Helena Čapková

česká spisovatelka

Helena Čapková, provdaná Koželuhová a později Palivcová (28. ledna 1886 Hronov[1]27. listopadu 1961 Praha[2]), byla česká spisovatelka, autorka vzpomínkových knih o svých bratrech Karlovi a Josefovi.

Helena Čapková
Helena Čapková
Helena Čapková
Rodné jménoHelena Čapková
Narození28. ledna 1886
Hronov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. listopadu 1961 (ve věku 75 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníspisovatelka
ChoťJUDr. František Koželuh (1. manžel)
Josef Palivec (2. manžel)
DětiHelena Koželuhová
Eva Brázdová
RodičeMUDr. Antonín Čapek (otec)
Božena Čapková (matka)
PříbuzníJosef Čapek a Karel Čapek (sourozenci)
Olga Scheinpflugová (švagrová)
Adolf Procházka (zeť)
Pavel Brázda (vnuk)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodila se jako první dítě MUDr. Antonína Čapka a Boženy Novotné. Kvůli obavám z chřipkové epidemie v Úpici se Helena i další bratr Josef narodili v Hronově ve mlýně dědečka Karla Novotného. Do mlýna pak sourozenci jezdili až do jeho prodeje v roce 1907.[3] V roce 1904 se provdala do Brna[4] za tamního politika a právníka Františka Koželuha. Měli spolu dvě dcery, z nichž Helena se vdala za budoucího ministra Adolfa Procházku.

V roce 1926 František Koželuh zemřel. Vdova se z Brna přestěhovala do Prahy na Vinohrady, kde bydlela nedaleko svých bratrů. V roce 1930 se znovu provdala za spisovatele a diplomata Josefa Palivce. V letech 1933–1938 žila v Prohoři u Žlutic, kam za ní dojížděli oba bratři. Po okupaci se vrátila do Prahy. V letech 1945–1948 žila na zámku Brložec nedaleko Prohoře. Od roku 1948 byla kvůli politickým postojům svého muže šikanována komunistickým režimem, a to až do své smrti v roce 1961.[5] Rok po její smrti byla vydána v nakladatelství Československý spisovatel cenzurovaná část jejích vzpomínek s názvem Moji milí bratři.[6]

Helena Čapková prožila předčasnou smrt svých mladších bratrů a zemřela dva roky po propuštění manžela z vězení 27. listopadu 1961. Byla pohřbena na Olšanských hřbitovech.

Dílo editovat

  • Pohádka o babiččině zástěře, 1920 (v knize Nůše pohádek III, ed. Karel Čapek)
  • Malé děvče, 1920
  • Kolébka, 1922
  • O živé lásce, 1924
  • Moji milí bratři, 1962

Zajímavost editovat

V českém životopisném filmu Člověk proti zkáze její postavu ztvárnila herečka Věra Galatíková.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1884-1895 v Hronově, sign.53-4152, ukn.3165, str.32. Dostupné online
  2. Zemřela Helena Čapková. Literární noviny. 48/1961, s. 2. Dostupné online. 
  3. TUMAJAN. Stará papírna – Čapkův mlýn – Muzeum Náchodska [online]. [cit. 2023-12-06]. Dostupné online. 
  4. Matriční záznam o sňatku Františka Koželuha s Helenou Čapkovou farnosti při kostele sv.Tomáše v Brně
  5. https://docplayer.cz/23778949-Helena-capkova-zivot-a-dilo.html
  6. J. Juklíčková: 135 let od narození Heleny Čapkové, Zprávy SBČ č. 140, březen 2021, str. 8-9

Literatura editovat

  • Helena Koželuhová: Čapci očima rodiny, 1961, 2 díly
  • Helena Čapková: Moji milí bratři, Praha 1962
  • Karel Čapek: Korespondence I., ČS Praha 1993
  • Josef Palivec: Prózy, listy z vězení, pozdravy přátel, Torst Praha 1996
  • Jarmila Čapková: Vzpomínky, Torst Praha 1998
  • Marie Šulcová: Čapci, Melantrich Praha 1985, 1998
  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A-G. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 539–540. 

Externí odkazy editovat