Otevřít hlavní menu

Karel Sellner

český pedagog a spisovatel historických románů

DětstvíEditovat

Karel Sellner se narodil 23. října v Daliměřicích u Turnova, jako druhorozený syn v početné rodině telegrafisty na turnovském nádraží Karla Sillnera[p 1] a jeho manželky Barbory, rozené Ctiborové.[1] O domácnost se starala matka a babička. Otec Karla Sellnera pracoval v různých funkcích na tehdejší Turnovsko – Kralupsko – Pražské dráze. Několik let byl také přednostou stanice v Bezdězi

Studia v Hradci KrálovéEditovat

V roce 1879 až 1888 chodil do obecné školy. Ve třídě byl nejmladší, přesto ale vynikal a měl výborné výsledky. Nejvíce měl zájem o kreslení, vlastivědu a literaturu. Do této doby spadají jeho první literární a dramatické pokusy. Volný čas věnoval hlavně hře na housle, na klavír, čtení a také samozřejmě každodenním dětským radovánkám. Po absolvování školy nastoupil Karel Sellner na učitelský ústav v Hradci Králové.  Zde na něho měli vliv profesoři Adolf Černý, Jan Duchoslav Panýrek, Raimund Vychodil a další. Maturoval s výbornými výsledky v roce 1892.

Pedagogická dráhaEditovat

Začátky pedagogické dráhyEditovat

Po maturitě učil na několika obecných a měšťanských školách LoukovecNásedlnice na Mnichovohradišťsku. Sem Karel Sellner umístil děj jedné ze svých knih  Bohdar, která vypráví o pohanské době. Absolvoval kurzy hry na housle, kreslení, chemie, ale také kupříkladu polního hospodářství.

BřezoviceEditovat

 
Pamětní deska na Karla Sellnera v obci Březovice

Nejoblíbenější obcí se Sellnerovi staly Březovice v Podbezdězí. Karel Sellner zde také učinil mnohé archeologické objevy na ostrohu mezi Žákovým dolem a Nosálovskou roklí. Objevil také mohutné hradiště, které později Eduard Štorch na jeho počest pojmenoval Sellnerovým hradištěm. Krajina v okolí Březovic a všechny pověsti sebrané Sellnerem, hrají hlavní roli v řadě jeho knih jako Tajemný rytíř, Daliboh z Myšlína, nebo Rychtář Ježek.

V Březovicích se Karel Sellner seznámil se svou budoucí ženou  Zdeňkou, rozenou Hankovou s níž se 29. listopadu 1902 oženil. Celý pobyt v Březovicích Karel Sellner hodnotil ve své kronice jako nejšťastnější období svého života. Byl také jedním z prvních, kdo se na svých toulkách seznámil s kočujícími cikánskými rodinami, způsobem jejich života i zvyky. V tomto období se také seznámil s Janem Evangelistou Konopasem, kronikářem v Sudoměři. Přednášel také o historii kraje, sbíral staré pověsti a působil jako varhaník v Březovicích.

KněžmostEditovat

Na dalším působišti v Kněžmostě se  9. prosince 1906 se narodil syn Karel v pořadí třetí tohoto křestního jména. Karel Sellner, byl také reformátorem ve školství. Ve škole v Kněžmostě, kde působil od roku 1901, zavedl nové způsoby a metody vyučování. Jeho zásluhou je především to, že volný sloh i volné kreslení byly uznány jako učební metody a okresní školní inspektor rozhodl, aby se ostatní učitelé zúčastnili vyučování těchto předmětů, vedených Sellnerem. Jeho osvětová činnost spadá hlavně do doby, kterou strávil v Bakově nad Jizerou. Za pomoci starosty v Bělé pod Bezdězem uskutečnil, první vzdělávací kurz osvětové práce o českých dějinách. V tomto kurzu byl cyklus přednášek o českých dějinách od těch nejstarších dob až do revolučního roku 1848. O jeho přednášky byl obrovský zájem, o čemž svědčí i návštěvnost, která dosahovala až 300 posluchačů. Spolu se známým archeologem Eduardem Štorchem napsal úvodní díl knihovny pro dorost – První lidé v Čechách a s kolegou Františkem Hakenem publikaci – O vzniku a vývoji poddanství v Čechách. Jeho spolupracovníkem se stal i spisovatel Josef Aleš-Lyžec, povoláním také učitel z Bosně.

