Koníček (přírodní rezervace)
Koníček je přírodní rezervace ve správních územích obcí Jince a Ohrazenice v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Tvoří ji komplex lesních společenstev a skalních útvarů s výskytem fosilií v chráněné krajinné oblasti Brdy. Území se nachází ve veřejně nepřístupném Posádkovém cvičišti Jince.
 Koníček | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 Skála na vrcholu Koníčku | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 15. listopadu 2021 |
| Nadm. výška | 502–667 m n. m. |
| Rozloha | 32,65 ha[1] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Příbram |
| Umístění | Jince, Ohrazenice |
| Souřadnice | 49°46′8,92″ s. š., 13°56′32,91″ v. d. |
  Koníček | |
| Další informace | |
| Kód | 6228 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatLesy na úbočí Koníčku se po staletí vyvíjely podobně jako ostatní lesy v Brdech. Původní listnaté lesy s příměsí jedle a borovice byly vytěženy pro výrobu dřevěného uhlí a s rozvojem průmyslu v osmnáctém a devatenáctém století se těžba dřeva rozšiřovala i do obtížně přístupných částí hor.[2]
Vrch je součástí Posádkového cvičiště Jince, takže území slouží k výcviku vojenských jednotek, a je veřejnosti nepřístupné. Přesto vrcholovou skálu navštěvují horolezci a trampové.[3]
Chráněné území vyhlásila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v kategorii přírodní rezervace s účinností od 15. listopadu 2021.[4] Předmětem ochrany jsou suťové lesy, květnaté a acidofilní bučiny, paleontologické naleziště a skalní útvary.[5]
Přírodní poměry
editovatPřírodní rezervace s rozlohou 32,65 hektarů leží v nadmořské výšce 502–667 metrů v katastrálních územích Jince v Brdech a Ohrazenice v Brdech. Nachází se na území chráněné krajinné oblasti Brdy.[4]
Abiotické poměry
editovatGeologické podloží tvoří kambrijské jinecké souvrství složené z břidlic, prachovců, jemnozrnných pískovců a drob, jehož horniny vystupují na povrch na jižním svahu Jineckých Hřebenů. Skalní útvar na vrcholovém hřebeni patří ohrazenickému souvrství tvořeném slepenci a hrubozrnnými pískovci. Koníček s nadmořskou výškou 666,6 metru je nejvýchodnějším bodem asi 800 metrů dlouhé části strukturně denudačního hřebene. V nejvyšší části vystupuje skalní věž typu tor připomínající svým tvarem hlavu koně.[6] Převážná část chráněného území leží na východním úbočí Koníčku.[7]
V geomorfologickém členění Česka přírodní rezervace leží v Brdské vrchovině, konkrétně v podcelku Brdy a okrsku Třemošenská vrchovina. Odvodňuje ji Ohrazenický potok, který je levostranným přítokem Litavky, a patří tedy k povodí Berounky.[8]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní památka nachází v mírně teplé oblasti MT5,[8] pro kterou jsou typické teploty −4 až −5 °C v lednu a 16 až 17 °C v červenci. Celkový roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů. Letních dnů bývá třicet až čtyřicet, zatímco mrazových dnů 130–140. Sníh zde leží šedesát až sto dnů v roce.[9]
Paleontologie
editovatVe výchozech jineckého souvrství se v šedozelených břidlicích a prachovcích hojně vyskytují fosilie trilobitů druhu Ellipsocephalus hoffi. Kromě nich byly nalezeny fosilizované stopy vzájemných interakcí živočichů a někteří z nejstarších zástupců skupiny graptoloidů. V sedimentech jsou patrné nepravidelné sítě tunelů, které dokládají činnost prvohorní fauny žijící pod povrchem dna.[10]
Flóra
editovatVětšinu chráněného území porůstají květnaté a acidofilní bučiny, v jejichž podrostu převažuje metlička křivolaká (Avenella flexuosa), třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) a brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). Místy se vyskytují náročnější druhy, jako je ostřice lesní (Carex sylvatica), žindava evropská (Sanicula europaea), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), kopytník evropský (Asarum europaeum) a vzácněji také lilie zlatohlavá (Lilium martagon). Na vlhčím úpatí svahu se nachází prameniště s ostřicemi a řeřišnicí hořkou (Cardamine amara).[5] Ze zranitelných hub se v bučině vzácně objevuje běločehratka hořká (Leucopaxillus gentianeus).[11]
Okolí vrcholu a prudké svahy jihovýchodně od něj pokrývá suťový les s převažujícím bukem, který doplňují javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides), lípa malolistá (Tilia cordata), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a vtroušeně jedle bělokorá (Abies alba).[5] Jedle zde přirozeně zmlazuje, ale jejímu odrůstání brání okus zvěří.[12] V keřovém patře zde řídce roste bez černý (Sambucus nigra), bez červený (Sambucus racemosa) a meruzalka (Ribes). Z bylin se hojně vyskytují kakost smrdutý (Geranium robertianum), svízel vonný (Galium odoratum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), pitulník žlutý (Galeobdolon luteum) nebo vzácněji kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) a vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia).[5]
Fauna
editovatPřírodní rezervace není zoologicky významná. Větší význam má pouze z hlediska výskytu ptáků, z nichž zde žijí datel černý (Dryocopus martius), žluna šedá (Picus canus), holub doupňák (Columba oenas), krkavec velký (Corvus corax), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) a puštík obecný (Strix aluco). Ojediněle byl zaznamenán také strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), lejsek malý (Ficedula parva), skřivan lesní (Lullula arborea) a v okolí skalek čáp černý (Ciconia nigra).[13]
Území neumožňuje rozmnožování obojživelníků, ale představuje pro ně vhodnou zimovací lokalitu a potravní zdroj. Žije zde ropucha obecná (Bufo bufo) a čolek horský (Ichthyosaura alpestris). Z plazů se vyskytuje ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký (Anguis fragilis). Ze vzácnějších savců lokalitu navštěvují veverka obecná (Sciurus vulgaris), kuna lesní (Martes martes) a jezevec lesní (Meles meles). Běžné drobné savce zastupuje myšice lesní (Apodemus flavicollis) a myšice křovinná (Apodemus sylvaticus).[13]
Podle odchytů u nedalekého Mlýnského rybníka (na jihovýchodním úpatí Koníčku) v rezervaci pravděpodobně žijí různé druhy netopýrů jako je netopýr velký (Myotis myotis), netopýr vodní (Myotis daubentonii), netopýr vousatý (Myotis mystacinus) ad.[10]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online. [cit. 2022-07-04].
- ↑ Plán péče o přírodní rezervaci Koníček na období 2021–2029 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, 2014-12-18 [cit. 2022-07-01]. S. 10. Dále jen Plán péče (2021–2029). Dostupné online.
- ↑ Plán péče (2021–2029), s. 11.
- ↑ a b Koníček [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-07-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Plán péče (2021–2029), s. 4.
- ↑ Plán péče (2021–2029), s. 6.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2022-07-04]. Dostupné online.
- ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-07-04]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ a b Plán péče (2021–2029), s. 8.
- ↑ Plán péče (2021–2029), s. 9.
- ↑ Plán péče (2021–2029), s. 10.
- ↑ a b Plán péče (2021–2029), s. 7.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Koníček na Wikimedia Commons
