Nikájské císařství

Nikájské císařství, současníky nazýváno jako Hellas či Hellenikon, oficiálně název Říše Řeků (řecky Βασιλεία των Γραικών, Basileía ton Graikon) užíval patriarcha Germanos II., „nová Hellas“ pak císař Theodoros II., byl stát existující v letech 12041261 na západě Malé Asie a exilové císařství Byzantské (Římské) říše v Nikáji, kam přesídlil císařský dvůr z Konstantinopole. Zde se shromáždila a již předtím žila převážně řecká populace říše a to donutilo Theodora Laskarise přejmenovat nejen říši, ale i doposud obě charakteristické skupiny obyvatel Byzance, Římany (Romáje) a Řeky, nahradit termínem Helénové.

Říše Řeků (Hellas)
Βασιλεία των Γραικών (el)
Basileía ton Graikon
 Byzantská říše v době Angelovců 12041261 Byzantská říše v době Palaiologů 
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Nikájské císařství a další nástupnické státy Byzance (červená) po čtvrté křížové výpravě
obyvatelstvo
národnostní složení:
Helénové (Řekové, Romájové)
státní útvar
státní útvary a území
předcházející:
Byzantská říše v době Angelovců Byzantská říše v době Angelovců
následující:
Byzantská říše v době Palaiologů Byzantská říše v době Palaiologů
Pozůstatky hradeb Nikáje

Císařství vzniklo poté, co byla Konstantinopol, hlavní město byzantské říše, a s ní i většina evropského území Byzance dobyta v roce 1204 4. křížovou výpravou. Hlavním městem byla Nikaia, důležité město v Anatolii nedaleko Marmarského moře. Území říše představovalo většinu toho, co Byzanci po 4. křížové výpravě zbylo – evropské území si mezi sebou rozdělili křižáci a většina ostrovů připadla Benátkám, které se na křížové výpravě podílely a které získáním tohoto území získaly velkou moc. Území kolem pobřeží Černého moře se odtrhlo jako Trapezuntské císařství a na západě Řecka se zformoval Epeirský despotát, takže Nikaii zbylo jen území západní Anatolie. Nikaiští císařové toužili obnovit Byzanc a v roce 1261 skutečně císař Michael VIII. Palaiologos z dynastie Palaiologů dobyl nazpět Konstantinopol. Dřívější největší a nejbohatší město Středomoří však bylo nenávratně poškozeno křižáckým rabováním a z velké části vysídleno, kvůli předchozímu exodu Řeků znechucených křižáckou nadvládou, kterou byla byzantská společnost morálně zdevastována. Byzantská říše, která předtím po několik staletí odrážela útoky svých asijských sousedů, byla strašlivě zmrzačena a byla už jen stínem své dřívější moci, slávy a bohatství. Další císařové z rodu Palaiologů neměli prostředky pro obnovu říše a ta tak postupně ztrácela své území ve prospěch Turků, až byla definitivně zničena v roce 1453.

CísařiEditovat

 
Patrně fiktivní znak přisouzený tzv. „Palailogovskému králi“ západní heraldickou sbírkou
Laskaridové
Palailogovci