Otevřít hlavní menu

Hlavní hřeben Alp, nazývaný také Hlavní alpské rozvodí, je centrální linie hor, která tvoří vodní předěl tohoto horského pásma. Postupně podél této linie hor se jedná o rozvodí čtyř řek, Rýna, Dunaje, Rhôny a Pádu resp. moří, Severního, Černého, Středozemního a Jaderského, do kterých se tyto řeky vlévají. Celková délka hlavního hřebene od Ligurského moře po Vídeňskou pánev činí zhruba 1600 km. Hřeben je v mnoha průsmycích protínán silnicemi pro automobilovou dopravu.

Průběh hlavního hřebene a podružných rozvodí, hranice států

Hlavní hřebeny rozličných pohoří jsou tradičně určovány tímto způsobem a obvykle se v nich nacházejí nejvyšší vrcholy daného pohoří. Alpy jsou poněkud neobvyklým případem, ve kterém několik významných horských skupin s vysokými vrcholy leží až ve značné vzdálenosti od hlavního hřebene. Těmito skupinami jsou Dauphineské Alpy, Východní a Západní Grajské Alpy, Bernské Alpy, skupiny Glarner, Albula, Adamello-Presanella, Silvretta, Ortles, Dolomity a rovněž alpské oblasti ve Vorarlbersku, Bavorsku a Salzbursku.

Obsah

Hlavní členěníEditovat

Alpy jsou obecně rozdělovány na dvě základní části a to na Západní Alpy a Východní Alpy. Tyto části jsou pomyslně odděleny linií mezi Bodamským jezerem na severu a jezerem Como na jihu, přičemž tato linie je převážně určována tokem řeky Rýna. Do roku 1919 bylo však rozhraní mezi nimi vedeno podle politických hranic, takže určující linií tehdy byly hranice Švýcarska s Rakouskem a Itálií.[1]

Západní Alpy jsou výrazně vyšší, ale jejich centrální hřeben je kratší a více zakřivený. Jsou situovány na území Francie, Itálie a Švýcarska. Jejich nejvyšším vrcholkem je Mont Blanc (4810 m n. m.), přičemž se v nich nachází 81 z celkových 82 samostatných alpských čtyřtisícovek. Vyznačují se vysokým zaledněním.

Východní Alpy, jejichž hlavní hřeben je protáhlý a víceméně přímočarý ve směru západ - východ, se nacházejí ve Švýcarsku, Rakousku, Německu, Itálii a Slovinsku. Nejvyšším vrcholem ve Východních Alpách a jedinou jejich čtyřtisícovkou je Piz Bernina (4049 m n. m.). Plošně jsou oproti Západním Alpám rozsáhlejší, činí asi 60 % celkové rozlohy Alp.

