Kostel svatého Petra a Pavla (Peruc)
Kostel svatého Petra a Pavla je římskokatolický filiální kostel v Peruci v okrese Louny. Stojí naproti zámku mezi náměstím E. Filly a náměstím Sv. Čecha. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]
| Kostel svatého Petra a Pavla v Peruci | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Louny |
| Obec | Peruc |
| Souřadnice | 50°20′36,01″ s. š., 13°57′43,19″ v. d. |
  Kostel svatého Petra a Pavla v Peruci | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | pražská |
| Vikariát | kladenský |
| Farnost | Zlonice |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | svátek svatých Petra a Pavla |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Petr Pavel Columbani |
| Stavební sloh | barokní |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | západ |
| Další informace | |
| Kód památky | 42641/5-1308 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Farní kostel existoval v Peruci už v 14. století. Koncem první čtvrtiny 18. století byl znovu postaven nákladem 8 871 zlatých podle projektu architekta Pietra Paola Columbaniho.[2] V roce 1824 proběhla obnova kostela.[3]
Stavební podoba editovat
Jednolodní kostel je orientovaný k západu. Má obdélnou loď s oble ukončeným presbytářem. K bočním stěnám přiléhá sakristie na jižní straně a schodiště na straně severní. Oba přístavky mají v prvním patře oratoře. Ke stranám východního průčelí přiléhají kaple a schodišťový přístavek. Boční kaple a sakristie mají nároží zdobená pilastry. Dominantou východního průčelí je hranolová věž s nárožními pilastry a cibulovou střechou. Boční fasády jsou členěné lizénovými rámci s předloženými pilastry a segmentově zakončenými okny.[3]
Ve výklencích tříosého východního průčelí jsou umístěny sochy svatého Václava a svatého Jana Nepomuckého. Ve středu průčelí se nachází obdélný portál, nad nímž je okno a zvlněný křídlový štít s rozeklaným nástavcem. Ve výklenku štítu stojí socha Ježíše Krista. Po stranách štítu stojí sochy svatého Petra a svatého Pavla. Nad nimi na nástavci jsou sochy andělů.[3]
Ve východní části lodi stojí zděná kruchta podepřená dvěma pilíři a podklenutá valenou klenbou s lunetami. Samotná kruchta je zaklenutá trojicí polí křížové klenby.[3] Loď je třicet metrů dlouhá, sedm metrů široká[2] a zaklenutá třemi poli plackové klenby a pásy, které sbíhají na pilastry na přízedních pilířích. Loď je zakončena stlačeným vítězným obloukem, za kterým je presbytář s valenou klenbou a lunetami. Sakristie má plochý strop, ale oratoře nad sakristií i protějším schodišťovým přístavkem mají plackové klenby a balkóny vyložené do prostoru presbytáře.[3]
Zařízení editovat
Hlavní oltář je iluzivní malovaná sloupová architektura. Zdobí jej obrazy svatého Petra a Pavla a Nejsvětější Trojice od Johanna Adama Schöpfa. Hlavní oltář je doplněn dvojicí protějškových oltářů z první třetiny osmnáctého století a další dvojicí rokokových oltářů s bohatou sochařskou výzdobou z poloviny osmnáctého století. Na starších oltářích jsou sochy a obrazy světců. Oba obrazy namaloval roku 1677 premonstrát Gerardi.[3]
Kromě dalšího vybavení se v interiéru kostela nachází řada náhrobníků, které patří mimo jiné svobodnému pánovi Janovi z Ledeburu a jeho manželce Beatrix, rozené Beckové ze Steinu, Alexandrovi z Ledeburu a jeho manželce Anně Marii Alžbětě, rozené z Elverfeldtu (z roku 1717), Bedřichovi z Lobkovic (z roku 1594), Ludmile z Donína a faráři Alexandru Zeiczlerovi z roku 1805.[2]
Zajímavost editovat
V kostele se nachází také obraz zřídka zobrazovaného blahoslaveného Wolfholda (nebo také Wolpholda), kněze v Hohenwartu v Bavorsku, patrona proti bolesti od kamenů v útrobách (litiáza, tvorba konkrementů v orgánech; svátek 1. února; nápis na obraze: B. Wolpholdus, patronus contra calculum).[4]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-10-05]. Identifikátor záznamu 154843 : kostel sv. Petra a Pavla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d MATĚJKA, Bohumil. Soupis památek. Svazek 2. Politický okres lounský. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1897. Dostupné online. Kapitola Peruc – Kostel sv. Petra a Pavla, s. 50–53.
- ↑ a b c d e f Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Peruc, s. 40–41.
- ↑ Bl. Wolfhold je u nás prakticky neznámý. http://www.zeno.org/Heiligenlexikon-1858/A/Wolfholdus,+B.+(1), https://www.heiligenlexikon.de/BiographienW/Wolfhold_von_Hohenwarth.htm. Dále se o něm píše zde: https://books.google.cz/books?id=kZfYBE3dT5IC&lpg=PA353&ots=IetoTjaFos&dq=wolpholdus&hl=cs&pg=PA353#v=onepage&q=wolpholdus&f=false (1714), https://books.google.cz/books?id=oLC7MQSv4FQC&lpg=PA118&ots=bKWcbQPWqV&dq=wolpholdus%20stein&hl=cs&pg=PA118#v=onepage&q=wolpholdus%20stein&f=false (1737).
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatých Petra a Pavla na Wikimedia Commons
