Otevřít hlavní menu

Komorní Hrádek hrad přestavěný na zámek na levém břehu řeky Sázavy, nad vesnicí Chocerady.

Komorní Hrádek
Komorní Hrádek castle.jpg
Základní informace
Současný majitel Česká republika
Poloha
Adresa Komorní Hrádek, Chocerady, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Komorní Hrádek
Komorní Hrádek
Komorní Hrádek, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky 34680/2-59 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

PopisEditovat

Zámek tvoří starší budova z druhé poloviny 16. století a mladší trojkřídlá přístavba ze 17. století. Starší budova je renesanční dvoupatrová a čtyřkřídlá budova kolem kosočtverečného dvora. Stěny mají sgrafitovou rustiku, v severním křídle je rokoková kaple sv. Trojice, v současné době z roku 1758. K západní straně přiléhá rozsáhlá trojkřídlá novostavba ze 17. století s hladkou fasádou, s věží v západním křídle nad vjezdem a uvnitř s velkým sálem se štukovou výzdobou. Kolem zámku je anglický park.[1]

HistorieEditovat

Zámek byl založen vyšehradským purkrabím a konšelem Rackem Kobylou z Dvorce († 2. 2. 1416) v letech 1412-1415. Původně byl hrad nazýván Veselé a byl vystavěn nad ruinami gotického hrádku Čejchanov, který založil rod Benešoviců, pravděpodobně pánů z Dubé, kteří vlastnili i nedaleké hrady Stará Dubá, Zlenice, Zbořený Kostelec a další. Racka Kobylu lze považovat za stavebníka původního hradu na místě nynějšího zámku, který je obsažen ve staré části dnešního zámku.[zdroj?] Po smrti Racka Kobyly držela panství jeho vdova Anna z Úlibic spolu s rytíři Mikulášem Šraňkem a Mikulášem z Reblic, kteří byli poručníky nezletilých Rackových dětí. Anna z Úlibic postoupila v roce 1422 své statky, tedy Hrádek na Sázavě zvaný Veselé s poplužními dvory, mlýny, lesy, řekou a vesnicemi Chocerady, Vráž a Dolince, husitskému hejtmanovi Vilému Kostkovi z Postupic († 6. 11. 1436). V této době byl nazýván Hrádek Kostkův.

Od rodu Kostků získal na počátku 16. století panství Albrecht Rendl z Oušavy († 14. 9. 1522) jež pocházel z chudého šlechtického rodu. V roce 1516 prodal celé hrádecké panství Ludvíku Zajímačovi z Kunštátu († 1543) z rodu pánů z Poděbrad. Koupí hradu se však Ludvík Zajímač zadlužil, že nebyl schopen splatit celý obnos panství, a tak Rendlovi synové roku 1525 podstoupili své nezaniklé dědické právo na panství Hrádek Jaroslavovi ze Šelmberka († 14. 3. 1550). Jaroslav ze Šelmberka zastával v letech 1525-1549 velice významný úřad nejvyššího komorníka království Českého a od této doby byl nazýván Komorní Hrádek. Roku 1554 koupili zámek Valdštějnové, poslední hrabě František Josef z Valdštejna jej roku 1733 prodal hraběti Janu Adolfu z Metsch a s jeho dcerou jej vyženil Josef hrabě Khevenhüller.[2]

Loretánská kapleEditovat

Roku 1765 dala Marie Karolína hraběnka z Khevenhüller postavit na okraji zámeckého parku poblíž Vráže Loretánskou kapli. Ustanovila, aby po celý rok v sobotu byla v kapli obětována mše svatá a aby každoročně třetí neděli po Velikonocích byla zde slavena pouť k Sedmibolestné Panně Marii. Kapli nadala též věčným světlem. Dne 10. srpna 1766 byla Santa Casa posvěcena od opata kláštera Sázavského Leandra Kramáře. Při josefínských reformách roku 1787 byla kaple zrušena a dřevěná mariánská soška byla 25. dubna přenesena do chrámu ve Vranově. Zrušená kaple byla přenechána myslivci, kterému sloužila jako skladiště. Roku 1870 zemřela kněžna Antonie Khevenhüllern-Metsch, která plánovala kapli obnovit jako poutní místo. Její příbuzní nechali původní Santa Casu zbořit a na jejím místě dali postavit roku 1872 kapli novou podle nákresu vídeňského architekta. V ní poté byla kněžna pohřběna.[3][4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. E. Poche, Umělecké památky Čech I., str. 510.
  2. Ottův slovník naučný, heslo Hrádek Komorní. Starší historie do roku 1416 je v OSN popsána odlišně.
  3. PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království Českého: dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v království Českém. Řada první, Arcidiecese Pražská. V Praze: Nákladem dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1907-1913. Sv. 1, S. 81. Dostupné online.
  4. BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. S. 146.

LiteraturaEditovat

  • E. Poche a kol., Umělecké památky Čech I. Praha 1980. Heslo Chocerady - Komorní Hrádek, str. 510.
  • Ottův slovník naučný, heslo Hrádek Komorní. Sv. 11, str. 745

Externí odkazyEditovat