Karel Borský
Karel Borský (do roku 1946 Kurt Biheller, 13. května 1921 Fryštát – 9. srpna 2001 Praha) byl československý generál, příslušník 1. československého armádního sboru a poválečný politický vězeň.
| Brig. gen. Karel Borský | |
|---|---|
| Narození | 13. května 1921 Fryštát  Československo |
| Úmrtí | 9. srpna 2001 (ve věku 80 let) Praha Česko |
| Národnost | český žid |
| Povolání | voják |
| Choť | Anna Branková |
| Rodiče | Josef Biheller |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život editovat
Před druhou světovou válkou editovat
Kurt Biheller se narodil 13. května 1921 ve Fryštátě, dnešní Karviné v židovské rodině. Mládí strávil v Ostravě, kde mezi lety 1933 a 1937 vystudoval gymnázium v a následně dva roky obchodní akademie.
Druhá světová válka editovat
Po německé okupaci v březnu 1939 byl Kurt Biheller společně se svým otcem, ruským legionářem Josefem Bihellerem pro svůj původ zatčen gestapem. Kurtu Bihellerovi se podařilo v říjnu 1939 uprchnout z koncentračního tábora u města Nisko a dostat se do sověty obsazeného Lvova. Zde pracoval jako aranžér restaurací, na jaře 1940 byl ale zatčen příslušníky NKVD a umístěn do pracovního tábora u Parsova, aby pracoval na stavbě Volžsko-donského kanálu. Z tábora jej dostala amnestie pro polské občany, jelikož se mu podařilo využít faktu, že jeho bydliště bylo zabráno Poláky, a tvrzení, že je tedy jedním z nich. Následně pracoval v Machačkale v kožedělné továrně. Zde se dozvěděl o formování československé vojenské jednotky v Sovětském svazu a v květnu 1942 se přesunul do Buzuluku. Zde prodělal výcvik, poté se na jaře 1943 zúčastnil bojů u Charkova a Sokolova. Následovalo studium na důstojnické škole a byl zařazen na post zástupce velitele protitankové roty. Ve volných chvílích fotografoval, čehož si povšiml vedoucí oddělení osvěty škpt. Jaroslav Procházka, který sháněl fotografa pro brigádní noviny Naše vojsko v SSSR. Díky Kurtu Bihellerovi pak vzniklo mnoho cenných fotografií mapující historii 1. československé samostatné brigády. V listopadu 1943 byl zraněn při pořizování dalších snímků z bojů o Kyjev. Operován byl dr. Františkem Engelem, následně se až do ledna 1944 léčil v Kazani. Po návratu byl ustanoven velitelem roty u 3. československé samostatné brigády stavěné převážně z Volyňských Čechů. Během Karpatsko-dukelské operace byl dvakrát raněn. Po vyléčení byl ustanoven velitelem velitelské dělostřelecké baterie a zúčastnil se postupu severním Slovenskem. Konec války jej zastihl na Moravě v prostoru Němčic v hodnosti poručíka.
Po druhé světové válce editovat
V roce 1946 si Kurt Biheller změnil jméno na Karel Borský. Zůstal v armádě a kariérně stoupal. Stal se osvětovým důstojníkem a sloužil v Táboře. Na konci roku 1948 byl převelen do Prahy a následně i na ministerstvo národní obrany. Poté působil jako vojenský a letecký přidělenec v Budapešti. V roce 1951 ze své funkce odvolán, vyhozen z armády a zatčen. Vězněn a vyšetřován byl v ruzyňské věznici a nechvalně proslulém Domečku. Nebylo mu sděleno žádné obvinění a v dubnu 1952 byl bez udání důvodu propuštěn. Pracoval ve stavebnictví a v roce 1956 byl povolán zpět do armády. Sloužil v Čáslavi, následně jako vojenský přidělenec a velvyslanec u Komise neutrálních států při OSN v Koreji. Závěr kariéry odsloužil na oddělení zahraničních styků při Generálním štábu. Dosáhl hodnosti plukovníka. V důchodu se stal činovníkem Českého svazu bojovníků za svobodu a Československé obce legionářské. Publikoval vzpomínková díla a autobiografické knihy. Po vzniku Armády České republiky byl povýšen do hodnosti brigádního generála. Zemřel po dlouhé nemoci 9. srpna 2001.
Rodina editovat
Otec Karla Borského Josef Biheller, který byl zatčen gestapem společně s ním, zahynul v koncentračním táboře. Holokaust nepřežila ani jeho matka a mladší bratr, kteří byli deportováni v roce 1942. Karel Borský byl jediným, kdo z rodiny druhou světovou válku přežil. V září 1944 se oženil s armádní spojařkou Annou Brankovou.
Vyznamenání editovat
- Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
- 2x Československý válečný kříž 1939
- Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítkem SSSR
- Československá medaile za zásluhy II. stupně
- Medaile za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce 1941–1945
- Krzyz Walecznych
- Medaile československého velitelského řádu Jana Žižky z Trocnova
- Sokolovská pamětní medaile
- Dukelská pamětní medaile
- Řád rumunské koruny
Publikační činnost editovat
- Zítra začne obyčejný den
- Svítání do tmy
- Medailony statečných (spoluautor)[1]
Odkazy editovat
Literatura editovat
- Kolektiv autorů - Vojenské osobnosti československého odboje 1939 - 1945 (Ministerstvo obrany České republiky - Agentura vojenských informací a služeb, 2005, ISBN 80-7278-233-9)
Reference editovat
- ↑ Karel Borský [online]. Databáze Knih. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Borský
- Karel Borský na stránkách Válka.cz
