Klikové mechanismy

Klikové mechanismy jsou technická zařízení, umožňující změnu otáčivého pohybu na přímočarý vratný, nebo obráceně přímočarý vratný na otáčivý.

HistorieEditovat

Klikový mechanismus použil pro svůj soustruh Leonardo da Vinci.

 
Obecný klikový mechanismus


Typy klikových mechanismůEditovat

  • úplný – používá se u dvojčinných pístových strojů např. u velkých lodních motorů, pístových čerpadel
 
Úplný klikový mechanismus
  • zkrácený – používá se u jednočinných pístových strojů - běžné pístové automobilové motory a kompresory
  • dvoučlenný - vyvinul Jan Kokeš roku 2019
 
Zkrácený klikový mechanismus

Skutečný výsledný pohyb pístu není harmonický (sinusový). V dolní úvrati je pomalejší a v horní úvrati rychlejší. Proto se píst pohybuje v horní polovině zdvihu kratší dobu než v dolní. Čím kratší ojnici použijeme ke zdvihu pístu tím se rozdíl zvětšuje (využití pro prodloužení doby výplachu u dvoudobých podčtvercových motorů).

Skutečný pohyb ojnice je obecný rovinný pohyb – ojnice se v každém okamžiku otáčí podle okamžitého středu otáčení.

VyvažováníEditovat

Vyvažování klikového mechanismu = umístění těžiště mechanismu do otočného středu

  • vyvážení ojnice použitím protizávaží - těžiště ve středu klikového čepu
  • vyvážení kliky použitím protizávaží na klice - těžiště v ose klikového hřídele

V běžné praxi se používá neúplného vyvážení použitím pouze jednoho protizávaží na klice.

  • vyvážení neharmonického pohybu pístu - používá se u některých motocyklových motorů.

ObrázkyEditovat

Výstředníkový mechanismusEditovat

Je zvláštním případem klikového mechanismu s velmi malým zdvihem. Excentr bývá součástí výstředníkové hřídele nebo je na ni nalisován.

 
Výstředníkový mechanismus

Externí odkazyEditovat