Otevřít hlavní menu

Komorní Hrádek (zámek)

zámek v Česku

Komorní Hrádek je středověký hrad přestavěný na barokní zámek na okraji stejnojmenné osadyChoceradokrese Benešov. Nachází se na levém břehu řeky Sázavy v nadmořské výšce okolo 360 metrů.

Komorní Hrádek
Komorní Hrádek castle.jpg
Základní informace
Sloh barokní
Výstavba 1412
Stavebník Racek Kobyla z Dvorce
Současný majitel Česká republika
Další majitelé Kostkové z Postupic
páni z Kunštátu a Poděbrad
Valdštejnové
Poloha
Adresa Komorní Hrádek, Chocerady, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Komorní Hrádek
Komorní Hrádek
Další informace
Rejstříkové číslo památky 34680/2-59 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Hrad, původně zvaný Veselé, byl založen vyšehradským purkrabím a konšelem Rackem Kobylou z Dvorce († 2. února 1416).[1] Stavbu hradu povolil král Václav IV. dne 28. srpna 1412,[2] ale hrad byl nejspíše dostavěn už před tímto datem.[1] Nově založený hrad nahradil starší Čejchanov, který stával asi o 200 metrů dále na západ. Důvodem výstavby nového sídla bylo pravděpodobně dobytí Čejchanova v roce 1404 a jeho nevhodná poloha snadno ohrozitelná střelbou z palných zbraní.[2]

Po smrti Racka Kobyly držela panství jeho vdova Anna z Úlibic spolu s rytíři Mikulášem Šraňkem a Mikulášem z Reblic, kteří byli poručníky nezletilých Rackových dětí. Anna z Úlibic postoupila v roce 1422 své statky, tedy Hrádek na Sázavě zvaný Veselé s poplužními dvory, mlýny, lesy, řekou a vesnicemi Chocerady, Vráž a Dolince, husitskému hejtmanovi Vilému Kostkovi z Postupic († 6. listopadu 1436).[1]

Od rodu Kostků získal na počátku 16. století panství Albrecht Rendl z Oušavy. V roce 1516 prodal celé hrádecké panství Ludvíku Zajímačovi z Kunštátu († 1543) z rodu pánů z Poděbrad. Koupí hradu se však Ludvík Zajímač zadlužil, a nebyl schopen splatit celou kupní částku, takže Rendlovi synové roku 1525 podstoupili své nezaniklé dědické právo na panství Hrádek Jaroslavovi ze Šelmberka († 14. března 1550). Jaroslav ze Šelmberka zastával v letech 1525–1549 významný úřad nejvyššího komorníka království Českého a hrad byl od této doby nazýván Komorní Hrádek. Jaroslav je také pravděpodobným inicátorem přestavby hradu na renesanční zámek.[1]

Roku 1554 zámek koupili Valdštejnové. Hrabě František Josef z Valdštejna jej roku 1733 prodal hraběti Janu Adolfu z Metsch a s jeho dcerou jej vyženil Josef hrabě Khevenhüller.[1]

Stavební podobaEditovat

 
Průčelí vstupního křídla
 
První nádvoří

HradEditovat

Původní hrad byl nejméně dvoudílný. Hradní jádro mělo čtvrkruhový půdorys a na jižní a západní straně je chránil později zaniklý příkop. Na těchto stranách se dochovalo gotické zdivo z druhého desetiletí 15. století. Zdivo ze stejné doby se částečně dochovalo i v severním křídle, zatímco podoba východní strany byla zcela změněna při renesanční přestavbě. Na severovýchodní straně jádra stávala drobná čtverhranná věž.[2]

Ze zástavby předhradí se dochovala část obvodové hradby na jižní straně a archeologicky zjištěné pozůstatky dvou budov, mezi kterými vedla přístupová cesta k jádru. V době pozdní gotiky bylo opevnění předhradí posíleno mohutnou štítovou zdí na východní straně s dochovanou dělostřeleckou kobkou. V jihovýchodním nároží stávala pravděpodobně bateriová věž.[2]

ZámekEditovat

Zámek tvoří starší budova z druhé poloviny 16. století a mladší trojkřídlá přístavba ze 17. století. Starší budova je renesanční dvoupatrová a čtyřkřídlá budova kolem kosočtverečného dvora. Stěny mají sgrafitovou rustiku, v severním křídle je rokoková kaple svaté Trojice, v současné době z roku 1758. K západní straně přiléhá rozsáhlá trojkřídlá novostavba ze 17. století s hladkou fasádou, s věží v západním křídle nad vjezdem a uvnitř s velkým sálem se štukovou výzdobou. Kolem zámku je anglický park.[3]

Loretánská kapleEditovat

Roku 1765 dala Marie Karolína hraběnka z Khevenhüller postavit na okraji zámeckého parku poblíž Vráže Loretánskou kapli. Ustanovila, aby po celý rok v sobotu byla v kapli obětována mše svatá a aby každoročně třetí neděli po Velikonocích byla zde slavena pouť k Sedmibolestné Panně Marii. Kapli nadala též věčným světlem. Dne 10. srpna 1766 byla Santa Casa posvěcena od opata kláštera Sázavského Leandra Kramáře. Při josefínských reformách roku 1787 byla kaple zrušena a dřevěná mariánská soška byla 25. dubna přenesena do chrámu ve Vranově. Zrušená kaple byla přenechána myslivci, kterému sloužila jako skladiště. Roku 1870 zemřela kněžna Antonie Khevenhüllern-Metsch, která plánovala kapli obnovit jako poutní místo. Její příbuzní nechali původní Santa Casu zbořit a na jejím místě dali postavit roku 1872 kapli novou podle nákresu vídeňského architekta. V ní poté byla kněžna pohřbena.[4][5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 726 s. Kapitola Komorní Hrádek – zámek, s. 202–203. 
  2. a b c d DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Komorní Hrádek, s. 268–269. 
  3. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. S. 510. 
  4. PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království Českého: dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v království Českém. Řada první, Arcidiecese Pražská. V Praze: Nákladem dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1907–1913. Sv. 1, S. 81. Dostupné online.
  5. BUKOVSKÝ, Jan. Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 164 s. ISBN 80-7277-015-2. S. 146. 

LiteraturaEditovat

  • Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. S. 510. 

Externí odkazyEditovat