Josef Emler

český archivář a historik

Josef Emler (10. ledna 1836 Libáň[2]10. února 1899 Praha[3]) byl český historik, archivář a nejvýznamnější vydavatel edic.

Prof. Dr. Josef Emler
Narození10. ledna 1836
Libáň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí10. února 1899 (ve věku 63 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov [1]
Povoláníarchivář, historik, vysokoškolský učitel a filozof
DětiJan Emler
PříbuzníJan Svatopluk Procházka vnuk
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
matriční zápis o narození a křtu Josefa Emlera (matrika N 1826-1851 Libáň (SOA Zámrsk))
Josef Emler (1836–1899)

Život editovat

V letech 18561859 studoval historii a filologii na univerzitě ve Vídni, poté následovalo studium na Ústavu pro rakouský dějezpyt v letech 18591861, kde byl žákem předních vědců té doby jako byli např. Theodor von Sickel, Albert Jägr, Josef Aschbach a další. V roce 1860 získal stipendium pro studium v jihoněmeckých archivech, kde zpracovával kancelářské listiny Konráda II. a Jindřicha III. Krátce učil na gymnáziu v Ječné (1862-63). V roce 1869 obhájil na pražské univerzitě doktorát a v roce 1872 získal habilitaci na základě spisu O zbytcích desk zemských v r. 1541 pohořelých.

V 70.–80. letech 19. století vykonával funkci jednatele Národního muzea a člena redakční rady časopisu Památky archeologické. Z titulu této funkce také přednesl jeden ze zahajovacích projevů při otevření nové budovy muzea v roce 1891.[4]

V roce 1886 vytvořil na žádost městské rady vlajku Prahy. Barvy vlajky jsou odvozeny ze znaku města (červený štít a zlatá hradba s věžemi).[5]

Rodina editovat

Dne 21. února 1865 se v Nymburku oženil s Kateřinou Dlabačovou[2] (1843–1919), dcerou přítele Boženy Němcové, MUDr. Jana Dlabače (1809-1873) a Marie rozené Černé (1801-1850). Josef Emler byl tedy bratrancem pražského primátora Tomáše Černého. [6]Manželé Emlerovi měli tři dcery a jednoho syna.[3]

Dílo editovat

  • Rukovět chronologie křesťanské
  • Průvodce po radnici staroměstské
  • Die Kanzlei der böhmischen Könige Přemysl Ottokars II. und Wenzels II. und die aus derselben hervorgegangenen Formelbücher

Edice editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. hrob Josefa Emlera na vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-24. 
  2. a b s Kateřinou, rozenou Dlabačovou (1843—??).Matrika oddaných, Nymburk, 1858-1894, snímek 85
  3. a b Soupis pražských obyvatel, Emler Josef 1836
  4. Karel Sklenář, Obraz vlasti, Příběh Národního muzea. Praha 2001, s.290
  5. Zpravodaj vexi.info č.155 leden – únor 2018
  6. STEINBAUER, Jan. O předcích zemského a říšského mladočeského poslance JUDr. Eduarda Brzoráda. Děje rodů von Herites, von Krziwanek, Delorme a Brzorád. [online]. [cit. 27.01.2024].

Literatura editovat

Externí odkazy editovat