Wikipedie

Klisín

část města Milevsko v okrese Písek

Klisín je místní část obce Milevsko v okresu Písek v Jihočeském kraji. Nachází se 1 km od Dmýštic a 10 km od Milevska. V roce 2011 zde trvale žilo dvacet obyvatel.[3]

Klisín
Pohled na část vesnice
Pohled na část vesnice
Lokalita
Charaktervesnice
ObecMilevsko
OkresPísek
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°30′2″ s. š., 14°20′6″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel20 (2021)[1]
Katastrální územíKlisín (2,9 km²)
PSČ39 901
Počet domů20 (2011)[2]
Klisín
Klisín
Další údaje
Kód části obce26743
Kód k. ú.626741
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.


Název

editovat

Název vesnice lze pravděpodobně vysvětlit dvěma způsoby.[4] Jednak podle staročeského názvu pro hříbě – klíse.[4] Zřejmě zde byla ustájena nebo chována hříbata.[4] Nebo může být název Klisína odvozen od jména Klis nebo Klisa.[4] Aby nedocházelo k záměně Klisína a blízkého Klisince, byl Klisín označován jako Veliký nebo Větší Klisín.[4]

Historie

editovat

Podle tohoto zdroje jsou první zmínky o vesnici z roku 1405 v zápise sporu mezi pražským měšťanem a správcem milevského kláštera.[4] Další zmínky o vesnici jsou z roku 1463. Ve středověku byl klášterní statek v držení milevského kláštera. Později byla ves zastavena k hradu Zvíkov.[5] V 15. století spravoval záležitosti Klisína níkovický rychtář.[6] Od roku 1587 byla ves uváděna jako součást hrazanské rychty nepřetržitě až do roku 1850.[6] V 16. století po koupi klášterního panství Kryštofem ze Švamberka se stal Klisín součástí zvíkovského panství a posléze orlického panství až do rozpadu feudalismu.[5] Kolem roku 1836 byl na panském vrchu Zběžnice východně od Klisína zřízen větrný mlýn po způsobu větrných mlýnů z Holandska.[4] Této chalupě se začalo říkat Na Větrníku.[7] Název Na Větrníku je odvozený od jediného větrného mlýna na Milevsku, který zde stával. I přes to, že mlýn byl ziskový a funkční, šlo o panský majetek a tak částka, která byla za jeho prodej požadována, byla neúměrně na tu dobu vysoká. Mlýn byl roku 1850 zrušený. V roce 2010 se podařilo zaměřit zbytky čtvercového půdorysu mlýna.[7] Sbor dobrovolných hasičů společně s obecní knihovnou byl ve vesnici založený roku 1905.[5] V tomto roce se v nedalekém Milevsku uskutečnila slavnost nově přijatých hasičských sborů z Klisína a Zbelítova a slavnost vysvěcení stříkaček.[8] Ves měla i svůj chudobinec.[5] Roku 1926 byla založena Osvětová komise.[5] Fara, lékař, četnictvo bylo v Milevsku.[5] Děti byly přiškoleny do nedalekých Dmýštic.[5] V roce 1940 zde žilo 132 obyvatel, bylo zde 24 popisných čísel.[5] Samota Kozín (nazývaná též Kozinec) patřila v 18. století katastrálně pod Hrazánky.[9] V roce 1930 byla samota i přes to, že měla hrazánecké popisné číslo, přičleněna k Klisínu.[9] Později bylo samotě přiděleno klisínecké číslo.[9] Poté v roce 1960 byla samota od Klisína oddělena a až do současnosti je připojena k Hrazánkům.[9] V roce 1962 samostatná obec Klisín zanikla.[10] Stala se zprvu součástí obce Dmýštice, posléze se i s Dmýšticemi v roce 1985 staly osadami města Milevska.[10] V roce 1993 byl při stavebních pracích pod obytnou roubenou částí domu čp. 5 objeven majitelem domu poklad. Byl zde nalezen keramický hrneček se zlomkem tenkostěnné nádoby a se zbytky konopných textilií, do kterých byly zřejmě zabalené mince. V hrnečku se nalézalo celkem 750 mincí spojených měděnkou. Celý nález byl odevzdaný Prácheňskému muzeu v Písku.[11]

