Kostel Nejsvětější Trojice (Zahořany)
Kostel Nejsvětější Trojice v Zahořanech (obec Křešice) na Litoměřicku v Ústeckém kraji je jedním z prvních barokních kostelů v severních Čechách, pochází z poloviny 17. století. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
| Kostel Nejsvětější Trojice v Zahořanech | |
|---|---|
 Kostel Nejsvětější Trojice v Zahořanech | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Litoměřice |
| Obec | Křešice |
| Lokalita | Zahořany |
| Souřadnice | 50°31′41,65″ s. š., 14°13′5,03″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | litoměřický |
| Farnost | Zahořany u Křešic |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů |
| Současný majitel | farnost Zahořany u Křešic |
| Zasvěcení | Nejsvětější Trojice |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Bernardo Spineta |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | polovina 17. století |
| Specifikace | |
| Délka | 24,5 metrů |
| Šířka | 13 metrů |
| Umístění oltáře | na východ |
| Stavební materiál | kámen, cihly, zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 42561/5-2465 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Kostel Nejsvětější Trojice v Zahořanech je dlouhodobě nevyužívaný z důvodu statického narušení. Hlavní klenba kostela je podélně popraskaná, zvenku opadává omítka a zdobné prvky fasády. V roce 2013 byla statickým průzkumem zjištěna závada v krovu kostelní lodi, která způsobuje vychylování zdiva a rozevírání puklin. V závěru roku 2013 vznikla z iniciativy obyvatel Zahořan veřejná sbírka k záchraně kostela Nejsvětější Trojice.
Kostel je vlastněn Římskokatolickou farností Zahořany u Křešic.[2]
Pověst o založení kostela editovat
Lidová tradice říká, že když v době třicetileté války táhli krajem Švédové, opevnili se císařští na zahořanském vršku. Jejich velitel, maršálek Kron (Jan van der Croon), večer kontroloval hlídky, rozmístěné na okolních kopcích Křemíně a Holaji. Měl prý tehdy u sebe válečnou pokladnu, která v žádném případě nesměla padnout do rukou nepřátel. Právě když se chystal uložit ke spánku, v noční tmě uslyšel zakokrhat kohouta. Kokrhání v neobvyklou dobu vzbudilo jeho podezření, i dal hned vyhlásit bojovou pohotovost. Švédové skutečně krátce nato pod rouškou tmy překonali Labe a zaútočili. Obránci však byli připravení, útok švédské přesily odrazili a donutili nepřítele k ústupu.
Po skončení války se maršálek Kron usadil v Zahořanech, zdejší tvrz přestavěl na zámek a pro upomínku na kohouta – zachránce dal na návrší nad Labem vystavět kostel Nejsvětější Trojice. Na věžičku kostela byl usazen plechový kohoutek.[3] Ten zde vydržel hlídat až donedávna, když se ale opravovala střecha v osmdesátých letech 20. století, byla věžička i s kohoutkem sundána, protože hrozil její pád.
Popis stavby editovat
Kostel Nejsvětější Trojice stojí na návrší nad obcí Zahořany, v sousedství Křešic šest kilometrů východně od Litoměřic). Tvoří pohledovou dominantu z dalekých oblastí Polabské kotliny. Kostel na první pohled upoutá neobvyklým řešením, kdy zvonice je postavena odděleně od samotné kostelní lodě.
Raně barokní stavba, vystavěná v letech 1653–1657 pražským architektem italského původu Carlem Luragem na objednávku tehdejšího majitele zahořanského panství císařského generála a vojenského velitele Prahy Jana van der Croon.[4] Jednolodní podélná stavba s odsazeným trojbokým závěrem, průčelí s mělkým rizalitem a volutovým štítem. Valená lunetová klenba je bohatě zdobena freskovou malbou a štukovou ornamentalikou. Hlavní oltář z umělého mramoru z roku 1766 je dílem litoměřického mramoráře M. Hennevogela, čtyři boční oltáře patrně od dalšího litoměřického mistra, M. Tollingera, varhany z roku 1711 od D. Kornhausera ze Sokolova, pozdně barokní kazatelna pochází z roku 1772.[5] Bohatá štuková výzdoba interiéru je současná s výstavbou (polovina 17. století) a svou kvalitou a rozsahem představuje jeden z vrcholů raně barokní štukatury v oblasti severozápadních Čech. Nástropní a nástěnné malby provedl nejspíše v průběhu čtyřicátých let 18. století pražský malíř František Antonín Müller.[6]
V průběhu 19. století se na kostele objevily první statické závady (trhliny klenby), proto byl kostel zpevněn železnými táhly. V devadesátých letech 20. století byla obnovena střecha kostela. Jinak je kostel již dlouhodobě nevyužívaný a nebyly prováděny další opravy.
Okolí kostela editovat
Okolo kostela se nachází hřbitov, v současné době stále využívaný. Při jeho ohradní zdi na východní straně stojí pětiboká hřbitovní kaple, na západním okraji pak věž se zvonicí. Na hřbitově jsou četné staré náhrobky původních německých obyvatel obce.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-12-18]. Identifikátor záznamu 154752 : Kostel Nejsvětější Trojice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Informace o pozemku [online]. cuzk.cz [cit. 2020-04-22]. Dostupné online.
- ↑ MAREK, Vitalij. Pověsti Litoměřicka. Hostivice: Vydavatelství BARON, 2012. ISBN 978-80-86914-55-8.
- ↑ PÁTEK, Jakub, a kol. Zahořany. Cesta časem a prostorem. 1. vyd. Červený Kostelec/Ústí nad Labem: Pavel Mervart/Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 2020. 512 s. ISBN 978-80-7465-433-6. S. 277. Dále jen Pátek (2020).
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Zahořany (Litoměřice), s. 323.
- ↑ Pátek (2020), s. 336–337.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nejsvětější Trojice na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v kostele Nejsvětější Trojice; Zahořany (katalog biskupství litoměřického)
- Bohoslužby ve farním kostele Nejsvětější Trojice, Zahořany na webu církev.cz/bohoslužby
- Program Noci kostelů – Zahořany, kostel Nejsvětější Trojice
- Spolek Pro Zahořany – iniciativa pro záchranu kostela
