Wikipedie

Jarmila Čapková

česká překladatelka

Jarmila Čapková rozená Pospíšilová (24. ledna 1889 Praha[1] – 10. prosince 1962 Praha) byla česká překladatelka, manželka výtvarníka a spisovatele Josefa Čapka.

Jarmila Čapková
Jarmila Čapková, 1916
Jarmila Čapková, 1916
Rodné jménoJarmila Pospíšilová
Narození24. ledna 1889
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. prosince 1962 (ve věku 73 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Národnostčeská
Alma materVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (od 1909)
Povolánípřekladatelka
Rodiče
Manžel(ka)
Děti
Příbuzní
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Mládí editovat

Narodila se v rodině pražského advokáta JUDr. Jaroslava Pospíšila[p 1][p 2] a jeho manželky Zdenky, rozené Bursíkové.[2] Její mladší bratr Jaroslav (1890–1909) zemřel předčasně.[3]

Rodiče si představovali její vzdělání v oblasti rodinné a hudební výchovy a se znalostí cizího jazyka. Nechtěli, aby šla studovat Uměleckoprůmyslovou školu, ona si toto studium od školního roku 1909–1910 vymohla, ale nedokončila. Na škole se setkala se svým budoucím manželem Josefem Čapkem, který zde studoval již od roku 1904.[4][p 3]

Život s Josefem Čapkem editovat

Po devítileté známosti se vdala za Josefa Čapka. Sňatek se konal 3. května 1919 v kostele sv. Ludmily na Vinohradech.[5][p 4] V té době bydleli novomanželé s bratrem Josefa Karlem Čapkem v bytě rodičů v Říční ulici v Praze; když se jim narodila jediná dcera Alena Čapková, provdaná Dostálová (1923–1971)[6], žili u matky Jarmily Čapkové, Zdenky Pospíšilové, na Purkyňově náměstí (dnes náměstí Míru). V roce 1925 se oba bratři Čapkové přestěhovali do novostavby dvojdomu v Úzké ulici (dnešní ulici Bratří Čapků) na pražských Vinohradech.[4][7]

V manželství upozadila Jarmila Čapková svou osobnost i své umělecké ambice. Zůstala ženou v domácnosti, její překlady z francouzštiny byly jen občasné.[8]

Za okupace editovat

Josef Čapek byl 1. září 1939 zatčen a uvězněn. Zemřel krátce před osvobozením v koncentračním táboře Bergen-Belsen.

Polovinu dvojdomu v Úzké ulici, která patřila Josefu Čapkovi, zabral v roce 1943 příslušník SS Faulhaber[9] pro svou rodinu. V jednopokojovém suterénním bytu, který jí byl náhradou přidělen, uskladnila pouze část nábytku; po vystěhování žila i s dcerou Alenou u své matky. Obrazy Josefa Čapka uschoval statečný soused z protější vily Ing. Josef Sameš, který Jarmile Čapkové pomohl i v roce 1945 svým automobilem, když odjela hledat stopy Josefa Čapka. Do svého domu se Jarmila Čapková vrátila až po válce.[4]

Po roce 1945 editovat

Po celou okupaci i poté ale Jarmila Čapková věřila v návrat svého manžela. Ve svých vzpomínkách uvedla, jak po osvobození pravidelně chodila k pražskému Lékařskému domu, kam přijížděly autobusy s navracejícími se vězni z koncentračních táborů. Již v červnu 1945 se vydala hledat stopy přímo v Bergen-Belsenu a jela tam pátrat doprovázena Rudolfem Margoliem. O úmrtí manžela získávala rozporné informace, např. v červenci 1945 od E. F. Buriana, že Josef Čapek žil ještě po osvobození.[10] Podruhé se vydala do Německa na podzim 1947. Pátrala bezvýsledně, až do prosince 1947.[7]

Pečovala nadále o manželův odkaz. V roce 1947 se stala spoluzakladatelkou Společnosti bratří Čapků,[11] pátrala po nezvěstném díle Josefa Čapka.[12] V té době již opět žila v domě v dnešní ulici Bratří Čapků. Podle přání Josefa Čapka, které vyjádřil v dopise z koncentračního tábora, zničila některé obrazy, které Čapek považoval za nepovedené nebo nehotové.[4] Její vzpomínky vyšly knižně až posmrtně, v roce 1998.

Dílo editovat

Překlady:

  • Kdosi umřel (román, Jules Romains; doslov o autorovi napsal Karel Čapek; upravil a obálku vyryl Josef Čapek, Praha: Aventinum - Otakar Štorch-Marien, Praha, 1921)
  • Svatební píseň (román, autor Jacques Chardonne, vydal Rudolf Škeřík, Praha, 1922–1923)
  • Na pensi - Bouvard a Pécuchet (autor Gustave Flaubert, vydal Otakar Štorch-Marien, Praha, 1930)
  • Dáma za volantem (autor Jean de Létraz, komedie, uvedlo Komorní divadlo Praha, 1931)[13]

Vlastní dílo:

  • Vzpomínky (vydal Torst, Praha, 1998)

Filmografie editovat

Podle knihy Vzpomínky Jarmily Čapkové byl v roce 2014 režisér Josef Císařovský hraný dokument Ztracen 1945. Jarmilu Čapkovou představovaly Taťjana Medvecká a Anna Císařovská, Josefa Čapka hrál Saša Rašilov ml.[14]

Dokumentární film České televize Heftlink Josef Čapek z roku 2012 byl též inspirován jejími vzpomínkami.[15]

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Jaroslav Pospíšil byl vnukem nakladatele Jana Hostivíta Pospíšila a synem nakladatele Jaroslava Pospíšila.
  2. ↑ Rodina byla též zpřízněna s rodinou nakladatele Jana Otty, který se oženil se sestrou JUDr. Jaroslava Pospíšila a od svého tchána převzal tiskárnu a knihkupectví.
  3. ↑ Jaroslav Dostál uvedl vzpomínky Jarmily Čapkové, podle kterých k prvním kontaktům docházelo písemně (inzeráty v tisku a dopisy) a k první schůzce došlo až po čtvrt roce.
  4. ↑ Jedním ze svědků na svatbě Josefa Čapka a Jarmily Pospíšilové byl bratr Karel Čapek.

Reference editovat

  1. ↑ Matrika N 1887-1889, Praha, sv. Ludmila, s.235 (snímek 246)
  2. ↑ Pražští příslušníci, Popisní arch 1913, rodina Jaroslava Pospíšila
  3. ↑ Policejní přihlášky, Praha, rodina Jaroslava Pospíšila
  4. ↑ a b c d ČAPKOVÁ, Jarmila. Vzpomínky. Praha: Torst, 1998. ISBN 80-7215-046-4.  Doslov Jaroslava Dostála
  5. ↑ Matrika VIN O15, 1917-1919, s.315 (snímek 405), svatba Josefa Čapka
  6. ↑ KUBÍČKOVÁ, Klára. Zemřel Jaroslav Dostál, zeť Josefa Čapka a chirurg s duší umělce. iDNES.cz [online]. 2014-07-11 [cit. 2022-08-16]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b ČAPKOVÁ, Jarmila. Vzpomínky. Praha: Torst, 1998. ISBN 80-7215-046-4. 
  8. ↑ PETRÁŠOVÁ, Martina. Memoárová svědectví o bratrech Čapcích. Brno, 2006. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jiří Poláček. s. 28. Dostupné online.
  9. ↑ HRUBÝ, Dan. Dům a ženy Čapků. Reflex [online]. Czech News Center, 2013-10-10 [cit. 2021-11-02]. 
  10. ↑ ČAPKOVÁ, Jarmila. Vzpomínky. Praha: Torst, 1998. ISBN 80-7215-046-4. S. 331–3. 
  11. ↑ SBČ: Vývoj členské základny. www.bratri-capkove.cz [online]. [cit. 2016-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-27. 
  12. ↑ Literární noviny, 28/1960, s. 12: Hledáme Čapka
  13. ↑ Rozpravy Aventina, 4/1931-32, s.31, Divadlo
  14. ↑ Filmová databáze FDb.cz: Ztracen 1945
  15. ↑ Heftlink Josef Čapek online

Literatura editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jarmila_Čapková&oldid=23519470“