Otevřít hlavní menu

Judita Čeřovská

česká zpěvačka a šansoniérka

Judita Čeřovská, rozená Judita Štěrbová, (21. dubna 1929, Most9. října 2001, Praha) byla česká a německá zpěvačkašansoniérka. Pocházela ze smíšeného manželství, maminka byla rodilá Němka, tatínek Čech. Tento fakt jí zejména v mládí působil řadu osobních potíží, což bylo dáno především velmi nedobrou politickou situací jak v Německu, tak v Československu.

Judita Čeřovská
Judith Cerovska.jpg
Základní informace
Rodné jméno Judita Štěrbová
Narození 21. dubna 1929
Československo Most, Československo
Úmrtí 9. října 2001 (ve věku 72 let)
Česko Praha, Česko
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Povolání zpěvačka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Dětství prožila v Mostě a jelikož pocházela ze smíšené rodiny ovládala plynule jak češtinu tak němčinu.[1] Školní docházku zahájila v české škole, po záboru Sudet Němci zůstala Judita s babičkou v Mostě, neboť rodiče se odstěhovali do ŘevnicPrahy. Chodila do německé školy a od dvanácti let se učila hrát na klavír. Juditini rodiče byli v roce 1942 zatčeni, protože je někdo udal, že poslouchají zahraniční rozhlas (rádio Londýn). Rodiče pak strávili v nacistickém vězení několik měsíců, nakonec je propustili. Od roku 1944 Judita žila s rodiči v Řevnicích. Zde chodila do české měšťanské školy. Její matku, snad proto, že byla Němka, zatkli ještě jednou krátce po válce. Dvoje vězení na ní mělo výrazně negativní dopad a zemřela velmi záhy. Juditu pak vychovával hlavně otec (babička se odstěhovala do západního Německa).[1]

Po válce vystudovala obchodní akademii v Berouně, během studií a po nich často zpívala s různými studentskými kapelami. Nastoupila do podniku zahraničního obchodu, kde roku 1951 účetnickou chybou způsobila značnou finanční ztrátu, za kterou byla souzena a během soudu podepsala spolupráci s StB, která trvala do roku 1966. V letech 1953 - 1974 byla provdaná za právníka Vladimíra Čeřovského. Svoji poloprofesionální pěveckou dráhu začala až ve 27 letech, kdy už byla matkou dvou dětí. Tehdy se umístila jako 2. v soutěži Hledáme mladé talenty a ihned na to začala zpívat v pražském music hallu Alhambra.

V roce 1959 utrpěla velmi vážné zranění při autonehodě, z níž se zotavovala dva roky, nicméně následky si nesla až do konce života.[1] Při této nehodě byl zraněn i jiný známý zpěvák a herec Josef Zíma. V tuzemsku nazpívala počátkem 60. let několik velmi známých a populárních hitů, nicméně tím, že nebyla plně profesionalizovaná, nikdy naplno nespolupracovala s velkým tanečním orchestrem či renomovaným hudebním autorem, nakonec způsobilo, že se doma nestala opravdovou hvězdou popmusic. Často však spolupracovala s českou textařkou Jiřinou Fikejzovou (viz přehled písniček). Velkou dávku úspěchu způsoboval také její obrovský osobní šarm, přirozená noblesa, jakož i velká důslednost spojená s důkladností, s jakou přistupovala ke každé práci. Byla považována za velmi atraktivní a neobyčejně půvabnou ženu s velice podmanivým hlasem.[1] Nicméně nakonec se stala mnohem populárnější v německy mluvících zemích než doma v Čechách, v bývalé Spolkové republice Německo pravidelně vystupovala na koncertech a měla i své stálé televizní pořady. Úspěšně vystupovala nejen v Německu, ale po celé Evropě, dokonce i v bývalém Sovětském svazu. Spolu s Karlem Gottem, Hanou HegerovouJosefem Lauferem zpívala i na světové výstavě EXPO ’67kanadském Montrealu v pořadu Pop stars of Prague. Zde ji viděli někteří američtí hudební manažeři, kteří jí nabízeli zajímavé angažmá v zámoří. Ona však nakonec všechny nabídky odejít do zámoří (a to zejména z rodinných důvodů) odmítla. Od roku 1989 vystupovala se skupinou Pavel Smetáček & Traditional Jazz studio, se kterým zpívala šansony, swingovéjazzové evergreeny. Byla také dlouholetou životní partnerkou Pavlova bratra Ivana Smetáčka.[1] V 90. letech se často objevovala i v České televizi a kromě toho tehdy vyšlo hned několik hitových výběrů s hudbou 60. let na CD.

