Kobra jávská

Jedovatý had

Kobra jávská (Naja sputatrix) je korálovcovitý had z rodu Naja, jeden z třinácti druhů tzv. plivajících kober, které po útočnících vystřikují svůj jed a míří při tom na oči. Druh popsal Friedrich Boie v roce 1821.[2] Kobra jávská je dle Mezinárodního svazu ochrany přírody málo dotčený druh, je však často lovena pro maso, kůži a orgány používané v tradiční medicíně.

Jak číst taxoboxKobra jávská
alternativní popis obrázku chybí
Kobra jávská
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
Řádšupinatí (Squamata)
Podřádhadi (Serpentes)
Čeleďkorálovcovití (Elapidae)
Rodkobra (Naja)
Binomické jméno
Naja sputatrix
Boie, 1827
rozšíření kobry jávské (červeně)
rozšíření kobry jávské (červeně)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

VýskytEditovat

Kobra jávská se vyskytuje v Indonésii, konkrétně na ostrovech Jáva, Malé Sundy (Bali, Lombok, Sumbawa, Komodo, Flores, Lomblen a Alor). K životu dává přednost nížinám do výšky zhruba 600 m n. m. Lze ji najít v široké škále stanovišť, obvykle se vyskytuje v lesích, ale též v savanách a rýžových polích, někdy také v sekundárních lesích. Jedná se o pozemního hada, který je aktivní v noci.

PopisEditovat

Kobra jávská je středně velká a těžká kobra, měří zhruba 1,3 m, dorůstá maximální velikosti 1,85 m. Podobně jako ostatní kobry má tento druh dlouhá krční žebra, která se v případě ohrožení roztáhnou a vytvoří charakteristickou kápi. Hlava je eliptická s krátkým zaobleným čenichem s velkými nozdrami, oči jsou střední velikosti. Dospělé kobry jávské bývají stejnoměrně žluté, hnědé až černé, mladí jedinci mají na krku pruhy a skvrny. Barva a vzor kůže je rozdílná mezi hady na Jávě a jiných ostrovech, kde se tento druh také vyskytuje.

JedEditovat

Střední smrtná dávka jedu u kobry jávské je 1,7 mg/kg. Jed je neurotoxický a silný, nemusí však rychle účinkovat. Tomuto druhu je přičítáno málo smrtelných uštknutí u lidí.

ChováníEditovat

Kobra jávská je velmi útočná a nezdráhá se po narušiteli z jedových zubů vystříknout jed, cítí-li se ohrožena. Kobra se živí především malými savci, jako jsou myši a krysy, ale pojídá také žáby, ještěrky nebo jiné hady. Herpetolog Shine Boeadi publikoval v roce 1998 studii věnující se potravě těchto kober na 80 exemplářích. Většinu potravy tvořili savci. Rozmnožování probíhá od srpna do října během období sucha. Po kopulaci samice naklade na konci období sucha případně na začátku období dešťů průměrně 25 vajec ze kterých se po 88 dnech vylíhnou mláďata nezávislá na matce.

OhroženíEditovat

Hlavní nebezpečí pro kobru jávskou představuje lov. Tito hadi se loví především pro kůži a maso, žlučník, krev a srdce kober jsou však také využívány v tradiční medicíně. V roce 2011 bylo kvůli kůži vyváženo celkem 134 550 těchto hadů, přičemž většina obchodů probíhá na ostrově Jáva.

Kobra jávská je dle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) málo dotčeným druhem a je zapsána v dodatku úmluvy CITES II.[3]

SynonymaEditovat

  • Naja kaouthia sputatrix
  • Naja leptocoryphaea
  • Naja naja sputatrix
  • Naja tripudians sputatrix
  • Naia tripudians var. sputatrix[2]

OdkazyEditovat

 
Kobra jávská

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Javan spitting cobra na anglické Wikipedii.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-08]
  2. a b KOŘÍNEK, Milan. Kobra jávská [online]. Biolib.cz [cit. 2016-01-17]. Dostupné online. 
  3. Naja sputatrix [online]. Iucn Red List of Threatened Species [cit. 2016-01-18]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat