Janovská republika

historický státní útvar

Janovská republika (italsky Repubblica di Genova, ligursky Repúbrica de Zêna, latinsky Res Publica Ianuensis), od roku 1580 celým názvem Nejjasnější janovská republika (italsky Serenissima Repubblica di Genova) byla nezávislá italská republika v Ligurii na severozápadním pobřeží Apeninského poloostrova. Městský stát vznikl v 11. století a díky námořnímu obchodu se časem rozrostl v mocnou námořní republiku a obchodní velmoc konkurující Benátkám, a zanikla pak v roce 1798, kdy na jejím území byla založena Ligurská republika, resp. v roce 1805, kdy bylo území anektováno napoleonskou Francií.

Nejjasnější republika janovská
Serenissima Repubblica di Genova (it)
Res Publica Ianuensis (la)
Repúbrica de Zêna (lij)
11. století1797
18141815
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Motto Respublica superiorem non recognoscens
Geografie
Mapa
Rozsah Janovské republiky
Mapa2
Janovská republika a její kolonie
cca 14 000 km² (16. století)
Obyvatelstvo
cca 600 000 (16. století)
Státní útvar
genovino
Vznik
11. století – vznik
Zánik
7. ledna 1815
Státní útvary a území
Předcházející
Italské království (Říše římská) Italské království (Říše římská)
Korsické království Korsické království
Následující
Ligurská republika Ligurská republika
Savojské vévodství Savojské vévodství
Sardinské království Sardinské království
Korsické království Korsické království
Janovské vévodství Janovské vévodství
Korsická republika Korsická republika
Monacké knížectví Monacké knížectví

Historie

editovat

Středověk

editovat

Její vznik lze hledat v polovině 11. století, kdy se Janov stal samosprávnou městskou komunou. Ve středověku patřila k nejvýznamnějším obchodním centrům Středomoří a se svými konkurenty – Pisou v 11.12. století, od níž Janov získal Korsiku a část Sardínie; ve 13.14. století pak s Benátkami — vedla řadu ozbrojených konfliktů. Byla přezdívána jako „la Superba“, „la Dominante“, „Dominante dei mari“ („dominanta moří“) a „la Repubblica dei magnifici“.

 
Janov se svou námořní flotou, Christoforo de Grassi, 1597, kopie původního díla z roku 1481, Galata Museo del Mare, Janov

K rozvoji svého vlivu využila především křižáckých tažení a v Levantě založila mnoho svých faktorií. Ve spolupráci s Nikájským císařstvím nabyla velkého vlivu v Egejském moři (např. ostrov Chios jí patřil až do roku 1566) a v Černomoří. Od 13. století v ní vládla oligarchie a roku 1339 byl zřízen úřad dóžete. Janované se účastnili cizích válek jako profesionální žoldnéři využívající své bohaté zkušenosti střelby z kuše.

Úpadek

editovat

V letech 13781381 rivalita s Benátkami vyústila v otevřenou válku, ve které byla Janovská republika na hlavu poražena v bitvě u Chioggie a která se stala počátkem pozvolného úpadku. Ten vyvrcholil na počátku 16. století, kdy republika na téměř třicet let ztratila svou nezávislost v souvislosti s francouzsko-španělským soupeřením o nadvládu nad Apeninským poloostrovem.

 
Obchodní trasy, kolonie a vliv Janovské republiky

Samostatná vláda oligarchie byla obnovena až v roce 1528, tentokrát ovšem v úzkém spojenectví se Španělskem, jež bylo na vrcholu své imperiální moci. Janovští finančníci patřili k oporám španělského trůnu a podíleli se jak na zámořských výbojích, tak i na potlačování Nizozemské revoluce. Postupný úpadek Španělska jako světové velmoci v 17. a 18. století se projevil i na postavení Janova. V roce 1768 byl nucen prodat Korsiku Francii.

V roce 1797 byla republika okupována francouzskými revolučními vojsky, která vyhlásila tzv. Ligurskou republiku jako jeden z obdobných klientských útvarů na italské půdě. Roku 1805 nakonec Napoleon území úplně připojil k francouzskému císařství jako součást Apeninského departamentu. Ačkoli bylo v roce 1814 po porážce Napoleona vyhlášeno obnovení Janovské republiky, bylo její území o rok později oktrojem Vídeňského kongresu přiřčeno Sardinskému království, které území připojilo jako Janovské vévodství.

Reference

editovat

Externí odkazy

editovat