Průběh hlavního hřebeneEditovat

Západní AlpyEditovat

 
Přímořské Alpy: Enciastraia, pohled z Rocca dei Tre Vescovi

Hlavní hřeben začíná na sedle Colle di Cadibona (jiným názvem Bocchetta di Altare, 436 m), severozápadně od italského města Savona, ležícího na pobřeží Janovského zálivu. Toto sedlo je považováno za předěl mezi Alpami a Apeninami. Hřeben odtud zprvu směřuje jihozápadním směrem, poté se stáčí na západ k vrcholu Punta Marguareis (2651 m) a sedlu Col di Tenda (1871 m), přičemž až na konci tohoto úseku se zdvihá výrazněji nad pásmo jehličnatých lesů. Z Col di Tenda vede zhruba směrem na západ a poté severozápadně k vrcholu Rocca dei Tre Vescovi (2840 m), nacházejím se přímo na jih od vrcholu Enciastraia (2955 m). Po cestě se přímo na rozvodí zvedá několik vrcholů do výše okolo 3000 m, avšak nejvyšší z nich, Monte Argentera (3297 m), leží několik kilometrů na sever od hlavního hřebene. Od vrcholu Rocca dei Tre Vescovi (francouzsky Rocher des Trois Évêques, 2867 m) rozvodí běží po dlouhou dobu severním směrem, přičemž dva nejimpozantnější vrcholy této části Alp leží kousek na západ (Aiguille de Chambeyron, 3412 m) resp. na východ (Monviso, 3841 m) od rozvodí. Od závěru italského údolí Val Pellice hlavní hřeben směřuje k severozápadu a poněkud se snižuje jeho průměrná výška, až dosáhne výrazného vrcholu Mont Thabor (3178 m). Nedaleko od tohoto vrcholu se hřeben láme směrem na severovýchod resp. východ a tvoří tak zde špičku, ve které hlavní hřeben vybíhá nejvíce směrem na západ. Následná část hřebene směřuje k východu a kulminuje na vrcholu Aiguille de Scolette (3505 m), poté klesá a po nějaké době dělá velký obrat k severozápadu. Přichází do sedla Col du Mont Cenis (2083 m) a za ním směřuje k jihovýchodu, až vystoupá na mohutnou horu Rocciamelone (3509 m). Odtud běží hřeben směrem na sever až po východní vrchol Levanny (3555 m), oblastí řady zasněžených vrcholů, přičemž nejimpozantnější z nich, Pointe de Charbonnel (3760 m), leží poněkud na západ od něj. Zde se hřeben ještě jednou ohýbá k severozápadu a zvedá se do několika impozantních vrcholů (nejvyšším z nich je Aiguille de la Grande Sassiére, 3751 m), předtím než dospěje do výrazné sníženiny sedla Col du Petit St Bernard (2188 m).

Poté hřeben krátce směřuje na severozápad k sedlu Col de la Soigne (2516 m), odtud na sever a poté na východ řetězem hor masivu Mont Blancu, až kulminuje na samotném vrcholu Mont Blancu (4810 m), nejvyšší hoře Alp. Odtud vede hřeben přes několik vrcholů s výškou přes 4000 m směrem k uzlovému vrcholu  Mont Dolent (3823 m). Odtud, po krátkém směrování na jihovýchod, se hlavní hřeben poblíž sedla Col du Grand St Bernard (2469 m) stáčí východním směrem, který udržuje až k Monte Rose. V tomto masivu, zahrnujícím několik samostatných čtyřtisícových vrcholů, se hřeben stáčí severním směrem a posléze, znovu východním směrem, postupně klesá do sedla Simplon Pass (2005 m). V úseku mezi sedly Grand St Bernard a Simplon si hlavní hřeben udržuje vyšší průměrnou výšku než v kterékoliv jiné své části. Avšak, ačkoliv na něm leží mnoho významných štítů, jako jsou Mont Vélan (3727 m), Matterhorn (4478 m), Lyskamm (4527 m), Nordend v Monte Rose (4609 m) a Weissmies (4023 m), řada vysokých štítů této alpské oblasti, jako Grand Combin (4314), Dent Blanche (4357), Weisshorn (4505), nejvyšší vrchol Monte Rosy - Dufourspitze (4634) a Dom (4545), se nachází v severních odvětveních a nikoliv v hlavním hřebeni. Hřeben mezi Grand St Bernard a Simplon klesá pouze na několika místech pod úroveň 3000 m n. m.

 
Walliské Alpy: Hlavní hřeben v úseku Breithorn - Nordend (zprava doleva); uprostřed ledovec Grenzgletscher

Od Simplon Pass k sedlu Gotthard Pass probíhá vodní předěl severovýchodním směrem a všechny zdejší vyšší vrcholy, včetně Monte Leone (3533 m) a Pizzo Rotondo (3192 m) se nacházejí na něm. To je kontrastem k dlouhé předcházející části hřebene, kde tomu tak není, jak je výše zmíněno. Od sedla Gotthard Pass do sedla Lukmanier Pass vede hřeben jednoznačně východním směrem. Odtud pak směrem na severovýchod, avšak zanedlouho se prudce stáčí k jihu až k Vogelsbergu (3220 m), kde opět nabývá východního směru až do sedla Splügen Pass (2155 m). V tomto úseku všechny nejvýraznější vrcholy, Scopi (3200 m), Piz Mendel (3210 m), Rheinwaldhorn (3402 m), Pizzo Tambo (3279 m), leží v hlavním hřebeni. Splügen Pass je na hlavním hřebeni rozhraním mezi Západními a Východními Alpami.

