Joseph von Eichendorff

německý spisovatel, básník

Joseph Karl Benedikt svobodný pán von Eichendorff (10. března 1788 Lubovice u Ratiboře, Horní Slezsko26. listopadu 1857 Nysa) byl prozaik, básník, dramatik a překladatel německého romantismu pocházející ze šlechtického rodu Eichendorffů. Jeho lyrické dílo se dočkalo zhruba pěti tisíc zhudebnění a jako prozaik (Ze života darmošlapa) je dosud aktuální.[1]

Joseph von Eichendorff
Eichendorff.jpg
Narození 10. března 1788
Schloss Lubowitz (Slezsko)
Úmrtí 26. listopadu 1857 (ve věku 69 let)
Nisa
Příčina úmrtí zápal plic
Povolání prozaik, básník, dramatik a překladatel
Národnost Němci
Alma mater Univerzita Martina Luthera
Vídeňská univerzita
Univerzita Heidelberg
Literární hnutí romantismus
Významná díla Ze života darmošlapa
Ocenění Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1853)
Manžel(ka) Aloysia von Eichendorff (1815–1855)
Děti Hermann von Eichendorff
Therese von Eichendorff Besserer-Dahlfinger
Rudolf von Eichendorff
Rodiče Adolph von Eichendorff a Karoline von Eichendorff
Příbuzní Wilhelm von Eichendorff a Luise von Eichendorff (sourozenci)
Karl von Eichendorff
Hartwig von Eichendorff

Karl von Eichendorff a Placida von Eichendorff (vnoučata)
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Joseph Karl Benedikt svobodný pán von Eichendorff se narodil 10. března 1788 na zámku Lubowitz (dnes polské Lubowice) u Ratiboře jako syn pruského důstojníka Adolfa Theodora Rudolfa (1756–1818) von Eichendorffa a jeho ženy Karolíny (1766–1822, rozená von Kloch). Jeho matka pocházela ze slezské šlechtické rodiny, díky níž zdědila zámek Lubowitz. Katolický šlechtický rod svobodných pánů z Eichendorffu je ve Slezsku přítomný od 17. století.

Joseph byl od roku 1793 do roku 1801 vyučován doma farářem Bernhardem Heinkem společně se svým o dva roky starším bratrem Wilhelmem. Roku 1808 na cestách po Evropě navštívil též v Řezně botanickou zahradu slavného paleobotanika hraběte Kašpara Šternberka (1761–1838), který tam tehdy byl kanovníkem se zájmem o přírodní vědy. Roku 1813 se nadchl ideami německé Osvobozenecké války, proti napoleonské okupaci tehdy psal podobně jako Theodor Körner a jiní. Později se baron Joseph von Eichendorff stal v Berlíně ministerským úředníkem a tajným radou poměrně konzervativních názorů.

FotogalerieEditovat

Výběrová bibliografieEditovat

PrózaEditovat

 
Ze života darmošlapa, vydání z roku 1826
 
Vydání Eichendorffových básní z roku 1837
 
Třetí svazek Eichendorffova díla z roku 1841
  • Die Zauberei im Herbste (1808, Šálení podzimu), pohádka inspirovaná středověkými pověstmi o Venušině hoře a rytíři Tannhäuserovi.
  • Ahnung und Gegenwart (1815, Tušení a přítomnost), částečně autobiografický román, v jehož textu je mnoho lyrických básní, které patří k vrcholům autorovy tvorby.[2]
  • Das Marmorbild (1818, Mramorová socha), novela opět inspirovaná pověstí o Venušině hoře.
  • Aus dem Leben eines Taugenichts (1826, Ze života darmošlapa), idylická novela líčící bezstarostné putování mladého muže toužícího po svobodě a štěstí.
  • Dichter und ihre Gesellen (1834, Básníci a jejich druhové), román věnovaný především vztahu umění a skutečnosti.
  • Das Schloß Dürande (1837, Zámek Dürande), pohádková novela.
  • Die Entführung (1839, Únos), novela.
  • Eine Meerfahrt (1841, Mořská plavba), novela.
  • Die Glücksritter (1841, Rytíř štěstěny), novela.

Divadelní hryEditovat

  • Krieg den Philistern! (1824, Válku šosákům!), dramatická satira.
  • Der letzte Held von Marienburg (1830, Poslední hrdina z Malborku), drama.
  • Die Freier (1833, Nápadníci), drama.

PoezieEditovat

  • Gedichte (1837, Básně).
  • Julian (1853), epická báseň.
  • Robert und Guiscard (1855, Robert a Guiscard), epická báseň.
  • Lucius (1855), epická báseň.

Eseje a literární kritikaEditovat

  • Ueber die ethische und religiöse Bedeutung der neueren romantischen Poesie in Deutschland (1847, O etickém a náboženském významu novější romantické poezie v Německu), esej.
  • Der deutsche Roman des 18. Jahrhunderts in seinem Verhältniss zum Christenthum (1851, Německý román 18. století v jeho vztahu ke křesťanství), esej.
  • Geschichte der poetischen Literatur Deutschlands (1857, Dějiny německého básnictví).

PřekladyEditovat

Filmové adaptaceEditovat

Česká vydáníEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužicko-srbských, Odeon, Praha 1987, S. 206-207.
  2. Slovník německy píšících spisovatelů - Německo, Libri, Praha 2018, S. 176-177.

Externí odkazyEditovat