Hry jihovýchodní Asie

Hry jihovýchodní Asie (anglicky SEA Games) jsou oblastní mezinárodní sportovní soutěže, pořádané pod patronátem MOV. Soutěží se účastní 11 zemí jihovýchodní Asie. Jsou jedněmi z pěti subregionálních her pořádaných Asijskou olympijskou radou.

Dějiny

Předchůdcem her byly Hry poloostrovu jihovýchodní Asie (SEAP Games), které vznikly 22. května 1958, když se delegáti ze zemí na poloostrově jihovýchodní Asie, kteří se zúčastnili Asijských her v japonském Tokiu, sešli a dohodli na založení sportovní organizace SEAP. Hry byly koncipovány Luangem Sukhumem Nayapraditem, tehdejším viceprezidentem Thajského olympijského výboru. Navrhovaným zdůvodněním bylo, že regionální sportovní akce pomůže podpořit spolupráci, porozumění a vztahy mezi zeměmi v regionu jihovýchodní Asie.

Zakládajícími členy bylo šest zemí, Barma, Kambodža, Laos, Malajsko, Thajsko a Jižní Vietnam. Tyto země souhlasily s pořádáním her jednou za dva roky v červnu 1959 a poté byl vytvořen Výbor federace her. První hry SEAP se konaly v Bangkoku od 12. do 17. prosince 1959 a zúčastnilo se jich více než 527 sportovců a funkcionářů ze 6 zemí (Barma, Laos, Malajsko, Singapur, Jižní Vietnam a Thajsko). Závodilo se ve 12 sportech.

Na 8. hrách v roce 1975 bylo zváženo přijetí Bruneje, Indonésie a Filipín a tyto země byly formálně přijaty v roce 1977. Ve stejném roce federace SEAP změnila svůj název na Federaci her jihovýchodní Asie (SEAGF) a hry jsou od té doby známé jako Hry jihovýchodní Asie. Přestože se Východní Timor nachází blíže k Tichomoří než k asijskému kontinentu a není členem ASEAN, byl přijat na 22. SEA Games v roce 2003.

