Jaromír Hořec
Jaromír Hořec (18. prosince 1921, Chust, Podkarpatská Rus – 22. listopadu 2009,[1] Praha, původním jménem Halbhuber) byl český básník, spisovatel, novinář a publicista.
| Doc. PhDr. Jaromír Hořec, CSc. | |
|---|---|
| Narození | 18. prosince 1921 Chust  Československo |
| Úmrtí | 22. listopadu 2009 (ve věku 87 let) Praha Česko |
| Povolání | pedagog, spisovatel, básník, literární historik, textař, učitel, publicista a redaktor |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život editovat
Stal se jedním ze zakladatelů Mladé fronty v roce 1945 a do roku 1950 byl jejím šéfredaktorem a zároveň ředitelem nakladatelství. 1950-1953 redaktor nakladatelství Mír, 1953-1965 šéfredaktor časopisu Hlas revoluce. Díla: "Sovětské slunce míru" (1950, ed.), "Takový je fašismus - K americké agresi v Koreji" (1953), "K úloze československých legií v Rusku - Politika světových imperialistů a česká buržoasie v intervenci proti SSSR" (1953), "Poslední boj Julia Fučíka" (1953, ed.), "Cesty zrady - Několik kapitol o protisovětské a protinárodní politice české buržoasie a světových imperialistů" (1955) a další. V období 1965–1969 působil na Karlově Univerzitě. Z politických důvodů ji však musel po roce 1968 opustit. V roce 1979 založil samizdatovou edici Česká expedice, dva roky poté skončil na půl roku ve vazbě za podvracení republiky a za šíření ineditní literatury[2]. Příležitostně psal texty k jazzové a taneční hudbě (Je na západ cesta dlouhá, Dva modré balónky a j.). Od roku 1989 byl členem Masarykova demokratického hnutí (MDH), později též jeho předsednictva a Nadace pro postavení pomníku T. G. Masaryka v Praze. V roce 1993 obnovil spolu s místopředsedou Masarykova demokratického hnutí (MDH) doc. Vratislavem Preclíkem vydávání Masarykovsko-Herbenovského časopisu Čas v původní úpravě a formátu. Za tuto činnost obdržel v roce 2000 od MDH čestnou medaili T. G. Masaryka za věrnost jeho odkazu. Po pádu komunismu a rozpadu SSSR spoluzaložil Společnost přátel Podkarpatské Rusi,[2] jejímž nákladem vydal řadu knih o historii země.
Byl rovněž úspěšným textařem písní; k profesi se dostal, když jako redaktor psal o jazzové a taneční hudbě. Jím otextované písně ve spolupráci s hudebníkem Leopoldem Korbařem (a dalšími) "Dva modré balónky", "Docela všední obyčejný den", "Je na západ cesta dlouhá", "Nedělní vláček", či populární "Barborka" (neboli "Máš srdce zadané") doslova zlidověly.[3] Jeho strýcem byl spisovatel a věrný spolupracovník prezidenta Masaryka dr. Jan Herben.
Zemřel roku 2009 v Praze. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Ve věku nedožitých 88 let zemřel básník Jaromír Hořec
- ↑ a b POP, Ivan. Podkarpatská Rus : osobnosti její historie, vědy a kultury. Praha: Libri, 2008. 311 s. ISBN 978-80-7277-370-1. S. 110.
- ↑ Preclík, Vratislav: Nedožitých 88 let Jaromíra Hořce, in ČAS., časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 88, úvodní strana obálky (Předsednictvo MDH), ročník XVII., říjen-prosinec 2009, registrace Ministerstva kultury ČR,č.7435, Registrace ISSN 1210-1648
Externí odkazy editovat
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaromír Hořec
- Jaromír Hořec ve Slovníku české literatury po roce 1945
- Jaromír Hořec (literatura.kvalitne.cz) Archivováno 22. 12. 2004 na Wayback Machine.
- Jaromír Hořec – tvůrce písniček
- Počátky české knihy[nedostupný zdroj]
- Článek Na neviditelném psu - vztah k Zakarpatsku
