Janovice (Polná)

část města Polná v okrese Jihlava

Janovice (německy Janowitz) jsou nejvzdálenější částí města Polná. Nachází se na české straně historické zemské hranice Čech a Moravy asi 5 km východně od Polné v okrese JihlavaKraji Vysočina.

Janovice
Lokalita
Charaktervesnice
ObecPolná
OkresJihlava
KrajKraj Vysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel171 (2021)[1]
Katastrální územíJanovice u Polné (7,1504 km²)
Nadmořská výška560 m n. m.
PSČ588 13
Počet domů63 (2011)[2]
Janovice
Janovice
Další údaje
Kód části obce57061
Kód k. ú.657069
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

V roce 1406 obec nesla název Janowicz a roku 1654 Janowicze. Ve 13. století se Janovice nazývali Jankov.[3]

Historie editovat

Janovice jsou jedna z nejstarších vsí na Polensku. Zmínka je již z roku 1242 v listině krále Václava I. (tehdy ovšem jako Jankov), ve které Jan z Polné (syn Zbislava z Bratčic) věnuje ves řádu německých rytířů. Spolu se Skrýšovem patřila obec od roku 1430 Janu Sezimovi z Rochova a od roku 1447 jím založené špitální nadaci v Polné.[4] Školu zde postavili v roce 1792.[4] V roce 1901 místní občané založili Sbor dobrovolných hasičů. Po uzavření jednotřídkové základní školy žáci dojíždějí do Základní školy v Polné autobusem.

V letech 1869-1980 Janovice spravovaly jako osadu Skrýšov, který byl 1. dubna 1980 připojen k Polné spolu s Janovicemi.[5] V letech 1869-1880 spadala obec pod okres Polná, v letech 1880-1961 pod okres Německý Brod (později Havlíčkův), v letech 1961-1980 pod okres Jihlava. 1. dubna 1980 se staly částí města Polná, před tím byly samostatné.[6]

Přírodní poměry editovat

Janovice leží v okrese JihlavaKraji Vysočina. Nachází se 6 km jižně od Poděšína, 7,5 km západně od Bohdalova, 3,5 km severozápadně od Stáje, 6 km severovýchodně od Zhoře, 5 km severovýchodně od Dobroutova a západně 5 km od Polné a 2 km od Záborné. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Řehořovská pahorkatina.[7] Průměrná nadmořská výška činí 560 metrů. Nejvyšší bod o nadmořské výšce 625 metrů stojí jihovýchodně od vsi. Východní částí katastru protéká Poděšínský potok a jižní pak Ochozský potok.[8] Východně od vsi stojí vrch nazvaný Kopec (608 m n. m.). Přibližně 2 km východně se prostírá Špitálský les, což je součást Arnoleckých hor. Na Skrýšovském potoce, který pramení asi 1 km východně, se nachází kaskáda rybníků, z nichž největšími jsou Hasavrk a Grošník.

Obyvatelstvo editovat

Roku 1850 měly Janovice 353 obyvatel v 49 domech.[4] Podle sčítání 1921 zde žilo v 55 domech 314 obyvatel, z nichž bylo 157 žen. 313 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 313 římských katolíků.[9]

Vývoj počtu obyvatel Janovic[10][11]
Rok 1807 1836 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 270 231 353 386 377 361 392 373 314 320 228 238 204 207 175 184

Hospodářství a doprava editovat

V obci sídlí obchod firmy LAPEK, a.s. a Družstvo Vysočina.[12] Obcí prochází silnice III. třídy č. 34822 ze Záborné k Rudolci.[13] Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce ICOM transport. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Polná, Bohdalov, Žďár nad Sázavou a Dobronín.[14]

Školství, kultura a sport editovat

Místní děti dojíždějí do základní školy v Polné. Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Janovice.[15]

Pamětihodnosti editovat

Na místě starého kříže byla v roce 1914 postavena zděná kaple, zasvěcená Panně Marii. V příkopu mezi Zábornou a Janovicemi stojí smírčí kámen ze žuly s úzkým maltézským křížem (75-55-18 cm),[16] o jehož původu však není nic známo. Ve Špitálském lese mezi Janovicemi a Rudolcem, při lesní cestě na Samotín, se nachází oblý kámen s úzkým křížem (53-51-15 cm), pod jehož levým ramenem je vyryt kalich. Místu se říká U Kalicha, a podle místních pověstí zde měl být zabit řezník rozzuřeným býkem.

Osobnosti editovat

Narodili se zde gymnazijní profesor, botanik, mykolog a publicista Jaromír Diener (1906 – 1984), významný evropský geodet Jan Marek (1834 – 1900) a kněz a církevní hodnostář Matěj Musil (1834-1918).[4]

Další fotografie editovat

Reference editovat

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. S. 101. 
  4. a b c d PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl I.). Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2009. Kapitola Janovice, s. 3. 
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 475. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 201. 
  7. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-05]. Dostupné online. 
  8. Janovice [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-05]. Dostupné online. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 58. 
  10. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 568–569. 
  11. PLAŠIL, Filip. Historie děkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Polné. Polná: Nakladatelství Linda – Jan Prchal Polná, 2007. Kapitola Historie v datech, s. 28. 
  12. Janovice [online]. ARES, 2014-10-06 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online. 
  13. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  14. Janovice [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online. 
  15. KONTAKTY [online]. MORAVSKÁ HASIČSKÁ JEDNOTA, 2014-12-03 [cit. 2014-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-12. 
  16. PRCHAL, Jan. Polná. Historické město roku 2006. Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2007. Kapitola Příměstské části, s. 40. 

Literatura editovat

  • Kolektiv autorů: Mikroregion Polensko - Vítejte u nás, vydaly obce sdružené v Mikroregionu Polensko, Polná. Redigoval Jan Prchal, ISBN 80-239-0141-9.
  • Hynek Jurman:Smírčí kameny na Vysočině, ISBN 80-239-7029-1.

Externí odkazy editovat