Východní AlpyEditovat

Od Splügen Pass  dělá hřeben ve svém v zásadě východním směru další odskok jižním směrem až do blízkosti Piz Gallaguin (3107 m), odkud se vydává východním směrem do sedla Maloja Pass (1815 m). V tomto úseku je pozoruhodným místem sedlo Pass Lunghin (2644 m) které je označováno jako rozvodí tří moří – Černého, Jaderského a Severního. Z Maloja Passu hlavní rozvodí na krátkém úseku míří k jihovýchodu a pak probíhá východním směrem na kótu La Spedla, která je předvrcholem nejvyššího bodu skupiny Bernina i celých Východních Alp, vrcholu Piz Bernina (4049 m) a odtud dále na sedlo Bernina Pass (2328 m).

Další průběh hlavního hřebene směrem k sedlu Reschen Pass je zde poněkud neurčitý. Zvedá se k vrcholu Corno di Campo (3232 m), za kterým směřuje lehce k severovýchodu, prochází okolo pramenů Addy a sedlem Fraèle Pass (1955 m) a pokračuje na sedlo Ofen Pass (2149 m), odkud míří na sever, zdvihá se znovu k Piz Sesvenna (3204 m) a dále klesá na Reschen Pass (1504 m).

Východně od tohoto sedla hlavní hřeben pokračuje na východ a severovýchod k sedlu Brenner Pass po sněhových hřebenech Ötztalských a Stubaiských Alp, kde nejvýraznějším jeho vrcholem je Weiβkugel (3739 m) v Ötztalských Alpách. Nejvyšší vrcholy obou skupin, Wildspitze (3774 m) a Zuckerhütl (3505 m), leží poněkud severně od hřebene.

 
Hlavní hřeben v Zillertalských Alpách - Hochfeiler od severu

Brenner Pass (1374 m) je nejnižším ze všech zásadních silničních sedel v hlavním hřebeni.  Byl vždy a je hlavním pojítkem silniční dopravy mezi Německem a Itálií. Odtud po nějakou dobu běží hlavní rozvodí východním směrem přes nejvyšší hřebeny Zillertalských Alp, které dosahují úrovně 3510 m n. m. vrcholem Hochfeileru. Nedaleko potom, na vrcholu Dreiherrnspitze (3499 m), již ve skupině Venediger, se hřeben štěpí na dvě výrazné větve. Většina pramenů považuje za hlavní větev směřující k východu a severovýchodu, nicméně významná je i jižní větev, směřující do Slovinska.

Hlavní hřeben probíhá dále východním směrem přes Vysoké Taury včetně jejich nejvyšších vrcholů Groβvenedigeru (3666 m) a Groβglockneru (3798 m) a na ně navazující Nízké Taury, které končí v sedle Schober Pass (849 m). Hřeben pak dále probíhá jednoznačně severovýchodním směrem, avšak jeho linie ztrácí na výšce i na zřetelnosti a povětšinou je již porostlá lesní vegetací. V konečné části ztrácí hřeben funkci rozvodí, neboť toky z obou jeho stran se vlévají do Dunaje před resp. za Vídní. Posledním výběžkem Alp na jejich východním konci a ukončením hlavního hřebene bývá označován vrch Leopoldsberg (425 m), strmě se tyčící nad Dunajem, v jehož těsné blízkosti se nachází. Za Dunajem navazují na Alpy Karpaty, které byly vyzdviženy stejně jako Alpy v rámci alpinského vrásnění.

Jižní větevEditovat

Jižní větev směřuje z Dreiherrnspitze zprvu krátce na jihozápad, poté na jih a v okolí vrcholu Hochgall (3436 m) se stáčí na jihovýchod. Krátce prochází severním okrajem Dolomit v podskupině Sextenských Dolomit a dále pokračuje jednoznačně východním směrem po dlouhém hlavním hřebeni skupiny Karnské Alpy, včetně nejvyššího vrcholu této skupiny, Hohe Warte (2780 m). V tomtéž směru pak navazují Karavanky, taktéž tvořené jasně patrnou hřebenovou linií, a východně od nich Kamnické Alpy. Nejvyšší skupina této jihovýchodní alpské oblasti, Julské Alpy, zůstávají kompletně mimo tento hřeben. Jižní větev končí západně od Mariboru ve skupině Pohorje. Tato jižní větev je rozvodím mezi Středozemním a Černým mořem.

