Otevřít hlavní menu

Joseph von Eichendorff

německý spisovatel, básník

Joseph Karl Benedikt svobodný pán von Eichendorff (10. března 1788 Lubovice u Ratiboře, Horní Slezsko26. listopadu 1857 Nysa) byl prozaik, básník, dramatik a překladatel německého romantismu pocházející ze šlechtického rodu Eichendorffů. Jeho lyrické dílo se dočkalo zhruba pěti tisíc zhudebnění a jako prozaik (Ze života darmošlapa) je dosud aktuální.[1]

Joseph von Eichendorff
Eichendorff.jpg
Narození 10. března 1788
Schloss Lubowitz (Slezsko)
Úmrtí 26. listopadu 1857 (ve věku 69 let)
Nysa
Příčina úmrtí zápal plic
Povolání prozaik, básník, dramatik a překladatel
Národnost Němci
Alma mater Martin-Luther-Universität Halle-Wittenberg
Vídeňská univerzita
Univerzita Heidelberg
Literární hnutí romantismus
Významná díla Ze života darmošlapa
Ocenění Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1853)
Manžel(ka) Aloysia von Eichendorff (1815–1855)
Děti Hermann von Eichendorff
Rodiče Adolph von Eichendorff a Karoline von Eichendorff
Příbuzní Wilhelm von Eichendorff a Luise von Eichendorff (sourozenci)
Karl von Eichendorff
Hartwig von Eichendorff

Karl von Eichendorff (vnuk)
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Joseph Karl Benedikt svobodný pán von Eichendorff se narodil 10. března 1788 na zámku Lubowitz (dnes polské Lubowice) u Ratiboře jako syn pruského důstojníka Adolfa Theodora Rudolfa (1756–1818) von Eichendorffa a jeho ženy Karolíny (1766–1822, rozená von Kloch). Jeho matka pocházela ze slezské šlechtické rodiny, díky níž zdědila zámek Lubowitz. Katolický šlechtický rod svobodných pánů z Eichendorffu je ve Slezsku přítomný od 17. století.

Joseph byl od roku 1793 do roku 1801 vyučován doma farářem Bernhardem Heinkem společně se svým o dva roky starším bratrem Wilhelmem. Roku 1808 na cestách po Evropě navštívil též v Řezně botanickou zahradu slavného paleobotanika hraběte Kašpara Šternberka (1761–1838), který tam tehdy byl kanovníkem se zájmem o přírodní vědy. Roku 1813 se nadchl ideami německé Osvobozenecké války, proti napoleonské okupaci tehdy psal podobně jako Theodor Körner a jiní. Později se baron Joseph von Eichendorff stal v Berlíně ministerským úředníkem a tajným radou poměrně konzervativních názorů.

FotogalerieEditovat

Výběrová bibliografieEditovat

PrózaEditovat

 
Ze života darmošlapa, vydání z roku 1826
 
Vydání Eichendorffovách básní z roku 1837
 
Třetí svazek Eichendorffova díla z roku 1841
  • Die Zauberei im Herbste (1808, Šálení podzimu), pohádka inspisrovaná středověkými pověstmi o Venušině hoře a rytíři Tannhäuserovi.
  • Ahnung und Gegenwart (1815, Tušení a přítomnost), částečně autobiografický román, v jehož textu je mnoho lyrických básní, které patří k vrcholům autorovy tvorby.[2]
  • Das Marmorbild (1818, Mramorová socha), novela opět inspiorvaná pověstí o venušině hoře.
  • Aus dem Leben eines Taugenichts (1826, Ze života darmošlapa), idylická novela líčící bezstarostné putování mladého muže toužícího po svobodě a štěstí.
  • Dichter und ihre Gesellen (1834, Básníci a jejidch druhové), román věnovaný především vztahu umění a skutečnsoti..
  • Das Schloß Dürande (1837, Zámek Dürande), pohádková novela.
  • Die Entführung (1839, Únos), novela.
  • Eine Meerfahrt (1841, Mořská plavba), novela.
  • Die Glücksritter (1841, Rytíř štěstěny), novela.

Divadelní hryEditovat

  • Krieg den Philistern! (1824, Válku šosákům!), dramatická satira.
  • Der letzte Held von Marienburg (1830, Poslední hrdina z Malborku), drama.
  • Die Freier (1833, Nápadnící), drama.

PoezieEditovat

  • Gedichte (1837, Básně).
  • Julian (1853), epická báseň.
  • Robert und Guiscard (1855, Robert a Guiscard), epická báseň.
  • Lucius (1855), epická báseň.

Eseje a literání kritikaEditovat

  • Ueber die ethische und religiöse Bedeutung der neueren romantischen Poesie in Deutschland (1847, O etickém a náboženském významu novější romantické poezie v Německu), esej.
  • Der deutsche Roman des 18. Jahrhunderts in seinem Verhältniss zum Christenthum (1851, Německý román 18. století v jeho vztahu ke křesťanství), esej.
  • Geschichte der poetischen Literatur Deutschlands (1857, Dějiny německého básnictví)..

PřekladyEditovat

Filmové adaptaceEditovat

Česká vydáníEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužicko-srbských, Odeon, Praha 1987, S. 206-207.
  2. Slovník německy píšících spisovatelů - Německo, Libri, Praha 2018, S. 176-177.

Externí odkazyEditovat