Jindřichův Hradec (nádraží)

železniční stanice

Jindřichův Hradec je železniční stanice v severní části stejnojmenného okresního města v Jihočeském kraji poblíž řeky Nežárky. Leží na jednokolejných tratích 225 a 224. Stanice je elektrifikovaná (25 kV, 50 Hz AC, trať 225). Součástí stanice je i nádražní restaurace (2019). Přímo naproti nádražní budově se nalézá druhá stanice ve městě, nádraží společnosti Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD) na neelektrifikované úzkorozchodných tratích 228 a 229 sloužící pouze k pořádání turistických jízd.

Železniční stanice Jindřichův Hradec
Nádražní budova v Jindřichově Hradci
Nádražní budova v Jindřichově Hradci
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Jihočeský kraj
Město Jindřichův Hradec
Ulice Nádražní
Souřadnice
Jindřichův Hradec (nádraží)
Jindřichův Hradec (nádraží)
Provozovatel dráhy SŽDC
Kód stanice 743625
Tratě 226, 228, 229
Nadmořská výška 470 m n. m.
V provozu od 3. listopadu 1887
Zabezpečovací zařízení Automatické hradlo/Automatický blok
Dopravních kolejí 8
Nástupišť (hran) 5
Prodej jízdenek Ano
Návazná doprava Městská hromadná doprava (autobusy), Autobusové nádraží
Kód památky 102063 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Stanice byla vybudována společností Českomoravská transverzální dráha (BMTB), jež usilovala o dostavbu traťového koridoru propojujícího již existujících železnic v ose od západních Čech po Trenčianskou Teplou. 3. listopadu 1887 byl zahájen pravidelný provoz v úseku Veselí nad Lužnicí do Jihlavy. Vzhled budovy byl vytvořen dle typizovaného architektonického vzoru shodného pro všechna nádraží v majetku BMTB.

31. října 1897 došlo i díky lokálním investicím k završení iniciativy představitelů města Nová Bystřice, kdy bylo dokončeno železniční spojení s Jindřichovým Hradcem, poté byla pro potřeby stavby trati založena akciová společnost Localbahn Neuhaus – Neubistritz (česky Místní dráha Jindřichův Hradec – Nová Bystřice), stavební práce prováděla firma Leitner & Fröhlich z Vídně. Dopravní obsluhu trati pak zajišťovala společnost Císařsko-královské státní dráhy (kkStB). Kolejový rozchod činí 760 mm (tzv. bosenský rozchod).

Úzkokolejná trať pokračovala roku 1906 směrem k Obratani, kde se trať potkávala se spojovací tratí z Horní Cerekve do Tábora (dnes označovaná jako 224). Vlastníkem trati byla akciová společnost Místní dráha Jindřichův Hradec – Obrataň, stavbu provedla firma Ing. Antonín Loos z Prahy. Provoz rovněž zajišťovala (kkStB).

Po znárodnění všech soukromých společností v Rakousku-Uhersku roce 1908[zdroj?] pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy, po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy. Elektrická trakční soustava zde byla dána do provozu 28. května 1980.

PopisEditovat

Nachází se zde jedno hranové a tři ostrovní nekrytá nástupiště, k příchodu na ostrovní nástupiště slouží přechody přes kolejiště. Nástupiště při opačné (jižní) straně slouží k obsluze vlaků úzkorozchodné trati. V těsném sousedství se nalézá také městské autobusové nádraží.

LiteraturaEditovat

  • SCHREIER, Pavel. Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Baset., 2004. ISBN 80-7340-034-0.

Externí odkazyEditovat