Vybrané význačné vrcholy a sedla na hlavním hřebeni (postupně od JZ k SV)Editovat

Alpská skupina Vrchol (V) nebo sedlo (S) Nadmořská výška (m n. m.)
Ligurské Alpy/Apeniny Colle di Cadibona (S) 436
Ligurské Alpy Colla del Termine (S) 665
Ligurské Alpy Colla di San Giacomo (S) 796
Ligurské Alpy Bassa della Scoggia (S) 940
Ligurské Alpy Colle del Melogno (S) 1028
Ligurské Alpy Alpi Ligure (S) 1140
Ligurské Alpy Giogo di Toirano (S) 807
Ligurské Alpy Colle San Bernardo (S) 957
Ligurské Alpy Colle di Nava (S) 941
Ligurské Alpy Punta Marguareis (V) 2651
Ligurské Alpy/Přímořské Alpy Col di Tenda (S) 1871
Přímořské Alpy Mont Clapier (V) 3051
Přímořské Alpy Col de la Lombarde (S) 2351
Přímořské Alpy Mont Ténibre (V) 3031
Přímořské Alpy Rocca dei Tre Vescovi (V) 2867
Přímořské Alpy Monte Enciastraia (V) 2954
Přímořské Alpy/Kotické Alpy Colle della Maddalena (Col de Larche) (S) 1991
Kotické Alpy Col de Mary (S) 2641
Kotické Alpy Col de Longet (S) 2650
Kotické Alpy Col Agnel (S) 2744
Kotické Alpy Punta Gastaldi (V) 3214
Kotické Alpy Colle della Croce (Col Lacroix) (S) 2299
Kotické Alpy Punta Ramiere (Bric Froid) (V) 3302
Kotické Alpy Col de Montgenévre (S) 1854
Kotické Alpy/Grajské Alpy Col de l´Échelle (S) 1779
Grajské Alpy Mont Thabor (V) 3178
Grajské Alpy Aiguille de Scolette (V) 3506
Grajské Alpy Col du Mont Cenis (S) 2083
Grajské Alpy Rocciamelone (V) 3538
Grajské Alpy Levanna Orientale (V) 3555
Grajské Alpy Aiguille de la Grande Sassiére  (V) 3747
Grajské Alpy/Mont Blanc Col du Petit Saint Bernard (S) 2188
Mont Blanc Col de la Seigne (S) 2516
Mont Blanc Mont Blanc (V) 4807
Mont Blanc Mont Dolent (V) 3820
Mont Blanc/Walliské Alpy Grand Col Ferret (S) 2537
Walliské Alpy Col du Grand Saint Bernard (S) 2469
Walliské Alpy Mont Vélan (V) 3727
Walliské Alpy Matterhorn (V) 4478
Walliské Alpy Lyskamm (V) 4527
Walliské Alpy Lisjoch (S) 4151
Walliské Alpy Nordend (V) 4609
Walliské Alpy Schwarzberghorn (V) 3609
Walliské Alpy Monte Moro Pass (S) 2870
Walliské Alpy Pizzo d´Andolla (V) 3654
Walliské Alpy Simplonpass (S) 2005
Walliské Alpy Monte Leone (V) 3552
Walliské Alpy Albrun Pass (Passo d´Arbola) (S) 2409
Walliské Alpy/Gotthardské hory Nufenen Pass (S) 2480
Gotthardské hory Pizzo Rotondo (V) 3192
Gotthardské hory Gotthard Pass (S) 2108
Gotthardské hory/Adulské Alpy Lukmanier Pass (S) 1916
Adulské Alpy Scopi (V) 3200
Adulské Alpy Piz Mendel (V) 3210
Adulské Alpy Rheinwaldhorn (Adula) (V) 3402
Adulské Alpy/Skupina Tambo Passo del San Bernardino (S) 2065
Skupina Tambo Pizzo Tambo (V) 3279
Skupina Tambo/Skupina Platta Splügenpass (Passo dello Spluga) (S) 2155
