Hans Krása
Hans Krása (30. listopadu 1899 Praha[1] – 18. října 1944 Osvětim) byl československý hudební skladatel česko-německo-židovského původu.
Hans Krása | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 30. listopadu 1899 Praha |
Úmrtí | 17. října 1944 (ve věku 44 let) Auschwitz-Birkenau |
Žánry | opera a klasická hudba |
Povolání | hudební skladatel, korepetitor a dirigent |
Nástroje | klavír |
Manžel(ka) | Eliška Kleinová (1943–1944) |
Sídlo | Praha I |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatKrásův otec byl právník z české rodiny, jeho matka pocházela z německo-židovské rodiny. V rodině bylo pět dětí. Hans, který už v dětství projevoval hudební nadání, měl rád ruskou a francouzskou literaturu. V jedenácti letech složil, po drobných klavírních skladbách, svou první orchestrální práci, která byla veřejně provedena lázeňským orchestrem v Salcburku.[2]
Hans navštěvoval Novoměstské reálné gymnázium a soukromě studoval skladbu na Německé akademii hudby a divadelního umění u Alexandra Zemlinského. Po zakončení studia následoval svého učitele do Berlína. Po studijních pobytech ve Francii jako žák Alberta Roussela se živil jako korepetitor v Novém německém divadle v Praze. Současně komponoval a získával si jméno v pražském kulturním prostředí. Napsal hudbu k původní divadelní hře Adolfa Hoffmeistera, kterou v úpravě E.F.Buriana uvedlo divadlo D34 a Malá scéna Nového německého divadla v roce 1935. Pod vlivem Mileny Jesenské se blíže seznámil s tvorbou českých literátů, především Otokara Březiny.[2]
Po vzniku Protektorátu Čech a Moravy se Hans Krása stal členem společenství židovských umělců při pražském sirotčinci na Hagiboru. Založil zde pěvecký soubor, s nímž nastudoval dětské opery Paula Hindemitha a Jaroslava Křičky a v červenci 1941 i svou vlastní operu Brundibár.[2]
V Terezíně
editovat10. srpna 1942 byl Hans Krása deportován transportem Ba 67, číslo 67 do koncentračního tábora v Terezíně a zde dostal vězeňské číslo 21 855.[3] Zde se významně podílel na organizaci kulturního života v táboře a během svého pobytu v táboře zkomponoval další skladby. Jeho dětská opera Brundibár byla nejúspěšnějším představením terezínského tábora, kterou nastudoval ve scénické spolupráci s Františkem Zelenkou. Od 23. září 1943 (první uvedení v malém sále kasáren[4]) byla opera reprízována celkem více než padesátkrát. Některé scény z Brundibára se objevují také na záběrech nacistického propagandistického filmu Theresienstadt („Der Führer schenkt den Juden eine Stadt“).
V Terezíně byl několik měsíců ženatý s Eliškou Kleinovou, aby ji - coby samotnou ženu - zachránil před deportací do vyhlazovacího tábora.
V noci 16. října 1944 v Terezíně nastoupil Hans Krása do železničního vagónu transportu Er číslo 940, jehož cílem byl KT Osvětim.[3] Ačkoli mu bylo teprve necelých 45 let, byl jako „starší“ muž téměř okamžitě po příjezdu poslán na smrt v plynové komoře.[5]
Kompoziční činnost
editovatHans Krása kompozičně vycházel vedle Alexandra Zemlinského také z tvorby Gustava Mahlera a Arnolda Schönberga.
Roku 1921 zaznamenal svůj první skladatelský úspěch s Písněmi pro orchestr op. 1 na text Christiana Morgensterna. V roce 1923 při pobytu v Paříži byla s úspěchem uvedena jeho Symfonie pro malý orchestr a Smyčcový kvartet.[2] Po dokončení Pěti písní, op. 4 pro zpěv a klavír se soustředil na velká vokálně instrumentální díla. V roce 1933 měla v Praze v rámci Májových slavností premiéru jeho opera Verlobung im Traum / Zásnuby ve snu pod taktovkou George Szella, za kterou obdržel Československou státní cenu[6].[2]
Roku 1938 napsal Krása společně s libretistou Adolfem Hoffmeisterem dětskou operu Brundibár, s níž se chtěl zúčastnit soutěže vypsané československým ministerstvem školství a osvěty. Soutěž se ovšem z důvodu vypuknutí druhé světové války nerealizovala. V roce 1941 byla opera tajně provedena v židovském sirotčinci v Praze na Hagiboru.Představení měl nastudovat Rafael Schächter, ale protože byl mezi tím poslán transportem do Terezína, hudebně operu řídil jeho syn Rudolf Schächter. Návrh kostýmů a režie představení byly dílem Františka Zelenky.
