 1941 proběhlo jejich výrazné rozšíření a přestavění do dnešní podoby. Poslední rekonstrukci varhan provedl Petr Fischer v letech 19951998.

Lavice v kostele jsou relativně nové, jejich poslední kompletní výměna proběhla roku 1998.

ZajímavostiEditovat

Kvůli relativně častým požárům zde také existovala funkce věžného. Jeho úkolem bylo mimo jiné noční troubení každých 15 minut, díky čemuž mělo být zajištěno jeho bdění. Později došlo ke zrušení této funkce. Poslední rodinou, která v bytě věžného bydlela, byla rodina Hovorkova. V současné době se byt nepoužívá, ale v užívání byl až do roku 1956.

Kostel je v současnosti otevřen veřejnosti a je hojně využíván k nejrůznějším náboženským a kulturním akcím, za zmínku stojí například řada koncertů, které se zde pravidelně konají.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-28]. Identifikátor záznamu 130560 : kostel Proměnění Páně na hoře Tábor. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Umělecké památky Čech T/Ž. Praha, Academia 1982

LiteraturaEditovat

  • POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 1, T / Ž. Praha: Academia, 1982. 636 s. 
  • BENEŠOVSKÁ, Klára. Architektura gotická. Praha: Správa Pražského hradu, 2001. 320 s. ISBN 80-86161-34-X. 
  • Kostel Proměnění Páně v Táboře. Tábor: Římskokatolická farnost Tábor, 2009. 
  • AUGUSTA, Pavel; KLÍNKOVÁ, Hana. Kniha o městě Tábor. Praha: Milpo Media, 2001. 168 s. ISBN 80-86098-18-4. 

Externí odkazyEditovat

  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Proměnění Páně na hoře Tábor ve Wikimedia Commons
  • ČÍŽEK, Jiří. kostel Proměnění Páně na hoře Tábor [online]. Tábor: Hrady.cz [cit. 2014-06-04]. Dostupné online. 
  • Římskokatolická farnost Tábor [online]. Tábor: Římskokatolická farnost Tábor [cit. 2014-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-06-07. 
  • Virtuální prohlídka kostela [online]. Tábor: www.virtualtravel.cz [cit. 2014-06-04]. Dostupné online. 
  • Na cestě po severu Izraele [online]. Praha: Česká televize [cit. 2014-06-04]. Dostupné online. 
  • PELTÁN, David. Táborský děkanský kostel poprvé v historii otevírá krov [online]. Tábor: taborsky.denik.cz [cit. 2014-06-04]. Dostupné online. 
  • Tábor-děkanský kostel Proměnění Páně na hoře Tábor [online]. Tábor: Turistika.cz [cit. 2014-06-04]. Dostupné online.