Skupina Platta Piz Timun (Pizzo di Emet) (V) 3211
Skupina Platta Pass da Sett (Passo del Settimo) (S) 2310
Skupina Platta Piz Lunghin (V) 2780
Skupina Platta/Skupina Bernina Maloja Pass (S) 1815
Skupina Bernina La Spedla (V) 4017
Skupina Bernina/Livignské Alpy Bernina Pass (S) 2328
Livignské Alpy Livigno Pass (S) 2315
Livignské Alpy Cima di Campo (Corn da Camp) (V) 3302
Livignské Alpy Passo di Foscagno (S) 2291
Livignské Alpy/Ortles Passo di Fraèle (S) 1955
Ortles/Skupina Sesvenna Passo del Forno (Ofen Pass) (S) 2149
Skupina Sesvenna Piz Sesvenna (V) 3205
Skupina Sesvenna/Ötztalské Alpy Reschen Pass (S) 1504
Ötztalské Alpy Hennesiglspitz (Punta della Gallina) (V) 3144
Ötztalské Alpy Weiβkugel (Palla Bianca) (V) 3738
Ötztalské Alpy Similaun (V) 3606
Ötztalské Alpy Hohe Wilde (Cima Altissima) (V) 3482
Ötztalské Alpy/Stubaiské Alpy Timmelsjoch (S) 2474
Stubaiské Alpy Wilder Pfaff (Cima del Prete) (V) 3456
Stubaiské Alpy Wilder Freiger (Cima Libera) (V) 3419
Stubaiské Alpy Pflerscher Tribulaun (V) 3096
Stubaiské Alpy/Zillertalské Alpy Brenner Pass (S) 1374
Zillertalské Alpy Hochfeiler (Gran Pilastro) (V) 3510
Zillertalské Alpy Groβer Löffler (Monte Lovello) (V) 3376
Zillertalské Alpy/Skupina Venediger Birnlücke (S) 2665
Skupina Venediger Dreiherrnspitze (V) 3499
Skupina Venediger Groβvenediger (V) 3666
Skupina Granatspitz Felber Tauern n. Alter Tauern (S) 2481
Skupina Glockner Groβglockner (V) 3798
Skupina Glockner/Skupina Goldberg Hochtor (S) 2576
Skupina Goldberg Hocharn (V) 3254
Skupina Goldberg/Skupina Ankogel Niederer Tauern (Mallnitzer Tauern) (S) 2414
Skupina Ankogel Arlscharte (S) 2252
Skupina Ankogel/Radstädtské Taury Murtörl (S) 2260
Radstädtské Taury/Schladmingské Taury Radstädter Tauern (S) 1738
Schladmingské Taury Hochgoling (V) 2862
Schladmingské Taury/Wölzské Taury Sölklpass (S) 1790
Wölzské Taury/Seckauské Taury Triebener Tauern (S) 1274
Seckauské Taury Hochreichhart (V) 2416
Seckauské Taury/Ennstalské Alpy Schoberpass (S) 849
Ennstalské Alpy Eisenerzer Reichenstein (V) 2165
Ennstalské Alpy/Hochschwab Präbichl Pass (S) 1226
Hochschwab Hochschwab (V) 2277
Hochschwab/Mürzstegské Alpy Steirischer Seeberg (S) 1246
Mürzstegské Alpy Hohe Veitsch (V) 1981
Mürzstegské Alpy Niederalpl Pass (S) 1221
Mürzstegské Alpy Lahnsattel (S) 1015
Mürzstegské Alpy Göller (V) 1766
Gutensteinské Alpy Kalte Kuchel (S) 728
Gutensteinské Alpy Unterberg (V) 1342
Gutensteinské Alpy/Vídeňský les Gerichtsberg (S) 581
Vídeňský les Klammhöhe (S) 618
Vídeňský les Schöpfl (V) 893
Vídeňský les Hermannskogel (V) 542
Vídeňský les Kahlenberg (V) 484
Vídeňský les Leopoldsberg (V) 425

