Otevřít hlavní menu

Jindřich Černý

český básník, překladatel a spisovatel
Další významy jsou uvedeny na stránce Jindřich Černý (rozcestník).

Jindřich Černý (6. dubna 1905 Mladá[1]Lysé nad Labem, nyní součást Milovic18. května 1960 Praha) byl český spisovatel (básník, prozaik, autor pohádek a loutkových her) a překladatel (z němčiny, lužické srbštinyesperanta).

Jindřich Černý
Černého náhrobek na hřbitově v Nuslích
Černého náhrobek na hřbitově v Nuslích
Narození 6. dubna 1905
Mladá (nyní součást Milovic)
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 18. května 1960 (ve věku 55 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Krčský hřbitov
Pseudonym Želivský, Jiří Červený, J. Č. Krušnohorský
Povolání spisovatel a překladatel
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Jindřich Černý se sice narodil ve středních Čechách, ale za svůj rodný kraj už považoval Čechy severní. Když mu byly dva roky, bylo veškeré obyvatelstvo z jeho rodné vsi vysídleno kvůli vytvoření vojenského cvičiště. Rodina se přestěhovala do Drahůnek a později do Běhánek u Teplic, kde jeho otec pracoval jako truhlář. Po ukončení gymnázia v Duchcově pracoval od roku 1925 v továrně na dýmky v Teplicích. Roku 1926 začal pracoval v poštovních službách, a to zpočátku jako pomocný telegrafní dělník v Ústí nad Labem a od roku 1927 jako výpomocný poštovní úředník v Děčíně. Od roku 1931 působil v různých administrativních funkcích na hlavní poště v Praze. Koncem padesátých let musel odejít kvůli srdeční chorobě do invalidního důchodu.[2]

Své básně začal knižně publikovat od roku 1934 (předtím ve studentských a v dalších časopisech, např. v duchcovském Krušnohorském obzoru). Ve čtyřicátých letech se věnoval především próze a ke konci života tvorbě pro děti. Jeho poezie je námětově velmi bohatá (sociální a národnostní tragika, milostné a venkovské motivy). Významná je i jeho činnost osvětová a spolková (působil ve Společnosti přátel Lužice, pro Český rozhlas připravoval pořady o Lužici, pracoval v esperantském hnutí a také v Církvi československé.[2]

DíloEditovat

Básnické sbírkyEditovat

  • Boží muka (1934), lyrika,
  • Rudých vůní bílé květy (1937), intimní lyrika,
  • Slunce a sníh (1941),
  • Přes plot za větrem (1941),
  • Jitra nad stezkou (rukopis).

PrózaEditovat

  • Na režné niti (1943), sbírka povídek,
  • Čtvrtá silnice (1944, román, přepracované vydání roku 1947 s názvem Přelomy (pod pseudonymem J. Čerň), tragický příběh z hornického prostředí na Kladensku,
  • Ve stínu komínů (1945), sbírka povídek,
  • Český věnec Lužici 1946, sborník.

Pro dětiEditovat

  • Když se večer stmívá (1944), pohádky,
  • Pohádky pražského strýčka (1949),
  • Kocour a kuchař (1955), divadelní hra pro děti,
  • Pecivál (1956), divadelní hra pro děti,
  • Začarovaný princ (1959), divadelní hra pro děti.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Milovice
  2. a b Lexikon české literatury 1, A–G, Academia, Praha 1985, s. 452–453

LiteraturaEditovat

  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž. Praha: Libri, 2009. 104 s. ISBN 978-80-7277-368-8. S. 36. 

Externí odkazyEditovat