Kottické Alpy (francouzsky Alpes Cottienes, italsky Alpi Cozie) jsou pohoří nacházející se svou větší částí v Itálii a pouze několik horských skupin se rozkládá na francouzském území. Nejvyšším vrcholem je výrazný vrchol Monte Viso (3841 m), který markantně převyšuje své okolí. Horopisně se pohoří řadí do Západních Alp. Vzhledem k jižní poloze se v masivu nenacházejí ledovce, pouze s výjimkou nejvyššího vrcholu.

Kottické Alpy
Alpes Cottienes
Alpi Cozie
Kottické Alpy a Monte Viso
Kottické Alpy

Nejvyšší bod3 841 m n. m. (Monte Viso)

Nadřazená jednotkaZápadní Alpy
Sousední
jednotky
Grajské Alpy, Dauphineské Alpy, Přímořské Alpy, Queyras, Pádská nížina
Podřazené
jednotky
Orsiera, Monte Viso, Oronaye, Queyras, Chambeyron

SvětadílEvropa
StátItálieItálie Itálie
FrancieFrancie Francie
Map
Horninyserpentinit, rula, žula, vápenec
PovodíDora Riparia, Stura, Durance, Arc, Pád
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha editovat

Severní hranici tvoří údolí Valle di Susa, kterým protéká řeka Dora Riparia. Ta odděluje Kottické Alpy od Grajských Alp. Jih je vymezen dolinou řeky Stura, která od sebe dělí masivy Kottických a Přímořských Alp. Na západě sousedí s Dauphineskými Alpami, od kterých je dělí údolí řeky Durance (již na francouzském území). Východní hranice není zcela jasná, protože se zde hory pozvolna klesají do Pádské nížiny. Od východu jsou do pohoří vetkány velké doliny jako např. Valle Maira, Valle del Po, Valle del Ghisone nebo Valle Varaita.

Geologie editovat

Geologická stavba pohoří je velmi složitá. Dá se říci, že co údolí, to jiné složení. Hlavním stavebním kamenem je zelený nerost serpentinit. Leží zde také velké vrstvy ruly a žuly. V okolí skupiny Orsiera se hojně vyskytuje také vápenec. Geologicky je tedy masiv velmi pestrý.

Členění editovat

Plošně se jedná o jedno z největších pohoří v Alpách. Zaujímá rozlohu 6900 km². Geograficky se dělí na několik samostatných masivů. Sever území ovládá vápencové pohoří Orsiera. Na jih od velkého údolí Chisone leží opuštěné hory skupin Queyron a Ramiere. Nejvyšší masiv Monte Viso leží blízko francouzské hranice, takřka uprostřed pohoří. Mezi údolími Varaita a Maira se nalézá ostře formované masivy Chambeyron a Oronaye. Ve Francii najdeme skupinu Chaberton ležící poblíž silničního sedla Montgenevre (1850 m) a nad městem Briançon. Dále zde leží menší skupiny Parpalion, Chambeyron a Rochebrune, patřící pod masiv Queyras.

Vrcholy editovat

 
Monte Viso ze sedla Col Vallante

Průsmyky editovat

 
Colle d'Agnello/Col Agnel, 2,744 m

Hlavními průsmyky Kottických Alp jsou:

název místo sjízdnost nadmořská
výška [m]
Col de Sommeiller, (it. Colle del Sommeiller) mezi   Bramans a   Bardonecchia štěrková silnice 2 962
Col de la Traversette mezi   Abriès a   Crissolo štěrková silnice 2 950
Col d'Ambin, (it. Colle d'Ambin) mezi   Bramans a   Exilles stezka 2 854
Col de St Veran mezi údolím   Queyras a údolím   Valle Varaita pěší stezka 2 844
Col du Parpaillon mezi údolím   Queyras a údolím řeky Ubaye štěrková cesta 2 780
Col d'Étache (it. Colle d'Etiache) mezi   Bramans a   Bardonecchia štěrková stezka 2 787
Col Agnel, (it. Colle dell'Agnello) mezi údolím   Queyras a údolím   Valle Varaita silnice 2 744
Col Girardin mezi údolím   Queyras a údolím řeky Ubaye štěrková cesta 2 699
Col de Sautron mezi   Barcelonnette a údolím   Valle Maira štěrková cesta 2 689
Col du Longet, (it. Colle del Longet) z údolí   Ubaye do údolí   Valle Varaita štěrková cesta 2 672
Col de Mary z údolí   Ubaye do údolí   Valle Maira štěrková cesta 2 654
Col d'Abriès z   Abriès do   Perosa štěrková cesta 2 650
Col de la Roue z   Modane do   Bardonecchia štěrková cesta 2 566
Col du Fréjus, (it. Colle del Fréjus) z   Modane do   Bardonecchia prašná silnice 2 542
Col de Clapier, (it. Colle Clapier) z   Bramans do   údolí řeky Susa štěrková cesta 2 491
Col d'Izoard z   Briançon do údolí Guil silnice 2 388
Col Lacroix, (it. Colle della Croce) mezi   Abriès a   Val Pellice štěrková cesta 2 299
Col du Petit Mont-Cenis, (it. Colle del Piccolo Moncenisio) z   Bramans do   Moncenisio štěrková cesta 2 184
Colle delle Finestre mezi   údolím Val Chisone a údolím řeky Susa silnice 2 178
Col de Vars z   údolí Ubaye do údolí Queyras silnice 2 115
Col du Mont Cenis, (it. Colle del Moncenisio) mezi   Lanslebourg a údolím řeky Susa silnice 2 101
Colle del Sestriere mezi   údolím Val Chisone a údolím řeky Susa silnice 2 021
Col de Larche(it. Colle della Maddalena mezi   údolím řeky Ubaye a   údolím řeky Stura di Demonte silnice 1 991
Col de Montgenèvre z   Briançon do údolí řeky Susa silnice 1 854
Col de l'Échelle z   Briançon do   Bardonecchia silnice 1 760

Ochrana přírody editovat

 
Casse Déserte
 
Chata Rifugio Quintino Sella (2640 m)

Nejcennější oblast Kottických Alp byla vyhlášena jako Parc naturel regional de Queyras. Plocha parku činí 60 000 ha a leží zde množství štítů převyšujících hranici 3000 metrů. Panuje zde drsné klima, které je vhodné pouze pro odolné druhy horské fauny a flory. Původní horské vesnice jsou významnými prvky lidové architektury. Výchozím bodem a centrem Queyras je město Guillestre. Za městem se nachází propast Combe du Queyras, která je až 400 metrů hluboká. Do parku patří také oranžové skalní věže Casse Déserte nacházející se poblíž sedla Col d'Izoard (2361 m).

Turismus editovat

Například pro samotné Italy jsou Kottické Alpy méně navštěvované a ne tolik známé jako sousední Grajské Alpy. Síť horských chat nalezneme pouze v okolí masivu Monte Viso, údolí Maira a ve skupině Orsiera. Jinde jich je jen poskrovnu. Podobné je to i s turisticky vyznačenými cestami. Kolem masivu Monte Viso vede známá trekingová trasa Tour de Monte Viso.

Zajištěné cesty

V masivu je také možnost vyžití pro milovníky cest typu via ferrata.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cottian Alps na anglické Wikipedii.


Externí odkazy editovat