Silniční sedla na hlavním hřebeni se zpevněnou vozovkou pro běžný automobilový provozEditovat

Název sedla Nadmořská

výška

Spojnice mezi městy (regiony) Stát
Colle di Cadibona 436 Savona/Ceva (Liguria) Itálie
Bassa della Scoggia 940 Orco Feglino/Calizzano (Liguria) Itálie
Colle del Melogno 1028 Orco Feglino/Calizzano (Liguria) Itálie
Giogo di Toirano 807 Toirano/Bardineto (Liguria) Itálie
Colle Scravaion 875 Balestrino/Bardineto (Liguria) Itálie
Colle San Bernardo 957 Albenga/Geressio (Liguria) Itálie
Caprauna hill 1375 Cisano sul Neva/Ormea (Liguria) Itálie
Colle di Nava 941 Imperia/Garessio (Liguria) Itálie
Col de la Lombarde 2351 Vinadio (Piemonte)/Isola (Provence-Alpes-Côte d´Azur) Itálie/Francie
Colle della Maddalena (Col de Larche) 1991 Vinadio (Piemonte)/Jausiers (Provence-Alpes-Côte d´Azur) Itálie/Francie
Col Agnel 2744 Casteldelfino (Piemointe)/Molines en Queyras (Provence-Alpes-Côte d´Azur) Itálie/Francie
Col de Montgenévre 1854 Briançon (Provence-Alpes-Côte d´Azur)/Cesana Torinese (Piemonte) Francie
Col de l´Échelle 1779 Briançon (Provence-Alpes-Côte d´Azur)/Bardonecchia (Piemonte) Francie
Col du Mont Cenis 2083 Susa (Piemonte)/Lanslebourg Mont Cenis (Auvergne-Rhône-Alpes) Francie
Col du Petit Saint Bernard 2188 Bourg Saint Maurice (Auvergne-Rhône-Alpes)/Courmayeur (Valle d´Aosta) Francie/Itálie
Col du Grand Saint Bernard 2469 Aosta (Valle d´Aosta)/Martigny (Wallis) Itálie/Švýcarsko
Simplon Pass 2005 Domodossola (Lombardia)/Brig (Wallis) Švýcarsko
Nufenen Pass 2480 Ulrichen (Wallis)/Airolo (Tessin) Švýcarsko
Gotthard Pass 2108 Andermatt (Uri)/Airolo (Tessin) Švýcarsko
Lukmanier Pass 1916 Olivone (Tessin)/Disentis Mustér (Graubünden) Švýcarsko
Passo del San Bernardino 2065 Bellinzona (Tessin)/Splügen (Graubünden) Švýcarsko
Splügenpass (Passo dello Spluga) 2155 Chiavenna (Lombardia)/Splügen (Graubünden) Itálie/Švýcarsko
Maloja Pass 1815 Chiavenna (Lombardia)/St Moritz (Graubünden) Švýcarsko
Bernina Pass 2328 St Moritz/Poschiavo (Graubünden) Švýcarsko
Livigno Pass 2315 Poschiavo (Graubünden)/Livigno (Lombardia) Švýcarsko/Itálie
Passo di Foscagno 2291 Livigno/Bormio (Lombardia) Itálie
Passo del Forno (Ofen Pass) 2149 Zernez/Santa Maria (Graubünden) Švýcarsko
Reschen Pass 1504 Pfunds (Tirol)/Schluderns (Trentino-Alto Adige) Itálie
Timmelsjoch 2474 Sölden (Tirol)/Merano (Trentino-Alto Adige) Rakousko/Itálie
Brenner Pass 1374 Innsbruck (Tirol)/Sterzing (Trentino-Alto Adige) Rakousko/Itálie
Hochtor 2576 Zell am See (Salzburg)/Heiligenblut (Kärnten) Rakousko
Radstädter Tauern 1738 Radstadt/Tamsweg (Salzburg) Rakousko
Sölklpass 1790 Gröbming/Murau (Steiermark) Rakousko
Triebener Tauern 1274 Trieben/Judenburg (Steiermark) Rakousko
Schoberpass 849 Liezen/Leoben (Steiermark) Rakousko
Präbichl Pass 1226 Mooslandl/Trofaiach (Steiermark) Rakousko
Steirischer Seeberg 1246 Mariazell/Turnau (Steiermark) Rakousko
Niederalpl Pass 1221 Aschbach/Mürzsteg (Steiermark) Rakousko
Lahnsattel 1015 Mariazell/Mürzsteg (Steiermark) Rakousko
Kalte Kuchel 728 St Aegyd am Neuwald/Rohr im Gebirge (Niederösterreich) Rakousko
Gerichtsberg 581 Hainfeld/Kaumberg (Niederösterreich) Rakousko
Klammhöhe 618 Bernau/Laaben (Niederösterreich) Rakousko

Čtyřtisícovky na hlavním hřebeniEditovat

Z 82 alpských čtyřtisícovek, které jsou vedeny v oficiálním seznamu Mezinárodní horolezecké federace (UIAA) jich leží přímo v hlavním hřebeni jen 30. Jsou to, ve směru výše uvedeného popisu, tyto:

Z deseti nejvyšších alpských hor jich leží na hlavním hřebeni pět.

