Lasturnatky

Lasturnatky (Ostracoda) jsou malí (jen několik mm měřící) korýši. Na Zemi jsou už od kambria, hlavní rozvoj zažili před asi 500 miliony let. Jejich fosilie potvrdily například to, že v Antarktidě v dry valleys kdysi panovalo klima podobné tomu v dnešních tundrových oblastech.[2]. Nedávno byly také převratně objeveny 100 milionů let staré velké lasturnatčí spermie.[3] Lasturnatky žijí u dna, v mořských i sladkých vodách, potrava je různorodá.

Jak číst taxoboxLasturnatky
alternativní popis obrázku chybí
Lasturnatka z čeledi Cylindroleberididae
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Podkmen korýši (Crustacea)
Třída lasturnatky (Ostracoda)
Latreille, 1802
Podtřídy a řády

 Myodocopa Sars, 1866

Myodocopida Sars, 1866
Halocyprida Dana, 1853

 Podocopa Müller, 1894

Platycopida Sars, 1866
Podocopida Sars, 1866
Synonyma
  • ostrakodi
  • skořepatci[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

CharakteristikaEditovat

Lasturnatky mají tělo pokryté dvouchlopňovou schránkou. Jejich tělní články splývají či jsou úplně redukované. Zadeček je buďto zakrnělý či chybí, hlava je jasně největším článkem s většinou končetin. Na hrudi je jen jeden pár končetin nebo i žádný. K plavání používají dva páry antenul a tří páry hrudních končetin. Mají také pár mandibul a dva páry maxil. Vylučovací soustavu tvoří žlázy na maxilách, anténách, či na obou.[4] Cévní soustava (a s tou i srdce) chybí, krev obíhá mezi chlopněmi na schránce. Lasturnatky dýchají povrchem těla. Předpokládá se, že hlavním smyslem je hmat, protože na těle a končetinách se vyskytují obzvláště citlivé chlupy, i když na hlavě sedí jednoduché naupliové očko a u některých druhů je i pár složených očí.

RozmnožováníEditovat

Většina lasturnatek snáší vajíčka buďto rovnou do vody (jako plankton) či je lepí na rostliny či objekty u dna. Některé druhy však uchovávají vajíčka ve schránce pro větší ochranu. Z vajíčka se vylíhne naupliová larva, od začátku s tvrdou schránkou. Larva se před dospělostí svlékne osmkrát.

Jak už bylo zmíněno, lasturnatky mají velké spermie – 6 až 10x delší, než je tělo dospělce a ty jsou svinuté ve pohlavní žláze samce (testis). Protože tak tomu bylo už před 100 miliony let, předpokládá se, že existovala a existuje silná sexuální konkurence mezi samicemi o samce. Vždy velké množství samic usiluje o kopulaci s daným samcem a ten, protože při rozmnožování investuje více energie do své velké spermie než ony do vajíčka, je zákonitě při partnerském výběru více vybíravý. Zatímco u lidí je spermie nejmenší buňkou, tak u těchto korýšů je to největší buňka jejich těla, je tedy energeticky náročná a zřejmě obsahuje výživu pro vajíčko. Další kuriozitou je, že samci mají dva penisy a samice dvě pochvy (gonopory).

ZástupciEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ostracod na anglické Wikipedii.

  1. ZICHA, Ondřej; MAŇAS, Michal. Ostracoda (lasturnatky) [online]. BioLib.cz, 2004-07-04 18:20:18 CET, rev. 2006-12-23 01:03:02 CET [cit. 2009-12-03]. Dostupné online. 
  2. Martina Otčenášková. V Antarktidě bylo jako v tundře [online]. Český rozhlas, 24.07.2008. Dostupné online. 
  3. Češka se podílela na objevu 100 milionů let starých spermií [online]. 19.06.2008. Dostupné online. 
  4. Barnes, Robert D. Invertebrate Zoology. Philadelphia, PA: Holt-Saunders International, 1982. ISBN 0-03-056747-5. S. 680-683. 
  5. ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, J. Lasturnatky. From Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007 [cit. 2009-12-03]. Available from www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=L001>

Externí odkazyEditovat