 
Místo posledního odpočinku na pražských Olšanech

Zemřela ve věku 72 let v Praze, pochována je na Olšanských hřbitovech. Dnes je považována ze jednu z největších pěveckých legend československé populární hudby 20. století.[zdroj?]

OceněníEditovat

seznam není úplný

  • 1957 – 2. místo na soutěži Hledáme nové talenty [2][3]
  • 1963 – Cena kritiky, písňový festival Sopoty, Polsko
  • 1965 – 2. místo na III.Festival international de Rennes 1965, Francie
  • 1965 – Velká cena za interpretaci na III. Festival international de Rennes 1965, Francie
  • 1970 – Zlatý lev lipského veletrhu, Leipzig (NDR)
  • 1976 – Mimořádná Zlatá bratislavská lyra za přínos populární hudbě, písňový festival Bratislava (ČSSR)
  • 1999 – Zlatá platina, Praha (ČR)

Známé písničky (výběr)Editovat

  • Akropolis Adieu
  • Malý vůz
  • Co dál
  • Dominiku
  • Řekni, kde ty kytky jsou
  • Sám pod svou hvězdou
  • Můj ideál
  • Dream (Sen) [anglicky]
  • Zas jako dřív
  • Srdce plné hudby
  • Orion
  • Mé oči říkají
  • Každý jednou velkou lásku potká
  • Dlouhá bílá noc
  • Pozdrav od dobré známé
  • Až skončí můj song
  • Que sera

DiskografieEditovat

diskografie není úplná

KompilaceEditovat

  • Zlato české populární hudby 1Supraphon, CD01. Dominiku/07. Malý vůz – Judita Čeřovská
  • 1960 Milan Chladil – Snění, to pro mě není / Judita Čeřovská – Slib že sejdem se /druhá strana: Pavlína Filipovská – Nej, nej, nej… / Josef Zíma – Kytička fialekSupraphon, SP
  • 1999 Písničky z filmu Pelíšky – Sony Music/Bonton – 16. Je po dešti
  • 1999 Hity 1964 vol. 2 – Sony Music/Bonton – Malý vůz
  • 2000 MaminceSupraphon21. Růžová krinolína
  • 2002 Romantické hity – Czech Press Group – Řekni, kde ty kytky jsou
  • 2006 Made in FrancieSupraphonDominiku/Malý vůz
  • 2007 Lásko voníš deštěm – Universal Music – 18. Je po dešti

Seznam písníEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e Byla slavná víc za hranicemi než doma. Osudové ženy: Judita Čeřovská. Český rozhlas Dvojka [online]. 2019-01-04 [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. (česky) 
  2. http://www.seniortip.cz/?module=article&id_article=1492
  3. http://www.radioservis-as.cz/archiv07/25_07/25plus.htm Josef sochor - I starší mají právo na svou hudbu, Týdeník Rozhlas, 25/2007

LiteraturaEditovat

  • ČEŘOVSKÁ, Judita. Je po dešti : (knihu uspořádali Eva Frančeová ... et. al.). Praha : Petrklíč, 2001. 193 s. ISBN 80-7229-064-9 (autobiografie, v knize vloženo CD).
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 212. 

Externí odkazyEditovat