Významné ledovce podél hlavního hřebeneEditovat

Ledovce se vyskytují převážně v Západních Alpách, ve kterých se nacházejí, zejména v jejich severní části, značně vysoké a zároveň plošně rozlehlé oblasti. Tyto oblasti, bohaté na srážky, jsou po většinu roku prochlazené, k tání sněhu zde dochází jen omezeně a sníh se postupně přetváří v led. Tak se v okolí nejvyšších vrcholů vytvářejí rozsáhlé, avšak většinou nesouvislé, ledovcové pokryvy. V souvislosti s globálním oteplováním se v současné době objem ledu v ledovcích postupně zmenšuje a ledovce ztrácejí jak na mocnosti tak na délce. V Alpách jako celku se vyskytuje několik tisíc ledovců, většinou se však jedná o ledovce malého rozsahu.[2]

Rozsáhlejší trvalé zalednění se vyskytuje v Dauphinských a Grajských Alpách, skupinách Vanoise a Mont Blanc, Walliských, Bernských a Tessinských Alpách, Urnských a Glarnských Alpách, skupinách Bernina, Ortles, Silvretta, Adamello-Presanella, Ötztalských a Stubaiských Alpách a ve Vysokých Taurách. Jen menší částí těchto skupin prochází hlavní alpský hřeben.

V blízkosti hlavního hřebene v Západních Alpách největšími ledovci jsou Bossons, Géant, Mer de Glace, Argentiére a Miagi, všechny v okolí Mont Blancu, dále ledovce Otemma, Arolla, Mont Miné a Ferpécle v západní části Walliských Alp a ledovce Grenzgletscher, Gornergletscher a Findelgletscher ve východní části Waliských Alp. Ledovce Mer de Glace a Gornergletscher jsou v současné době podle délky (oba shodně asi 15 km) druhým a třetím nejdelším údolním ledovcem v Evropě, když nejdelší Aletschgletscher se nachází poměrně daleko od hlavního hřebene.

Ve Východních Alpách lze rozsáhlejší zalednění okolo hlavního hřebene najít ve skupině Bernina (ledovce Roseg, Tschierva, Scerscen Inferiore a Superiore, Morteratsch a Palü), v Ötztalských Alpách (ledovce Gepatschferner, Marzellferner, a Guglerferner) a Stubaiských Alpách (ledovce Sulzenauferner a Übeltalferner). Nejdále na východ je rozšířeno zalednění v okolí Groβvenedigeru (ledovce Obersulzbachkees a Schlatenkees) a Groβglockneru (ledovce Teischnitzkes, Pasterze a Bockkarkees). Mohutné ubývání ledovců je dokumentováno pro veřejnost např. u ledovce Pasterze pod Groβglocknerem v expozici na vyhlídce Franz Josef Höhe, nacházející se nad tímto ledovcem.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Main chain of the Alps na anglické Wikipedii, Alpenhauptkamm na německé Wikipedii, Lijst van bergpassen over de hoofdkam van der Alpen na nizozemské Wikipedii a Alpernes hovedkam na dánské Wikipedii.

  1. ŠLÉGL A KOL., Jiří. Světová pohoří Evropa. Praha: Euromedia Group, k.s., 1999. 176 s. ISBN 80-242-0822-9. S. 39. 
  2. BRANDOS, Otakar. Alpy, hory a ledovce. www.treking.cz [online]. [cit. 2018-04-22]. Dostupné online. (česky) 

MapyEditovat

  • Die Alpen, Euro - Reiseatlas 1 : 300 000, Falk Verlag München,1998
  • portál www.mapy.cz

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat