Korýši

(přesměrováno z Korýš)

Korýši (Crustacea) jsou velká skupina členovců (zpravidla klasifikovaná jako podkmen, přestože fylogenetickými analýzami[1] byla odhalena její nepřirozenost), zahrnující asi 52 000 druhů.[2] Patří k nim velmi známé skupiny živočichů, jako jsou krabi, humři či krevety, ale i některé velmi drobné druhy, jako např. buchanky či perloočky. Korýši žijí především ve vodním prostředí, a to ve sladké i slané vodě, některé skupiny se však adaptovaly i k životu na souši (zemní krabi,svinka, stínka).

Jak číst taxoboxKorýši
Stav taxonu: nepřirozený (parafyletický)
alternativní popis obrázku chybí
Krab Gecarcinus quadratus
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Podkmen korýši (Crustacea)
Brünnich, 1772
Třídy a podtřídy
  • viz text
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Korýši jsou parafyletickým taxonem: molekulární studie prokázaly, že šestinozí (Hexapoda) jsou jejich vnitřní skupinou a takto nově vzniklý taxon se označuje Pancrustacea. Zároveň tím byla prokázána nepřirozenost vzdušnicovců; tato teorie předpokládala bližší příbuznost hmyzu s taxonem Myriapoda.

Věda zabývající se korýši se nazývá karcinologie, případně malakostratologie či krustaceologie.

AnatomieEditovat

Korýši mají jeden pár složených očí, 2 páry tykadel, 1 pár kusadel a 2 páry čelistí (tzn. celkem tři páry ústních částí). Hlavohruď a zadeček nesou množství přívěsků (končetin) včetně žaberních nožek. Tělo je zakončeno telsonem.

Tělo se skládá z hlavy, hrudi (thorax) a zadečku (abdomen). První dvě jmenované části však často srůstají v hlavohruď (cephalothorax). Společným znakem je vývojové stadium naupliové larvy. Tělo je víceméně kryto krunýřem, který je prostoupen vápenatými solemi. Krunýř korýši svlékají (proces ekdyze), aby mohli růst.

KončetinyEditovat

Na přední straně hlavy mají korýši jeden či dva páry tykadel, která slouží při průzkumu okolí. Některé druhy zde mají umístěny chemoreceptory, jimiž rozeznávají látky ve vodě nebo hledají kořist. Následuje pár silných kusadel (mandibul). Na osmi článcích trupu mají po páru končetin. Přední pár nožek slouží k rozmělnění potravy, dalších pět párů je obecně určeno k pohybu, avšak jejich anatomie i využití se u jednotlivých skupin liší.

FyziologieEditovat

 
Hrotnatka velká (Daphnia magna)

Většina korýšů je pohyblivá, některé druhy se však vyznačují parazitickým způsobem života a tráví život na těle hostitele. Také dospělí svijonožci jsou nepohybliví, neboť jsou hlavovou částí ukotveni na podkladu.

Menší korýši dýchají difuzí, větší mívají žábry nebo vzácně i jistou formu plic (u kraba palmového, Birgus latro).

ReprodukceEditovat

Korýši jsou většinou odděleného pohlaví (gonochoristé); menšinu tvoří hermafrodité (vilejši, třídy Remipedia a Cephalocarida). Někteří korýši mohou dokonce během života pohlaví měnit. Rozšířená je i partenogeneze, tj. tvorba životaschopných vajíček bez oplodnění samcem. Dochází k ní u četných lupenonožců, některých lasturnatek, některých stejnonožců a také u jistých "vyšších" korýšů, např. druhu Procambarus virginalis, známý pod německým jménem Marmorkrebs. Larválním stadiem korýšů je nauplius; to je však někdy potlačeno a objevuje se pouze v embryonálním vývoji.

SystematikaEditovat

Dělení na vyšší a nižšíEditovat

Nižší korýši
Vyšší korýši

SystematikaEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Crustacean na anglické Wikipedii.

  1. a b REGIER, Jerome C.; SHULTZ, Jeffrey W.; ZWICK, Andreas, April Hussey, Bernard Ball, Regina Wetzer, Joel W. Martin, Clifford W. Cunningham. Arthropod relationships revealed by phylogenomic analysis of nuclear protein-coding sequences. Nature [online]. 10. únor 2010 [cit. 2010-02-16]. Dostupné online. ISSN 1476-4687. DOI:10.1038/nature08742. (anglicky) 
  2. J. W. Martin & G. E. Davis (2001): Natural History Museum of Los Angeles County, 132 pp., Volně dostupný

Externí odkazyEditovat