Otevřít hlavní menu
Možná hledáte: Josef Resl.

Josef Ludvík František Ressel (29. června[1] 1793, Chrudim9. října 1857, Lublaň[2]) byl rakouský lesník, spisovatel a vynálezce česko-německého původu, který se proslavil především vynálezem lodního šroubu.

Josef Ressel
Josef Ressel
Josef Ressel
Narození 29. června 1793
Chrudim
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 9. října 1857 (ve věku 64 let)
Lublaň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Příčina úmrtí malárie
Alma mater Vídeňská univerzita
Děti Jindřich Ressel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
matriční zápis o narození a křtu Josefa Ressla (matrika N 1793-1804 Chrudim (SOA Zámrsk))

Studium a profesionální kariéraEditovat

 
Pamětní deska na budově gymnázia v Linci
 
Památník Josefa Ressla u hájovny Resslovka, Bílovice nad Svitavou

Pocházel z česko-německé rodiny. Jeho otec Anton Herrmann Ressel byl český Němec, matka Marie Anna Konvičková byla Češka. Do školy chodil v Chrudimi a v roce 1806 odešel vystudovat gymnázium do hornorakouského Lince. Po úspěšném zakončení studia byl v roce 1809 přijat na dělostřeleckou školu v Českých Budějovicích, ale pro tělesnou slabost se z něj důstojník nestal. Poté začal studovat medicínu ve Vídni, ale po dvou letech ho rodiče již nemohli podporovat a tak musel ze školy odejít. [3] Nakonec získal stipendium na lesnické akademii v Mariabrunnu u Vídně. Po absolvování pracoval pro rakouský stát jako lesník na území dnešního Chorvatska a Slovinska v Kraňsku, kde zmapoval místní hluboký les a zasloužil se o zalesnění oblasti Krasu. K jeho nejvýznamnějším literárním dílům patří Dějiny přímořských lesů. V letech 1820 až 1838 vykonával práci lesmistra v Terstu, kde v praxi vyzkoušel svůj největší vynález-lodní šroub. V roce 1839 nastoupil k válečnému námořnictvu, kde vybíral vhodné dřevo pro stavbu lodí. V květnu 1852 byl jmenován námořním lesním intendantem v Benátkách.

Lodní šroubEditovat

 
Pomník Josefa Ressla před budovou Technické univerzity ve Vídni

V Kostanjevici na řece Krka poprvé testoval svůj vynález lodního šroubu na malém člunu. Koncem roku 1820 byl přeložen do Terstu, kde se stal lesmistrem a pokračoval v testech na moři. Zkouška na člunu o nosnosti 5 tun s ručním pohonem lodního šroubu byla úspěšná. V roce 1827získal patent a připravoval se na další pokusy s větší lodí. Dospěl k závěru, že lepší je šroub krátký než dlouhý, se dvěma chody než s jedním, a také že nejlepší poloha je na zádi lodi mezi vazem a kormidlem. V roce 1829 dosáhl v terstském přístavu s upraveným parníkem jménem Civetta (Sova) rychlosti šesti uzlů. Poté se parní stroj porouchal (měděné trubky spájené cínem praskly) a policie po nehodě další pokusy zakázala. Ressel zemřel, aniž by za svůj vynález získal jakékoli uznání. Teprve v roce 1866 mu vynález lodního šroubu oficiálně přiznala americká akademie věd ve Washingtonu.

Další vynálezyEditovat

Josef Ressel kromě lodního šroubu vynalezl mimo jiné šroubový lis pro výrobu vína a oleje, kuličkové ložisko bez mazání, zařízení pro parní vyluhování barviv a tříslovin, pneumatickou potrubní dopravu a buzolu.[4]

Osobní životEditovat

Oženil se v 28 letech 30. října 1821 s osmnáctiletou Jakobinou von Orebich, s níž zplodil 3 děti (Rudolf, Ferdinand a Klementina). V roce 1826 Jakobína zemřela a Josef Ressel se znovu oženil v roce 1830 s Terezií Kasteličkovou, s níž měl 7 dětí. Syn Jindřich Ressel získal v roce 1861 čestné občanství města Chrudim.[5]

Josef Ressel zemřel na malárii v roce 1857 na služební cestě v Lublani, kde je také pohřben.

Projevy uznání a zajímavostiEditovat

 
500 Schilling Joseph Ressel obverse

K odkazu Josefa Ressla se hlásí nejen Češi, ale zejména Rakušané a také Slovinci. Pomník Josefa Ressla byl umístěn už v roce 1863 před budovu Technické Univerzity ve Vídni v parku, který dnes nese Resslovo jméno. Teprve v roce 1924 byl odhalen Resslův pomník v jeho rodném městě, kde se nachází před budovou okresního muzea. Resselovo jméno nese též gymnázium v jeho rodné Chrudimi.

Pamětní desky připomínají Josefa Ressla nejen v rodné Chrudimi, ale také Linci. Ulice po něm pojmenované se nacházejí v Ústí nad Labem, Pardubicích, Praze, Plzni, Olomouci, Mostě, Českých Budějovicích, Lublani, Vídni, Ostravě, Kroměříži a Novém Jičíně. Resslova busta, jejímž autorem je Antonín Popp (1901), byla umístěna také v Pantheonu Národního muzea v Praze.

Portrét Josefa Ressla a loď poháněná jeho vynálezem jsou hlavním námětem bankovky 500 rakouských šilinků vydané v roce 1956. V roce 1957 byl Josef Ressel námětem československé poštovní známky a v roce 2002 známky vydané slovinskou poštou.[6]

Jeho jméno nese mnoho ulic v České republice a ve Slovinsku. Jednou z nejznámější je Resslova ulice v Praze, na níž stojí pravoslavných chrám svatého Cyrila a Metoděje, ve kterém se ukrývali českoslovenští parašutisté po atentátu na Heydricha.

Náměty v uměníEditovat

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

 
Resslova socha na budově reálného gymnázia (nyní Justiční akademie) v Kroměříži
  • Václav Gutwirth: Vynálezce Josef Ressel, 1943, Praha
  • Erhard Marschner: Josef Ressel. Erfinder der Schiffsschraube - Seine Vorfahren und Nachkommen, 1979 (ISBN 3-7686-6016-8)
  • Jiří Charvát, Pavel Kobetič a kol.: Josef Ressel a Chrudim, 1986
  • SEVERIN, Jan. Ohnivé perutě: osudy vynálezce Josefa Ressla. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Vyšehrad, 1943. 208 s. 


ReferenceEditovat

  1. zápis v matrice narozených uvádí jako datum narození patrně 30.června 1793
  2. Literární noviny, 15/1966, s.12, Kdy zemřel Josef Ressel?
  3. CODR, Milan; BERNARDOVÁ, Klára. Přemožitelé času sv.6. 1.. vyd. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1988. Kapitola Josef Ressel, s. 81-84. 
  4. HUBERT, Miroslav. Parník Civetta a lodní šroub Josefa Ressela. [s.l.]: [s.n.] 163 s. 
  5. BOČEK, Petr; KOBETIČ, Pavel; PAVLÍK, Tomáš. Chrudim. Vlastivědná encyklopedie. 2. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2018. 279 s. ISBN 978-80-906318-2-3. S. 27. (čeština) 
  6. INVENTIONS - SCREW PROPELLER - JOSEF RESSEL
  7. PLUHAŘ, Zdeněk. Bronzová spirála. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1953. 333, [1] s.
  8. http://www.csfd.cz/film/72716-bronzova-spirala

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat