Korýši

(přesměrováno z Korýš)

Korýši (Crustacea) jsou velká parafyletická skupina členovců zpravidla klasifikovaná jako podkmen. Žijí především ve vodním prostředí, a to ve sladké i slané vodě, některé skupiny se však adaptovaly i k životu na souši, jmenovitě někteří stejnonožci (např. stínky nebo svinky).

Jak číst taxoboxKorýši
Stav taxonu: nepřirozený (parafyletický)
alternativní popis obrázku chybí
Krab Gecarcinus quadratus
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen

členovci (Arthropoda)

Pancrustacea
Podkmen korýši (Crustacea)
Brünnich, 1772
Třídy a podtřídy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moderní fylogenetické studie prokázaly, že ke korýšům by se měl řadit i hmyz. Zástupci skupiny šestinohých (Hexapoda) jsou totiž zřejmě jen velmi specializovaní korýši, u kterých se s přechodem na souš vyvinula řada apomorfií, díky nimž byly po dlouhou dobu řazeni jako svébytná skupina členovců. Jednou z hmyzích apomorfií je také přítomnost vzdušnic; jelikož tento znak sdílí hmyz se stonožkovci (Myriapoda), bývali společně řazeni do skupiny vzdušnicovci, která byla nepřirozená, jelikož vzdušnice vznikly u těchto skupin nezávisle na sobě. Šestinohé spolu s ostatními korýši je proto na základě dnešních poznatků tedy třeba chápat jako součást skupiny Pancrustacea, kterou popsali v roce 1997 čeští biologové Jan Zrzavý a Pavel Štys a která sdružuje šestinohé a všechny ostatní skupiny korýšů slučované do taxonu Crustacea.

Korýši v tradičním pojetí (Crustacea) čítají asi 52 000 druhů [1] a věda jimi se zabývající se nazývá karcinologie, případně malakostratologie či krustaceologie.

AnatomieEditovat

Korýši mají jeden pár složených očí, 2 páry tykadel, 1 pár kusadel a 2 páry čelistí (tzn. celkem tři páry ústních částí). Hlavohruď a zadeček nesou množství přívěsků (končetin) včetně žaberních nožek. Tělo je zakončeno telsonem.

Tělo se skládá z hlavy, hrudi (thorax) a zadečku (abdomen). První dvě jmenované části však často srůstají v hlavohruď (cephalothorax). Společným znakem je vývojové stadium naupliové larvy. Tělo je víceméně kryto krunýřem, který je prostoupen vápenatými solemi. Krunýř korýši svlékají (proces ekdyze), aby mohli růst.

KončetinyEditovat

Na přední straně hlavy mají korýši jeden či dva páry tykadel, která slouží při průzkumu okolí. Některé druhy zde mají umístěny chemoreceptory, jimiž rozeznávají látky ve vodě nebo hledají kořist. Následuje pár silných kusadel (mandibul). Na osmi článcích trupu mají po páru končetin. Přední pár nožek slouží k rozmělnění potravy, dalších pět párů je obecně určeno k pohybu, avšak jejich anatomie i využití se u jednotlivých skupin liší.

FyziologieEditovat

 
Hrotnatka velká (Daphnia magna)

Většina korýšů je pohyblivá, některé druhy se však vyznačují parazitickým způsobem života a tráví život na těle hostitele. Také dospělí svijonožci jsou nepohybliví, neboť jsou hlavovou částí ukotveni na podkladu.

Menší korýši dýchají difuzí, větší mívají žábry nebo vzácně i jistou formu plic (u kraba palmového, Birgus latro).

ReprodukceEditovat

Korýši jsou většinou odděleného pohlaví (gonochoristé); menšinu tvoří hermafrodité (vilejši, třídy Remipedia a Cephalocarida). Někteří korýši mohou dokonce během života pohlaví měnit. Rozšířená je i partenogeneze, tj. tvorba životaschopných vajíček bez oplodnění samcem. Dochází k ní u četných lupenonožců, některých lasturnatek, některých stejnonožců a také u jistých „vyšších“ korýšů, např. druhu Procambarus virginalis, známý pod německým jménem Marmorkrebs. Larválním stadiem korýšů je nauplius; to je však někdy potlačeno a objevuje se pouze v embryonálním vývoji.

SystematikaEditovat

Dřívější systém členil zástupce korýšů do dvou skupin. Jako vyšší korýši byla označována skupina rakovců (larva zoea) a veškeré další skupiny byly sloučené do parafyletického taxonu nižší korýši (larva naupilus). Toto dělení není v současnosti udržitelné, jelikož nepřirozená skupina nižších korýšů je souborem řady nepříbuzných a velmi odlišných skupin, přesto je však dodnes součástí řady učebnic.

Parafylem však nejsou pouze nižší korýši, moderní fylogenetické analýzy se shodují, že jednou ze skupin korýšů jsou šestinozí (Hexapoda), takže parafyletickou skupinou jsou i sami korýši jako celek, pokud nepřipustíme, že hmyz jsou pouze velmi specializovaní korýši, kteří se specializovali na život mimo vodní prostředí, což však učinila i další skupina korýšů – stínky a svinky. Fylogenetický strom skupiny Pancrustacea, jak je označován taxon zahrnující korýše včetně hmyzu, není dosud spolehlivě zrekonstruován, takže zde uvedený schéma je pouze jednou z možností, jak mohou vypadat vzájemné příbuzenské vztahy uvnitř korýšů:

Oligostraca

lasturnatky

rakovčíci

Ichthyostraca

kapřivci

jazyčnatky

Altocrustacea
Multicrustacea
rakovci

Eumalacostraca

Phyllocarida

Hexanauplia

klanonožci

Thecostraca

kapsovci

ypsilonovky

svijonožci

Allotriocarida
lupenonožci

žábronožky

Phyllopoda

listonožky

Diplostraca

Miracrustacea
Xenocarida

volnohlavci

veslonožci

šestinozí

hmyzenky

chvostoskoci

vidličnatky

hmyz

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Crustacean na anglické Wikipedii.

  1. J. W. Martin & G. E. Davis (2001): Natural History Museum of Los Angeles County, 132 pp., Volně dostupný

Externí odkazyEditovat