Památky

editovat
  • Na nevelké návsi se nachází novorománská návesní kaple zasvěcená svaté Trojici. Kaple byla postavena z darů a svépomocí místních občanů roku 1861.[12] Zvon z kaple byl zrekvírován během II. světové války. Náhradní zvon byl po válce zhotoven zhotoven u dmýštického kováře a sloužil k svému účelu do roku 1991. V tomto roce se díky veřejné sbírce nashromáždily finanční prostředky na nový zvon. Během léta byl zvon za přítomnosti PhDr. Miloslava kardinála Vlka vysvěcen v milevské bazilice a zavěšen do místní kaple.[13]
  • Na kapli je umístěna pamětní deska obětem I. světové války, která byla odhalena 9. 11. 2012.[4] Na desce je uvedeno sedm jmen padlých spouobčanů.[4]
  • Vedle kaple se nalézá prostý kamenný kříž již od roku 1849.[4] Původ jeho vzniku je neznámý.[4] Vzhledem k tomu, že byl zhotoven po roce 1848, kdy bylo zrušeno poddanství, nabízí se domněnka, že byl postaven jako projev díků.[4]
  • Kříž s datací 1877 se nachází u cesty v západní části vesnice u čp. 10.[4] Pravděpodobně jej roku 1877 nechal postavit místní kameník Jan Schorník jako poděkování za záchranu života, když byl v prusko rakouské válce těžce raněný.[4]
  • Na jihovýchodním okraji vesnice se v ohrádce mezi vzrostlými stromy nachází další kříž. Ryantův (Riantův) kříž byl vztyčen na vlastní náklady sedlákem Ryantem (Riantem) ze statku čp. 5.[4] Tento kamenný kříž nahradil roku původní poničený dřevěný kříž, o který se starali držitelé usedlosti.[4] Nový kříž byl vztyčen roku 1910 na jiném místě, které poskytla bezplatně obec, než kříž předchozí.[4]
  • Hodnotná roubená stavení ve vesnici jsou zastoupena zejména usedlostmi čp. 2 a čp. 10.[14] Celoroubený dům čp. 2 se nachází ve východní části vesnice.[14] Usedlost čp. 2 je uvedena v 16. století jako grunt Augustina Drástala, v roce 1625 jako Bustův grunt.[15]
  • Čp. 10 s dvouetážovou lomenicí se nachází v západní části vesnice.[14] U usedlosti čp. 10 se dochovaly roubené komory.[14] Usedlost čp. 10 byla nazývána U Zadňáků či zadních Schorníků. Do roku 1724 je kladen vznik této chalupy dendrologickou zkouškou. V roce 1755 jsou první písemné zmínky o placení roční činže majitelem vrchnosti z této chalupy.[16]
  • U usedlosti čp. 8 ve střední části vesnice je hodnotná roubená sýpka, komory s roubeným patrem a pavlačí.[14] Dendrologickou zkouškou bylo zjištěno že stavba pochází z roku 1732.[14] Čp. 8 U Krejčů mělo tyto starší názvy: 1584–1643 Filipův grunt, 1600–1618 Krčmův grunt.[17]

Galerie

editovat
  •  
    Dům čp. 10
  •  
    Usedlost čp. 8
  •  
    Kaple sv. Trojice z roku 1861
  •  
    Kříž u čp. 10
  •  
    Ryantův (Riantův) kříž
  •  
    Kříž u kaple

Reference

editovat
  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 191. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q NĚMEČEK PEŠTA, Karel Jiří. Klisín. 1. vyd. Milevsko: Spolek pro rozvoj kultury, 2013. ISBN 978-80-260-3990-7. S. 18. 
  5. ↑ a b c d e f g h KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 102. 
  6. ↑ a b Klisín, str. 59
  7. ↑ a b Klisín, str. 132
  8. ↑ Klisín, str. 74
  9. ↑ a b c d Klisín, str. 151
  10. ↑ a b Klisín, str. 73
  11. ↑ Klisín, str. 45
  12. ↑ HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 84. 
  13. ↑ Klisín, str. 163
  14. ↑ a b c d e f g PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. Díl II. Jižní Čechy. 1. vyd. Praha: Libri, Hořejší nábřeží 17, Praha 5,, 2004. ISBN 80-7277-149-3. S. 197–198. 
  15. ↑ Klisín, str. 92
  16. ↑ Klisín, str. 114
  17. ↑ Klisín, str. 108

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Klisín&oldid=23229767“