Dauphinéské Alpy

(přesměrováno z Dauphineské Alpy)

Dauphinéské Alpy patří po masivu Mont Blanc k nejvýznamnějším horským skupinám Alp ve Francii. Představují rozlehlý horský prostor vysokých štítů, ledovců, jezer a alpských luk. Název souvisí s totožným jménem historického území a s francouzským šlechtickým titulem. Na starších mapách většinou termín Dauphine nenajdeme. Oblast bývá nazývána Masiv Pelvoux nebo Masiv Ecrins. Dauphinéské Alpy patří k nejdivočejším horským systémům Alp. Díky značné strmosti, velkému převýšení, silnému zalednění a visutými ledovci působí dojmem nedostupnosti.

Dauphinéské Alpy
Dauphiné
Alpes du Dauphine
Dauphine ze sedla Col du Lautaret
Dauphine ze sedla Col du Lautaret

Nejvyšší bod4 102 m n. m. (Barre des Écrins)

Nadřazená jednotkaZápadní Alpy
Sousední
jednotky
Vanoise, Kottické Alpy, Vercors, Chartreuse, Devoluy, Provensálské Alpy, Bornes-Bauges-Aravis
Podřazené
jednotky
Soreiller, Ecrins, Oisans, Belledonne, Grandes Rousses

SvětadílEvropa
StátFrancieFrancie Francie
Horninybřidlice, žula, rula, gabro, vápenec
PovodíRhôna, Isère, Romanche, Vénéon, Drac, Durance
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PolohaEditovat

Dauphinéské Alpy od západu k severu vymezují řeky Rhôna, Isère, Arc, na východě řeky Valloirette, Guisane a Durance, na jihu Buech, Drôme (event. Eygues). Sever odděluje od masivu Vanoise údolí řeky Romanche.

Geologické složeníEditovat

Pohoří je součástí Vnějších krystalických Alp. Setkávají se zde pásma žuly, ruly, břidlic, gabra a vápenců.

ČleněníEditovat

Dauphinéské Alpy se rozkládají na ploše 5300 km². Pohoří můžeme rozdělit na severní část Masiv du Soreiller, centrální oblast Ecrins a jižní část Créte de Dourmillouse s nejvyšším vrcholem Pic du Bonvoisin (3 560 m). Jižní části již nemají tak výrazný vysokohorský charakter a nenalézají se zde žádné ledovce.
K nejznámějším vrcholům Dauphinéských Alp patří nejjižnější Alpská čtyřtisícovka Barre des Écrins (4 102 m), která je zároveň nejvyšší horou pohoří. Dále La Meije a Mont Pelvoux. Ne severu území vynikají nápadné věže Les Aiguilles d´Arves a masiv Grandes Rousses s nejvyšší horou Pic de l´Etendard (3 238 m), který je vůbec nejzápadnější zaledněnou alpskou oblastí. Tyto hory již někdy nebývají řazeny k pohoří Dauphiné, neboť severní ohraničení vede podél řeky Romanche.

VrcholyEditovat

TurismusEditovat

Turisticky je pohoří dobře zpřístupněno. Hustá síť značených stezek vede i do značných výšek. Do pohoří zasahují čtyři velká údolí : Vénéon, Valloise, Valgaudemar a Valjouffrey. V severní části hor jsou známá lyžařská střediska l´Alpe-d´Huez a Les Deux-Alpes. Za návštěvu stojí město Briançon na východním okraji (pozoruhodný svým opevněním, jako atrakcí). Briançon je nejvýše položeným městem v Evropě. Na řece Durance a Ubaye je největší alpská přehradní nádrž Lac de Serre-Ponçon (30 km²). Turistům slouží celkem 32 horských chat, patřících většinou spolku C.A.F. Kempy nalezneme v místech La Berarde, Vallouise, Villar-Loubiere, Les Faures, Venosc a další.

Ochrana přírodyEditovat

V roce 1973 byl na poměrně rozlehlém území vyhlášen Národní park Ecrins o rozloze 91 740 ha. Důvodem byla ochrana alpské flory, fauny a výrazného vysokohorského reliéfu s množstvím jezer. Můžeme zde narazit na kamzíky, sviště, zajíce, orly skalní apod. Na území parku platí přísná pravidla, volné táboření je zakázáno. Správa národního parku sídlí v Gapu.

LiteraturaEditovat

  • Šlégl, Jiří a kol. Světová pohoří: přehledové i podrobné mapy, turistické trasy, alpinismus, sport, fauna a flóra, podnebí. Evropa. Vyd. 2. V Praze: Knižní klub, 2002. 176 s. ISBN 80-242-0290-5.
  • Petr, Ivo. Francouzské Alpy: turistika, treking, cykloturistika: 44 túr - od Ženevského jezera po Středozemní moře. 1. vyd. Ostrava: Mirago, 1999. 141 s. Průvodce po evropských horách; 1. ISBN 80-85922-62-2.