Osvětová činnost před 1. světovou válkouEditovat

Karel Sellner byl od roku 1907 předsedou Budče učitelské v Mnichově Hradišti, byl mluvčím učitelů v okresní radě. V Podbezdězí organizoval od roku 1909 osvětové kurzy, které měly pomoci vytvořit z vesnických škol střediska lidového vzdělávání.[2]

1. světová válkaEditovat

I přes svůj věk a nedostatek učitelů musel 26.7.1916 nastoupit do armády. Hlavním důvodem byla jeho osvětová činnost. S ohledem na věk, bylo mu 43 let, nebyl odvelen na frontu, ale do maďarského města Keczkemétuu a následně do Albánie k technickému praporu, který budoval a obnovoval silniční a železniční sítě. Zážitky z Albánie se promítly do jeho souboru pohádek a pověstí Pohádky májových večerů.[2] V roce 1918 se Karel Sellner vrátil do Bakova nad Jizerou.

 
Karel Sellner jako školní inspektor

Okresní školní inspektorEditovat

Po návratu z války byl 1. září 1919 v historicky první - a také poslední - volbě učiteli zvolen okresním školním inspektorem v Mladé Boleslavi. V tomto postavení se zasloužil především o zlepšení sociálního postavení učitelstva a o stavbu nových škol a zvláště potom o rozvoj vlastivědné práce na Mladoboleslavsku. V této době také mimo jiné vytvořil učitelské desatero. Celé učitelstvo vedl přátelsky, vážil si zkušeností starších, ale měl také rád odvahu mladých. Vytvořil typ demokratického inspektora, který předtím neměl obdoby. Byl přítelem dětí, ale zároveň i zkušenějším kolegou učitelů. Byl zastáncem pracovní školy a svobody dítěte. Bohužel můžeme ale říci, že tato teorie, by byla v dnešní době jaksi nereálná, jak ze strany učitelů, tak ale i dětí. Sellnerovou jednou z kladných schopností byla i ta, že pokud nesouhlasil s někým, řekl to dotyčnému tak že ho ani neurazil, ale ani neponížil.[zdroj?]

V roce 1926 založil regionální vlastivědný sborník – Boleslavan, který přinášel osobní vzpomínky, medailony a krajovou literární a výtvarnou tvorbu. Sám byl vedoucím redaktorem a do Boleslavana též přispíval.[2] Za první republiky se angažoval ve veřejné činnosti města Mladá Boleslav.

PenzeEditovat

 
Karel Sellner v penzi

Dne 8. října 1933 Sellner odstoupil z funkce školního inspektora. Tak se mohl naplno věnovat psaní knih a bádáni po okolí. Po okupaci začala převládat spíše jeho literární činnost a z veřejného života se stáhl. V roce 1941 napsal a ilustroval třídílnou rodinnou kroniku. Na 664 listech popsal svůj život, historii rodu Sellnerů. Po válce napsal čtvrtý díl této kroniky.

Jubilejní oslava jeho 75. narozenin se konala v hotelu Grand v Mladé Boleslavi a byla zároveň posledním jeho veřejným vystoupením a větší akcí, které se účastnil.

Kauza: Jan MasarykEditovat

Zajímavé jsou také zápisy v kronice týkající se smrti Jana Masaryka dne 13.3.1948, XI. sokolského sletu, nebo také pohřbu prezidenta Beneše.