Přehled

Hry	Město	Stát	Zahajovatel	Termín	Sporty	Soutěže	Země	Účastníci	Nejúspěšnější země
1959	Bangkok	Thajsko Thajsko	král Pchúmipchon Adunjadét	12. – 17. prosince 1959	&0000000000000012.00000012	&0000000000000067.00000067	&0000000000000006.0000006	&0000000000000518.000000518	Thajsko Thajsko
1961	Rangún	Barma Barma	prezident Win Maung	11. – 16. prosince 1961	&0000000000000013.00000013	&0000000000000086.00000086	&0000000000000007.0000007	&0000000000000623.000000623	Barma Barma
1963	Hry zrušeny z důvodů nestabilní politické situace v pořádající Kambodži
1965	Kuala Lumpur	Malajsie Malajsie	sultán Ismail Nasiruddin z Terengganu	14. - 21. prosince 1965	&0000000000000014.00000014	&0000000000000134.000000134	&0000000000000007.0000007	&0000000000000963.000000963	Thajsko Thajsko
1967	Bangkok	Thajsko Thajsko	král Pchúmipchon Adunjadét	9. – 16. prosince 1967	&0000000000000016.00000016	&0000000000000144.000000144	&0000000000000006.0000006	&0000000000000984.000000984	Thajsko Thajsko
1969	Rangún	Barma Barma	premiér Ne Win	6. – 13. prosince 1969	&0000000000000015.00000015	&0000000000000145.000000145	&0000000000000006.0000006	&0000000000000920.000000920	Barma Barma
1971	Kuala Lumpur	Malajsie Malajsie	sultán Abdul Halim z Kedahu	6. – 13. prosince 1971	&0000000000000015.00000015	&0000000000000156.000000156	&0000000000000007.0000007	&0000000000000957.000000957	Thajsko Thajsko
1973	Singapur	Singapur Singapur	prezident Benjamin Sheares	1. – 8. září 1973	&0000000000000016.00000016	&0000000000000161.000000161	&0000000000000007.0000007	&0000000000001632.0000001 632	Thajsko Thajsko
1975	Bangkok	Thajsko Thajsko	král Pchúmipchon Adunjadét	9. – 16. prosince 1975	&0000000000000018.00000018	&0000000000000172.000000172	&0000000000000004.0000004	&0000000000001142.0000001 142	Thajsko Thajsko
1977	Kuala Lumpur	Malajsie Malajsie	sultán Yahya Petra z Kelantanu	19. – 26. listopadu 1977	&0000000000000018.00000018	&0000000000000188.000000188	&0000000000000007.0000007	—	Indonésie Indonésie
1979	Jakarta	Indonésie Indonésie	prezident Suharto	21. – 30. září 1979	&0000000000000018.00000018	&0000000000000226.000000226	&0000000000000007.0000007	—	Indonésie Indonésie
1981	Manila	Filipíny Filipíny	prezident Ferdinand Marcos	6. – 15. prosince 1981	&0000000000000018.00000018	&0000000000000245.000000245	&0000000000000007.0000007	&0000000000001800.0000001 800^[1]	Indonésie Indonésie
1983	Singapur	Singapur Singapur	prezident Devan Nair	28. května – 6. června 1983	&0000000000000018.00000018	&0000000000000233.000000233	&0000000000000008.0000008	—	Indonésie Indonésie
1985	Bangkok	Thajsko Thajsko	král Pchúmipchon Adunjadét	8. – 17. prosince 1985	&0000000000000018.00000018	&0000000000000251.000000251	&0000000000000008.0000008	—	Thajsko Thajsko
1987	Jakarta	Indonésie Indonésie	prezident Suharto	9. – 20. září 1987	&0000000000000026.00000026	&0000000000000372.000000372	&0000000000000008.0000008	—	Indonésie Indonésie
1989	Kuala Lumpur	Malajsie Malajsie	sultán Azlan Shah z Peraku	20. – 31. srpna 1989	&0000000000000024.00000024	&0000000000000302.000000302	&0000000000000009.0000009	&0000000000002800.0000002 800^[1]	Indonésie Indonésie
1991	Manila	Filipíny Filipíny	prezidentka Corazon Aquinová	24. listopadu – 3. prosince 1991	&0000000000000028.00000028	&0000000000000327.000000327	&0000000000000009.0000009	—	Indonésie Indonésie
1993	Singapur	Singapur Singapur	prezident Wee Kim Wee	12. – 20. června 1993	&0000000000000029.00000029	&0000000000000318.000000318	&0000000000000009.0000009	&0000000000003200.0000003 200^[1]	Indonésie Indonésie
1995	Čiang Mai	Thajsko Thajsko	korunní princ Mahá Vatčirálongkón	9. – 17. prosince 1995	&0000000000000028.00000028	&0000000000000335.000000335	&0000000000000010.00000010	&0000000000003262.0000003 262	Thajsko Thajsko
1997	Jakarta	Indonésie Indonésie	prezident Suharto	11. – 19. října 1997	&0000000000000036.00000036	&0000000000000490.000000490	&0000000000000010.00000010	&0000000000005179.0000005 179	Indonésie Indonésie
1999	Bandar Seri Begawan	Brunej Brunej	sultán Hassanal Bolkiah	7. – 15. srpna 1999	&0000000000000021.00000021	&0000000000000233.000000233	&0000000000000010.00000010	&0000000000002365.0000002 365	Thajsko Thajsko
2001	Kuala Lumpur	Malajsie Malajsie	sultán Salahuddin ze Selangoru	8. – 17. září 2001	&0000000000000032.00000032	&0000000000000391.000000391	&0000000000000010.00000010	&0000000000004165.0000004 165	Malajsie Malajsie
2003	Hanoj, Ho Či Minovo Město	Vietnam Vietnam	premiér Phan Văn Khải	5. – 13. prosince 2003	&0000000000000032.00000032	&0000000000000442.000000442	&0000000000000011.00000011	&0000000000005000.0000005 000^[1]	Vietnam Vietnam
2005	Manila	Filipíny Filipíny	prezidentka Gloria Macapagal-Arroyová	27. listopadu – 5. prosince 2005	&0000000000000040.00000040	&0000000000000443.000000443	&0000000000000011.00000011	&0000000000005336.0000005 336	Filipíny Filipíny
2007	Nakhon Ratčasima	Thajsko Thajsko	korunní princ Mahá Vatčirálongkón	6. – 15. prosince 2007	&0000000000000043.00000043	&0000000000000475.000000475	&0000000000000011.00000011	&0000000000005282.0000005 282	Thajsko Thajsko
2009	Vientiane	Laos Laos	prezident Čumaly Sayason	9. – 18. prosince 2009	&0000000000000029.00000029	&0000000000000372.000000372	&0000000000000011.00000011	&0000000000003100.0000003 100	Thajsko Thajsko
2011	Jakarta, Palembang	Indonésie Indonésie	prezident Susilo Bambang Yudhoyono	11. – 22. listopadu 2011	&0000000000000044.00000044	&0000000000000545.000000545	&0000000000000011.00000011	&0000000000005965.0000005 965	Indonésie Indonésie
2013	Neipyijto	Myanmar (Barma) Myanmar (Barma)	viceprezident Nyan Tun	11. – 22. prosince 2013	&0000000000000037.00000037	&0000000000000460.000000460	&0000000000000011.00000011	&0000000000004730.0000004 730	Thajsko Thajsko
2015	Singapur	Singapur Singapur	prezident Tony Tan	5. – 16. čarvna 2015	&0000000000000036.00000036	&0000000000000402.000000402	&0000000000000011.00000011	&0000000000004370.0000004 370	Thajsko Thajsko
2017	Kuala Lumpur	Malajsie Malajsie	sultán Muhammad V z Kelantanu	19. – 30. srpna 2017	&0000000000000038.00000038	&0000000000000404.000000404	&0000000000000011.00000011	&0000000000004709.0000004 709	Malajsie Malajsie
2019	Mabalacat, Manila, Pasay, Olongapo a další^[2]	Filipíny Filipíny	prezident Rodrigo Duterte	30. listopadu – 11. prosince 2019	&0000000000000056.00000056	&0000000000000530.000000530	&0000000000000011.00000011	&0000000000005630.0000005 630	Filipíny Filipíny
2021	Hanoj^[3]	Vietnam Vietnam	prezident Nguyễn Xuân Phúc	12. – 23. května 2022	&0000000000000040.00000040	&0000000000000523.000000523	&0000000000000011.00000011	&0000000000005467.0000005 467	Vietnam Vietnam
2023	Phnompenh	Kambodža Kambodža	premiér Hun Sen	5. – 17. května 2023	&0000000000000037.00000037	&0000000000000584.000000584	&0000000000000011.00000011	&0000000000006210.0000006 210	Vietnam Vietnam

