Otevřít hlavní menu

Horní Ves (Chomutov)

zaniklá ves v okrese Chomutov

Horní Ves (německy Oberdorf) je bývalá vesnice, která stávala na severozápadním okraji Chomutova. Počet obyvatel původně malé vesnice se v devatenáctém století rozrostl na sedm tisíc a vesnice se urbanisticky proměnila na sídlo městského typu.[1] Postupným rozšiřováním splynulo se zástavbou Chomutova, a proto byla obě sídla v roce 1928 administrativně sloučena.[2]

Horní Ves
Kostel svaté Barbory v Horní Vsi
Kostel svaté Barbory v Horní Vsi
Základní informace
Charakter sídla část města
Zeměpisné souřadnice
Horní Ves
Horní Ves
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PolohaEditovat

Původní vesnice stávala na levém břehu Chomutovky přibližně v prostoru Bezručovy ulice. V severozápadní části návsi stával panský dvůr, na jehož místě byl postaven výškový dům Merkur. Architektonickou dominantou se stal kostel svaté Barbory u silnice do Křimova.[3] Vesnice se postupně rozrůstala a hlavními osami rozvoje se staly budoucí Kadaňská a Blatenská ulice.[1]

NázevEditovat

Název vesnice se v historických pramenech vyskytuje ve například tvarech Oberdorff (1468),[4] Oberdorf (1497), Oberndorff (1571) nebo Horní ves a Oberdorf (1854).[5]

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1281, kdy patřila řádu německých rytířůchomutovské komendy.[6]

V polovině 19. století zde hraběnka Buquoyová nechala otevřít hnědouhelný hlubinný důl Milosrdenství (někdy též Gabriela). Zaměstnával dvacet až třicet horníků, kteří v hloubce okolo dvaceti metrů těžili až šest metrů mocnou uhelnou sloj. Roční produkce uhlí se pohybovala od pěti do deseti tisíc tun. V roce 1872 podnik získal Uhelný průmyslový spolek, ale jeho plány na intenzivní těžbu se nezdařily. Požár poškodil starou šachtu, a přestože byly brzy otevřeny nové těžné jámy vybavené parními stroji, nedokázal se podnik vyrovnat s poklesem poptávky koncem sedmdesátých let devatenáctého století a důl byl uzavřen. Jeho celková produkce se odhaduje na 100 až 120 tisíc tun uhlí.[7]

ReferenceEditovat

  1. a b RAK, Petr; PACHNER, Jaroslav. Chomutovská uličnice. Ústí nad Labem: Albis international, 2005. ISBN 80-86971-02-3. S. 52–53. Dále jen Rak 2005. 
  2. Rak 2005, s. 54
  3. Rak 2005, s. 51
  4. SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny. Dodatky. Svazek V. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Horní Ves, s. 293. 
  5. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Horní Ves, s. 506. 
  6. BINTEROVÁ, Zdena, kolektiv. Dějiny Chomutova. Chomutov: Městský úřad Chomutov, 1997. 116 s. S. 73. Dále jen Binterová 1997. 
  7. BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 125.