V zápisu o smrti Jana Masaryka reaguje takto:

Byla to zpráva neuvěřitelná, neboť muž tak silný a duševně vyrovnaný, plný bodrého humoru a radosti ze života, zcela oddaný národu a v jeho službách neúnavně pracující, který získal v cizině úctu a obdiv politiků, státníku a diplomatů, ten že by skončil život sebevraždou z okna II. poschodí?.....
— Karel Sellner, rodinná kronika, IV.díl

ÚmrtíEditovat

Poslední zápis v kronice Karla Sellnera je z 14. listopadu 1950. Karel Sellner zemřel 25. února 1955 v Mladé Boleslavi.

Závěrečná slovaEditovat

Karel Sellner byl především mimořádně nadaný a pracovitý člověk, který své úsilí dal hlavně do oblastí literární, pedagogické a do práce pro kraj, který měl velmi rád. Nutno také podotknouti, že Sellner, byl i velmi zručný co se týče manuální práce. Za svůj život vyrobil několik desítek různých výrobků. Za svého života uskutečnil na 140 přednášek na 437 různých místech především na Mnichovohradišťsku, Mladoboleslavsku, ale také v Praze nebo v Turnově. Jeho přednášky byly zaměřeny především na historii, pedagogiku, psychologii a přírodovědu.  Jeho literární dílo osvětlující zajímavou a poutavou formou jednotlivé úseky našich dějin ve svém kraji je neustále žádané. Nebyl členem žádné politické strany, ale díky svým ideálům měl nejblíže zřejmě k sociální demokracii. Byl ovšem přesvědčeným demokratem, který vždy bojoval proti jakémukoliv tělesnému či duchovnímu nátlaku a útisku a omezování lidské svobody. Za své přesvědčení a myšlenky byl za Rakouska-Uherska, ale i za Protektorátu vyšetřován a šikanován. Po roce 1948 byla především jeho díla označena jako nežádoucí a vyřazována z knihoven. Symbolické je také to, že pamětní deska na jeho domě v Mladé Boleslavi byla odhalena v roce 1968, tedy v době takzvaného „tání ledu“. Jeho odkazu se však začalo vzpomínat až po roce 1989. Udržoval, přátelství i korespondenci s mnoha českými velikány, z nichž můžeme jmenovat například Josefa Svatopluka Machara, Eduarda Štorcha, ale i další osobnosti jako Antonína Tomíčka, Františka Rajtra a další. Karel Sellner byl významnou kulturní a sociální osobností Mladoboleslavska mezi oběma válkami, byl také výborným pedagogem, spisovatelem, dobrým, velmi čestným a spravedlivým a optimistickým člověkem, jenž vždy, i v dobách nejhorších držel, svůj nadhled a víru v to, že po této době se zase bude žíti lépe.[zdroj?]

Posmrtná připomínkaEditovat

  • Karel má pamětní desky na jeho vile v Mladé Boleslavi, a v obci Březovice na bývalé škole, kde Sellner učil.
  • Je po něm pojmenována ulice v Mladé Boleslavi – Sellnerova.

DíloEditovat

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Matriční zápis příjmení Sillner opraven později na Sellner.

ReferenceEditovat

  1. a b Matrika narozených, farní úřad Jenišovice, 1856-1883, obec Daliměřice, snímek 72. Záznam o narození a křtu
  2. a b c MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, S-Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1671-3. Kapitola Karel Sellner, s. 80-81. 

LiteraturaEditovat

  • MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, S-Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1671-3. Kapitola Karel Sellner, s. 80-81. 
  • Karel Sellner (ne)známý spisovatel - (autor Jakub Sellner, SPŠD Masná - studentská konference, Praha 2013) [1]
  • Sellner Karel, Literární archív památníku národního písemnictví v Praze [2]
  • Doc. Ing. Karel Sellner,CSc.: Kdo byl Karel Sellner (Tiskárna Čistá u Mladé Boleslavi 1995)
  • Karel Sellner: Rodinná kronika 1. – 4. díl
  • Jana Slavíková: Dana Pazderníková: Karel Sellner významná osobnost Mladoboleslavska (Středoškolská odborná činnost, SPŠ Mladá Boleslav 1982)[3]

Externí odkazyEditovat