Otevřít hlavní menu

Velký Svatobernardský průsmyk

Velký Svatobernardský průsmyk je nejnižším sedlem v hřebeni mezi dvěma nejvyššími alpskými horami Mont Blanc a Monte Rosa. Prochází jím státní hranice mezi Švýcarskem a Itálií.

Velký Svatobernardský průsmyk
Col du Grand-Saint-Bernard,
Colle del Gran San Bernardo
Základní informace
PohoříZápadní Alpy
SkupinaWalliské Alpy
Průjezdnostsilnice v létě vede přes sedlo, tunel pod sedlem je průjezdný celoročně
Výška sedla2473 m n. m.
Poloha
 severjih
StátŠvýcarskoŠvýcarsko ŠvýcarskoItálieItálie Itálie
ValaisÚdolí Aosty
MěstoMartignyAosta
PovodíDranse d’EntremontDora Baltea
Velký Svatobernardský průsmyk
Velký Svatobernardský průsmyk
Průsmyk na mapě Švýcarska
Souřadnice45°52′12″ s. š., 7°10′19″ v. d.

Průsmykem prochází stará úzká silnice, která je pro automobilový provoz otevřená jen v létě. Využívá se téměř výhradně pro turistické účely[1]. Hlavní silnice pro dálkovou dopravu vede od roku 1964 placeným tunelem pod průsmykem a je v provozu celoročně.

HistorieEditovat

Průsmyk byl známý již v době bronzové, v antice přes něj vedla římská horská silnice. Keltští bojovníci přes něj přešli roku 390 před naším letopočtem, když obsazovali severní Itálii. Traduje se, že v roce 218 před naším letopočtem přešel přes průsmyk vojevůdce Hannibal se svým vojskem při vojenském manévru v rámci Punských válek. Téměř jisté však je, že Alpy překročil přes nižší sedlo Col de Montgenevre, případně Col du Mont Cenis. Hospic svatého Bernarda pod sedlem byl otevřen roku 1049 jako ubytovna a stravovna pro cestující na nebezpečné trase. Později se tu začaly chovat tažní psi plemena bernardýn. V roce 1800 přešla průsmyk Napoleonova francouzská armáda do Itálie.

OdkazyEditovat