Johann Adam Schöpf

německý barokní malíř

Johann Adam Schöpf (křtěn 24. prosince 1702 Stadtamhof, dnes část Řezna10. ledna 1772 Egenburg, dnes část Pfaffenhofenu an der Glonn) byl německý vrcholně barokní malíř, jenž po jistou dobu působil v Čechách.

Johann Adam Schöpf
Narození24. prosince 1702
Stadtamhof
Úmrtí10. ledna 1772 (ve věku 69 let)
Povolánímalíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Byl pokračovatelem Cosmy Damiana Asama, s nímž se podílel na výzdobě Kostela Panny Marie Vítězné na Bílé hoře. Dále pracoval například na interiérech kostela svatého Karla Boromejského v Praze na Zderazi (dnes pravoslavný chrám sv. Cyrila a Metoděje).

ŽivotEditovat

 
Freska na radnici v Českých Budějovicích
 
Freska svatého Matouše (kostel na Zderazi)
 
Oltářní obraz ve Fürstenfeldbrucku

Narodil se roku 1702, ve stejném roce jako Jan Petr Molitor, jeho otec byl řezbář a sochař Jakob Schöpf. Po vyučení u straubingského malíře Josepha Antona Merze odešel do Prahy, kde se prokazatelně nacházel od roku 1724. Dne 2. června 1726 zaplatil staroměstskému malířskému bratrstvu, které mu propůjčilo titul mistra na sedm let. Dne 7. července 1729 se stal měšťanem Starého Města pražského. Během svého pobytu v Praze bydlel Schöpf ve svém domě U Bílého lva v Celetné ulici. Mezi jeho pražské žáky patřil například freskař Jan Karel Kovář. V Praze se Schöpfovi narodil syn Johann Nepomuk. Prahu musel Schöpf opustit z politických důvodů 8. dubna 1742, protože podporoval nároky císaře Karla VII. Bavorského na královský trůn během války o rakouské dědictví.[1] Schöpf se proto přestěhoval do Kolína nad Rýnem, kde ho jmenoval arcibiskup Clemens August Saský[zdroj?!] dvorním malířem tamější diecéze. V roce 1750 se přestěhoval do Mnichova, odkud ke konci života přesídlil do Egenburgu, kde byl jeho syn Ignaz farářem. V Mnichově se připomíná jako „exilovaný pražský měšťan“. Tam také zemřel ve věku 70 let. Jeho druhý syn Johann Nepomuk Schöpf byl známým malířem a rytcem.

Výběr z dílaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. RENDLOVÁ, Magda. Freskařské dílo Josefa Kramolína v severních Čechách. Ústí nad Labem: FF MU, 2006. 92 s. S. 27. 
  2. PREISS, Pavel. Václav Vavřinec Reiner. Praha: Academia, 2013. 1200 s. ISBN 978-80-200-2180-9. S. 201–203. 
  3. EDWIN, Otta. Restaurátoři vyhnali svatebčany z obřadní síně. Českobudějovický deník [online]. 2008-0425 [cit. 2016-08-26]. Dostupné online. 
  4. Schöpf, Johann Adam; 1702–1772; Maler, Freskomaler (PND 119193531)
  5. MATĚJKA, Bohumil. Soupis památek. Svazek 2. Politický okres lounský. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1897. Dostupné online. Kapitola Peruc – Kostel sv. Petra a Pavla, s. 51. 

Externí odkazyEditovat