Otevřít hlavní menu

Křesťanský socialismus je učení zdůvodňující možnost spojení křesťanských idejí se socialismem na základě toho, že socialistické ideje obsahují již evangelia.

Křesťanský socialismus hlásá usmíření tříd, křesťanskou lásku a ideje přeměny společnosti mravním zdokonalováním lidí.

Vznik křesťanského socialismuEditovat

Moderní křesťanský socialismus vznikl ve 30. - 40. letech 19. století ve Velké Británii, odkud se šířil do dalších evropských zemí i do USA.[1]

Katolická církev byl zpočátku velmi kritická k myšlenkám socialismu, ještě v roce 1878 vydal papež Lev XIII. encykliku Quod Apostolici Muneris, ve které ostře kritizoval "socialismus, komunismus a nihilismus" a varoval, že vzrůstající protektorská role státu povede k potlačení zbožnosti a uctívání státu místo Boha. Ovšem v závěru 19. století katolická církev ztrácela pozici důležitého činitele v evropské společnosti a ve veřejném životě – tradiční katolické země Francie a Rakousko-Uhersko byly poraženy protestanským Pruskem a následné reformy (ale také nesouhlas s dogmatem o papežské neomylnosti) vedly k vypovězení konkordátu ze strany habsburské monarchie a odluce církve a státu ve Francii. Vedoucí představitelé katolické církve pochopili, že se církev se dostává ideově na okraj zájmu a také prostí věřící se obracejí s nadějí spíše k myšlenkovým proudům vůči církvi nepřátelsky naladěným – liberalismu a socialismu. Ojedinělé hlasy a skupiny v katolické církvi, které požadovaly přijetí aspoň některých socialistických myšlenek (které mohly být interpretovány v souladu s Ježíšovým učením i katolickou věroukou) dostaly institucionální zaštítění v roce 1891, kdy Lev XIII. vydal encykliku Rerum novarum, neboli Práva a povinnosti kapitálu a dělnictva, ve které se církev poprvé vážně zaobírala postavením dělníků. Tato encyklika sice zdůraznila nedotknutelnost soukromého vlastnictví a zavrhla socialistické hnutí, protože podporuje nenávist chudých vůči bohatým, ale současně odsoudila špatné zacházení s dělníky a přiznala nutnost jim zajistit určitá práva (například minimální mzdu), právo zakládat odbory, které by tato práva hájily, a rovněž povolila zakládání křesťanských politických stran, které by v národních parlamentech hájily zájmy pracujících i zájmy katolické církve. Myšlenky encykliky Rerum Novarum později doplnily nebo upravily další "sociální" encykliky, zejména Quadragesimo anno Pia XI. (1931), Mater et magistra Jana XXIII. (1961) a Centesimus annus Jana Pavla II. (1991).[2][1]

V Českých zemích byla hlasatelkou křesťanského socialismu zejména Československá strana lidová. V České republice se hlásí k křesťanskému socialismu zejména Křesťansko-sociální platforma ČSSD. V 90. letech se v Česku k němu hlásila Křesťanskosociální unie (KSU), malá politická strana vzniklá odštěpením od KDU-ČSL a působící zejména na jihovýchodní Moravě. Její nástupnickou stranou je od roku 2005 strana Moravané.

Přední křesťanští socialistéEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kresťanský socializmus na slovenské Wikipedii.

  1. a b Křesťanský socialismus [online]. Cojeco.cz, 14.3.2000, rev. 14.8.2006 [cit. 2019-02-18]. Dostupné online. 
  2. KUGLER, Pavel. Ideové zdroje křesťanské demokracie ve střední Evropě v letech 1945–1948. Praha, 2013. Disertační práce. Ústav českých dějin, Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Jan Rychlík. s. 36-48. Dostupné online.