V roce 1943 byl Brundibár uveden v Terezíně. Pro produkce v Terezíně Krása složil i nové skladby: Smyčcové trio, Passacaglii, písně na verše Artura Rimbauda a další.[2]
Jméno Hanse Krásy nese pražské smyčcové kvarteto Krása Quartet.[7]
Citát
editovat„ | ...Ale i počet jejích představení překonala dětská opera Brundibár. K nastudování dal podnět Rafael Schächter, opět dřívější spolupracovník Burianův, jeden z nejvýraznějších umělců v kulturním životě ghetta. Operu napsal Hans Krása na starší libreto Adolfa Hoffmeistra. Skladatel Krása, kultivovaný, citlivý muzikant, se nedožil konce války – podobně jako jeho spolupracovníci Zelenka a Schächter... V Terezíně patřil Brundibár k obligátním pozoruhodnostem. Tisíce lidí slyšelo jeho melodie, stovky dětí prožily při zkouškách a představeních nejsilnější dojmy svých krátkých životů. | “ |
— Norbert Frýd [8] |
Dílo
editovat- Opery
- Verlobung im Traum, opera o dvou dějstvích podle novely F. M. Dostojevského Strýčkův sen, 1928–1930
- Brundibár, dětská opera o dvou dějstvích na libreto Adolfa Hoffmeistera, 1938–1939
- Orchestrální díla
- Orchestrální skladba, 1910, nedochováno
- Orchestergrotesken mit begleitender Singstimme, op. 1 na texty Christiana Morgensterna, 1920
- Symphonie für kleines Orchester, 3. věta se zpěvním hlasem na báseň Arthura Rimbauda, 1922
- Ouvertura pro malý orchestr, 1943–1944
- Komorní hudba
- Smyčcový kvartet, 1913, nedochováno
- Komorní hudba pro cembalo a 7 nástrojů, 1935–1936
- Téma s variacemi pro smyčcový kvartet, 1935–1936
- Tanec pro smyčcové trio, 1943
- Passacaglia a fuga pro smyčcové trio, 1943
- Ostatní
- Quartetto pour deux Violons, Alto et Violoncello, 1921
- Fünf Lieder pro zpěv a klavír, op. 4 na texty Rainera Marii Rilkeho, litevskou lidovou poezii, Gaia Valeria Catulla a Christiana Morgensterna, 1925
- Drei Lieder s doprovodem klavíru, smyčcového kvarteta, 2 fléten, 2 klarinetů a trubky, 1926, ztraceno
- Die Erde ist des Herrn na text ze žaltáře pro sóla, sbor a orchestr, 1931
- Mládí ve hře, scénická hudba ke hře Adolfa Hoffmeistera, 1935
- Tři písně pro baryton, klarinet, violu a violoncello na verše Arthura Rimbauda v překladu Vítězslava Nezvala, 1943, jednotlivé písně: Čtyřverší, Vzrušení, Přátelé. Nahráno v roce 2007 na CD disku Terezín / Theresienstadt, který vznikl díky iniciativě zpěvačky Anne Sofie von Otter jako pocta hudebníkům, kteří prošli koncentračním táborem v Terezíně.[9][10]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a obřízce. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2016-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-02-04.
- ↑ a b c d e f CODR, Milan; ČERVINKOVÁ, Blanka. Přemožitelé času sv. 18. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. Kapitola Hans Krása, s. 102–106.
- ↑ a b Databáze obětí Holocaustu : Jan Krása [online]. Institut Terezínské iniciativy, rev. 2014-04-02 [cit. 2018-01-28]. Dostupné online. (česky, německy, anglicky)
- ↑ František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 390
- ↑ Eva Šormová: Divadlo v Terezíně 1941 – 1945, Severočeské nakladatelství pro Památník Terezín, Ústí nad Labem, 1973, str. 74, 108
- ↑ Eva Šormová: Divadlo v Terezíně 1941 – 1945, Severočeské nakladatelství pro Památník Terezín, Ústí nad Labem, 1973, str. 108
- ↑ Krása Quartet [online]. Krása Quartet [cit. 2017-10-29]. Dostupné online. (česky a německy)
- ↑ František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 223
- ↑ Anne Sofie von Otter – "Refuge in Music" – Terezin (Theresienstadt) [online]. jpc-Schallplatten-Versandhandelsgesellschaft mbH [cit. 2017-03-19]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Refuge in Music [online]. Imdb.com [cit. 2018-08-05]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
editovat- František Černý: Kalendárium dějin českého divadla, Svaz českých dramatických umělců a Český literární fond, Praha, 1989, str. 91, ISBN 80-85096-02-1
- František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 223, 226, 233, 390, 417
- ČERVINKOVÁ, Blanka. Hans Krása – Život a dílo skladatele. Praha: Tempo, 2003. 279 s. ISBN 80-901376-0-1.
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 560–1, 636, 669
- Eva Šormová: Divadlo v Terezíně 1941 – 1945, Severočeské nakladatelství pro Památník Terezín, Ústí nad Labem, 1973, 114 s.
- KLIMEŠOVÁ, Petra. Hans Krása a jeho opera pro děti Brundibár. Praha, 2015 [cit. 2017-10-29]. 100 s. diplomová. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Libuše Tichá. Dostupné online.
- VRKOČOVÁ, Ludmila. Hudba terezínského ghetta (Hudba v terezínském ghettu za 2. světové války). Redakce Karel Srp. Praha: Jazzová sekce, 1981. 93 s. (Jazzpetit; sv. 8).
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hans Krása na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hans Krása
- Hans Krása v Českém hudebním slovníku osob a institucí
- Kvarteto Hanse Krásy