Otevřít hlavní menu

Frederik VI. (28. ledna 1768, Kodaň3. prosince 1839, tamtéž) byl mezi lety 1808 a 1839 dánský král a mezi lety 18081814 král norský. Jako následník trůnu byl v letech 1784–1808 regentem svého fyzicky i mentálně nezpůsobilého otce krále Kristiána VII.

Frederik VI. Dánský
král dánský a norský
Frederik VI. v roce 1825 na obrazu CH.W. Eckersberga
Frederik VI. v roce 1825
na obrazu CH.W. Eckersberga
Doba vlády 18081839, Dánsko
18081814, Norsko
Tituly vévoda šlesvicko-holštýnský a sasko-lauenburský
Narození 28. ledna 1768
Kodaň
Úmrtí 3. prosince 1839
Kodaň
Pohřben Katedrála v Roskilde
Předchůdce Kristián VII.
Nástupce Kristián VIII., Dánsko
Kristián Frederik, Norsko
Královna Marie Hesensko-Kasselská
Potomci Karolina
Vilemína Marie
Dynastie Oldenburkové
Otec Kristián VII.
Matka Karolina Matylda Hannoverská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Frederik VI. se narodil jako první dítě a jediný syn dánského krále Kristiána VII. a jeho ženy, britské princezny Karoliny Matyldy, nejmladší sestry britského krále Jiřího III. Ze strany matky byl tedy spřízněn s britskou a hannoverskou královskou rodinou.

DětstvíEditovat

Měl neveselé dětství, neboť jeho matka byla v roce 1772 sesazena a následně vypovězena ze země pro svůj blízký (údajně milostný) vztah s lékařem svého manžela, Johannem Friedrichem Struensee. Frederik svou matku již nikdy neviděl (zemřela tři roky poté) a zůstal u svého otce, který ovšem jako duševně nemocný se nemohl dítěti věnovat.

Princ regentEditovat

Roku 1784, ve svých 16 letech, se jako korunní princ chopil vlády ve jménu svého duševně nemocného otce, odsunul tak od moci státního ministra Ove Høegh-Guldberg, exponenta své ambiciózní nevlastní babičky Juliany Marie Brunšvicko-Wolfenbüttelské. Jako regent krále pak působil do jeho smrti 13. března 1808; poté nastoupil na dánský trůn jako král Frederik VI.

VládaEditovat

Frederik byl příznivcem osvícenství; ve spolupráci s hrabětem Andreasem Peterem Bernstorffem uskutečnil řadu liberálních reforem, mezi jiným např. zrušil nevolnictví, zavedl svobodu tisku, zakázal obchod s otroky či uzákonil občanská práva pro Židy.

Za napoleonských válek stálo dosud neutrální Dánsko po dvojím bombardování Kodaně britskou flotilou (1801,1807) od 31.10.1807 na straně Francie a Frederik musel dělat ústupky ve prospěch Švédska a Francie; ty vyústily podepsáním Kielského míru, v důsledku kterého v roce 1814 Norsko připadlo Švédsku, ale Grónsko, Island a Faerské ostrovy zůstaly územím Dánska. Král se kvůli udržení suverenity Dánska též osobně vypravil na Vídeňský kongres.

V poslední fázi jeho vlády se projevilo jisté oživení státních financí, zruinovaných válkami, a došlo k některým demokratizačním opatřením.

 
Frederik VI.

Manželství a potomciEditovat

31. července roku 1790 se Frederik v Gottorpském paláci v Šlesviku oženil s Marií Hesensko-Kasselskou (1767–1852), německou šlechtičnou, spřízněnou s britskou i dánskou královskou rodinou. Z jejich manželství vzešlo osm potomků, šest z nich však zemřelo téměř bezprostředně či záhy po narození, dospělého věku se dožily pouze dvě dcery.

Ani jedna z nich neměla děti; tak tato linie oldenburské dynastie tak vymřela nejen po meči, ale i po přeslici:

  • Kristián (* 22. září 1791; † 23. září 1791)
  • Marie Luisa (* 19. listopadu 1792; † 12. října 1793)
  • Karolina (* 28. října 1793; † 31. března 1881) ∞ Frederik Ferdinand Dánský (1792–1863) (bratranec jejího otce, syn prince Frederika Dánského). Manželství bylo bezdětné.
  • Luisa (* 21. srpna 1795; † 7. prosince 1795)
  • Kristián (* 1. září 1797; † 5. září 1797)
  • Juliana Luisa (* 12. února 1802; † 23. února 1802)
  • Frederika Marie (* 3. června 1805; † 14. června 1805)
  • Vilemína Marie (* 18. ledna 1808; † 30. května 1891) ∞ pozdější dánský král Frederik VII.; po rozvodu s ním ∞ vévoda Karel Šlesvicko-Holštýnsko-Glücksburský. Obě její manželství byla bezdětná.

Frederik byl rovněž otcem řady nemanželských dětí: Luisa a Karolina, hraběnky von Brockdorff, Frederik a Valdemar.

Nástupce na trůnEditovat

Z osmi dětí Frederika VI. se dospělého věku dožily pouze dvě dcery, jež podle tehdejší právní úpravy vycházející ze Salického práva nemohly uplatnit následnické právo k dánskému a norskému trůnu (ani ony ostatně neměly potomky). Na trůn tedy nastoupil jeho bratranec (syn Frederika Dánského, mladšího nevlastního bratra Kristiána VII.) jako Kristián VIII.

Vývod z předkůEditovat

OdkazyEditovat