Medailové pořadí národů

Pořadí	Stát	Zlato	Stříbro	Bronz	Celkem
1.	Thajsko Thajsko	&0000000000002453.0000002 453	&0000000000002127.0000002 127	&0000000000002204.0000002 204	&0000000000006784.0000006 784
2.	Indonésie Indonésie	&0000000000001980.0000001 980	&0000000000001876.0000001 876	&0000000000001970.0000001 970	&0000000000005826.0000005 826
3.	Malajsie Malajsie^[4]	&0000000000001376.0000001 376	&0000000000001363.0000001 363	&0000000000001872.0000001 872	&0000000000004611.0000004 611
4.	Vietnam Vietnam^[5]	&0000000000001269.0000001 269	&0000000000001097.0000001 097	&0000000000001221.0000001 221	&0000000000003587.0000003 587
5.	Filipíny Filipíny	&0000000000001180.0000001 180	&0000000000001346.0000001 346	&0000000000001702.0000001 702	&0000000000004228.0000004 228
6.	Singapur Singapur	&0000000000001045.0000001 045	&0000000000001090.0000001 090	&0000000000001500.0000001 500	&0000000000003635.0000003 635
7.	Myanmar (Barma) Myanmar (Barma)^[6]	&0000000000000594.000000594	&0000000000000784.000000784	&0000000000001095.0000001 095	&0000000000002473.0000002 473
8.	Kambodža Kambodža^[7]	&0000000000000159.000000159	&0000000000000202.000000202	&0000000000000425.000000425	&0000000000000786.000000786
9.	Laos Laos	&0000000000000077.00000077	&0000000000000122.000000122	&0000000000000412.000000412	&0000000000000611.000000611
10.	Brunej Brunej	&0000000000000017.00000017	&0000000000000057.00000057	&0000000000000170.000000170	&0000000000000244.000000244
11.	Východní Timor Východní Timor	&0000000000000003.0000003	&0000000000000009.0000009	&0000000000000039.00000039	&0000000000000051.00000051

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d Přibližný počet účastníků, přesné číslo není dostupné.
↑ Decentralizované hry se konaly v 27 městech na ostrově Luzon.
↑ Hry se odehrávaly i v dalších městech, ale Hanoj byl hlavním centrem. Hry se kvůli pandemii covidu-19 konaly až v roce 2022.
↑ Do roku 1961 jako Malajsko.
↑ Do roku 1975 jako Jižní Vietnam.
↑ Do roku 1987 jako Barma.
↑ V letech 1971 a 1973 jako Khmerská republika.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku SEA_Games na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hry jihovýchodní Asie na Wikimedia Commons

[asi-1] Přibližný počet účastníků, přesné číslo není dostupné.

[2] Decentralizované hry se konaly v 27 městech na ostrově Luzon.

[3] Hry se odehrávaly i v dalších městech, ale Hanoj byl hlavním centrem. Hry se kvůli pandemii covidu-19 konaly až v roce 2022.

[4] Do roku 1961 jako Malajsko.

[5] Do roku 1975 jako Jižní Vietnam.

[6] Do roku 1987 jako Barma.

[7] V letech 1971 a 1973 jako Khmerská republika.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]