Jíno
Jíno je malá vesnice, část města Švihov v okrese Klatovy. Nachází se asi 3,5 km na severovýchod od Švihova. Protíná ji silnice II/182. Je zde evidováno 20 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo osmnáct obyvatel.[4]
| Jíno | |
|---|---|
 Kaple Panny Marie | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Švihov |
| Okres | Klatovy |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°30′34″ s. š., 13°18′31″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 27 (2021)[1] |
| Katastrální území | Jíno (1,46 km²) |
| PSČ | 340 12 |
| Počet domů | 17 (2011)[2] |
  Jíno | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 20991 |
| Kód k. ú. | 620998 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jíno je také jméno katastrálního území o rozloze 1,46 km².[5]
Historie editovat
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1336.[6]
Další zmínka je o prodeji vesnice Jína, mimo panský mlýn, Něprovi z Roupova v roce 1384. Mlýn v roce 1547 prodal Jindřich Švihovský z Rýzmberka Jindřichu Mladotovi z Jilmanic.[7] Po bitvě na Bílé hoře bylo Jíno v roce 1823 prodáno Kronbergům z Bavorska. V roce 1622 bylo v obci pět sedláků, mlynář a šenkýř.[8]
Berní rula z roku 1654 uvádí, že pod panství Poříčské patřili ze vsi jeden sedlák a jeden chalupník, pod spojené panství Roupov a Žinkovy patřilo pět sedláků. Ves Jíno byla později prodána a připojena k Červenému Poříčí celá. V roce 1700 žilo ve vesnici 72 obyvatel a v roce 1730 vzrostl počet na 106 obyvatel.[7]
Historická jména vesnice, uváděná v listinách, byla Junín, Jíma, Gino, Gynín; byl zde uváděn i poplužní dvůr o rozloze 121 ha.[7]
Ottův slovník naučný uvádí k roku 1890 (pod jménem Jinín) 20 domů a 128 obyvatel. Další alternativní jména tam uvedená jsou Jenín a Jiníno.[9]
Na přelomu 19. a 20. století vesnice Jíno patřila pod římskokatolickou farnost v Nezdicích a měla 145 obyvatel. Dne 8. května 1913 propukl v obci požár, při kterém shořelo devět usedlostí. Požár byl bez lidských obětí.[10]
Od roku 1862 děti z Jína chodily do školy v Nezdicích.
Od roku 2002 je Jíno připojeno k Švihovu.
Povodně editovat
Jíno postihlo několik povodní. K první popsané povodni došlo v roce 1839, kdy rozvodněný Vlčí potok poničil část vsi.[7] V roce 1889 se přes vesnici přehnala velká bouře, která zvedla hladinu Vlčího potoka. Povodeň (Jánská povodeň) zničila sedm domů úplně a dvacet poškodila v různé míře. Zahynulo 24 osob. Vážně poškozena byla i kaple postavená v roce 1877.[11][8] Další povodeň následovala hned v roce 1890; byla při ní zničena úroda na polích. Při této povodni nebyly oběti na životech.[11][7] V červenci 1926 byla obec zasažena povodní z rozvodněné řeky Úhlavy a naposledy v roce 2002. V letech 1907–1910 byl Vlčí potok regulován.[7]
Obyvatelstvo editovat
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 145 | 142 | 128 | 144 | 145 | 135 | 101 | 84 | 70 | 62 | 50 | 33 | 32 | 18 | 27 |
| Počet domů | 22 | 24 | 20 | 20 | 20 | 18 | 18 | 19 | 20 | 18 | 17 | 18 | 17 | 17 | 17 |
Pamětihodnosti editovat
Usedlost čp. 19 editovat
Památkově chráněnou usedlost čp. 19 tvoří obytný dům, stodola, chlévy a pozdně empírová brána s brankou. Celistvost památky narušila roku 2015 demolice roubeného špýcharu, jehož výstavba byla pomocí dendrochronologie datována do let 1692–1694.[14]
Kaple Panny Marie editovat
V roce 1763 byla postavena zvonička. Zvon jménem Svatý Urban byl ulit v Plzni. V roce 1877 byla přestavěna na kapli.[15] Při Jánské povodni byla značně poškozena a oltář odnesla velká voda.[11] V roce 1890 byla postavena nová kaple uprostřed vesnice a 26. listopadu 1890 byla zasvěcena Panně Marii a stala se filiální kaplí římskokatolické farnosti v Nezdicích. Do věžičky byly zavěšeny dva zvony, jeden o hmotnosti 12,5 kg, druhý o hmotnosti 35 kg. V roce 1916 byl menší zabaven pro válečné účely a druhý ukryt. Ten však byl odevzdán za druhé světové války. V roce 1946 byl pořízen nový zvon.[15]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 236.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-21.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 296.
- ↑ a b c d e f Švihov – Jíno – místní část města. www.masposumavi.cz [online]. Místní akční skupina Pošumaví [cit. 2019-10-04]. Dostupné online.
- ↑ a b BOUCHNER, Luděk. Nezdice 1243–2010 [online]. 3. vyd. [cit. 2019-10-05]. S. 10, 18, 19. Dále jen Bouchner. Dostupné online.
- ↑ Ottův slovník naučný, XIII. díl. Praha: Argo/Paseka, 1998. 1118 s. ISBN 80-7185158-2. S. 537.
- ↑ Bouchner, s. 20.
- ↑ a b c Klatoviny [online]. 2013-08-09 [cit. 2019-09-24]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Venkovská usedlost [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-10-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Bouchner, s. 90.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jíno na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Jíno na webu ČÚZK
