Josef Aleš-Lyžec
Josef Aleš-Lyžec (28. října 1862[1] Písek – 27. září 1927 Boseň) byl český učitel a sportovec průkopník lyžování.
| Josef Aleš | |
|---|---|
| Narození | 28. října 1862 Písek  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 27. září 1927 (ve věku 64 let) Boseň  Československo |
| Místo pohřbení | Boseň |
| Bydliště | Praha VII (od 1885) |
| Povolání | učitel a překladatel |
| Děti | Josef Váchal |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovatByl potomkem jihočeského rodu Alešů, bratrancem malíře Mikoláše Alše[zdroj?] a otcem spisovatele Josefa Váchala (J. Aleš-Lyžec se s matkou Annou Váchalovou nikdy neoženil, takže jeho syn dostal matčino jméno).
Mezi lety 1872–1880 studoval na reálné škole v Písku, poté na učitelském ústavu v Praze (1880–1882).[2] Původně byl zaměstnán jako učitel, z důvodů neshod s nadřízenými byl často překládán (Loukov, Zvířetice, Kněžmost, Bělá pod Bezdězem, Veselá, Žďár, Jivina, Mukařov, Boseň, Klášter Hradiště, Skalsko, Čistá a Kováň)[2] a předčasně penzionován.[3] Po odchodu do penze se přestěhoval do Bratrouchova v Krkonoších.
Byl velkým propagátorem lyžování a pokoušel se o prosazení novotvaru lyžec (lyžař). Ze francouzštiny přeložil, pod pseudonymem Helena Dvořáková, knihy L. Denise Proč žijeme a Po smrti, ovládal též angličtinu.[3] Přispíval do časopisu Čas, jeho články se zde těšily velké oblibě.[3] Věnoval se též kresbě, zaměřoval se zejména na horské motivy.[3]
Z důvodu zhoršujícího se zdravotního stavu (zánět trojklaného nervu, plicní katar a astma) se roku 1925 přestěhoval do Bosně, kde byla lepší dostupnost lékařské péče. Zemřel 27. září 1927 a je pochován na hřbitově v Bosni.[3]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Josef Aleš-Lyžec na anglické Wikipedii.
- ↑ Písek 18, sn. 676 [online]. SOA Třeboň [cit. 2022-10-09]. Dostupné online.
- ↑ a b BENEŠ, Luděk. Osobnosti Mladoboleslavska. [s.l.]: Muzeum Mladoboleslavska, 2009. S. 4.
- ↑ a b c d e TŮMA, Ladislav. Praotec lyžařů. Zevloun. Lidová demokracie. 17. 1. 1947, roč. 3, čís. 14, s. 3. Dostupné online.
