Křez (Diplotaxis) je rod planě rostoucích rostlinčeledi brukvovitých. Pochází z Evropy, jihozápadní Asie a z oblastí přilehlých ke Středomoří, rozšířen je v mírném pásu na všech kontinentech. Je tvořen 25 až 30 druhy, v České republice rostou pouze dva: křez tenkolistý a křez zední.[2][3]

Jak číst taxoboxKřez
alternativní popis obrázku chybí
Křez erukovitý (Diplotaxis erucoides)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbrukvotvaré (Brassicales)
Čeleďbrukvovité (Brassicaceae)
Rodkřez (Diplotaxis)
DC., 1821
Druhy vyskytující se v ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jednoročnívytrvalé rostliny s pevnými lodyhami, u báze někdy dřevnatějícími, které vyrůstají z mnohohlavého kůlovitého kořene. Lodyhy, holé nebo porostlé jednoduchými chlupy, jsou přímé nebo postupně vztyčené, většinou rozvětvené. Přízemní řapíkaté listy bez palistů rostoucí v růžici bývají peřenolaločné nebo peřenodílné, lodyžní jsou obdobného tvaru jen s menším počtem úkrojků nebo řídce i celokrajné a někdy i přisedlé. Rostliny obsahují hořčičné oleje a po poranění typicky zapáchají.

Na vrcholech lodyh vyrůstají mnohokvětá hroznovitá květenství prodlužující se při dozrávání plodů, jsou tvořena z voňavých čtyřčetných oboupohlavných květů obvykle se stopkami. Volné kališní lístky vyrůstající ve dvou přeslenech jsou obvykle podlouhlé a vztyčené. Bílé nebo žluté (i nafialovělé) korunní lístky rostoucí v jednom přeslenu jsou podlouhlé nebo obvejčité s oblými nebo plytce vykrojenými konci a vždy delší než kališní. Ve dvou kruzích vyrůstá šest tyčinek, čtyři vnitřní a dvě vnější, jsou nestejně dlouhé a nesou podlouhlé až vejčité prašníky pukající podélně. Nektarové žlázky (boční a střední) jsou čtyři. Gyneceum je tvořeno dvěma plodolisty, válcovitý dvoudílný semeník s nepravou přepážkou mívá 16 až 260 vajíček a má krátkou čnělku s kulovitou nebo dvoulaločnou bliznou. Placentace je nástěnná.

Plody jsou kulovité nebo jen mírně zploštělé, podlouhlé, pukající šešule až 6 cm dlouhé s krátkým kuželovitým zobáčkem. Jsou přisedlé k vřetenu nebo vyrůstají na vztyčených či převislých stopkách. Bývají jedno nebo dvoudílné, otvírají se plochými, jednožilovými chlopněmi. Elipsoidní neb vejčitá bezkřídlá semena jsou uložena v pouzdrech ve dvou řadách, osemení mají hladká nebo jemně mřížkovaná, obvykle mírně slizovatí.[2][3][4][5][6]

Význam

editovat

Některé druhy (např. Diplotaxis muralis, Diplotaxis tenuifolia) jsou považovány za nepříliš škodlivý plevel, jiné (např. Diplotaxis duveyrierana, Diplotaxis harra) jsou občas používány jako zelenina.[4][6]

Reference

editovat
  1. DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 31.10.2013]. Čís. 84, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  2. a b Flora of North America: Diplotaxis [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2013-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b AL-SHEHBAZ, Ihsan A. Brassicaceae Genera of the World: Diplotaxis [online]. Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA, rev. 2003 [cit. 2013-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b GOLIAŠOVÁ, Kornélia; ŠÍPOŠOVÁ, Helena. Flóra Slovenska V/4: Diplotaxis [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2002 [cit. 2013-10-31]. S. 680–682. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29. ISBN 80-224-0710-0. (slovensky) 
  5. GATHE, J. FloraBase the Western Australian Flora: Diplotaxis [online]. Department of Parks and Wildlife, Western Australian Herbarium, Kensington, WA, AU, rev. 03.10.2008 [cit. 2013-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-29. (anglicky) 
  6. a b The Jepson Manual, Vascular Plants of California: Diplotaxis [online]. University of California, Oakland, CA, USA [cit. 2013-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat