Frederik VI.

dánský a norský král
(přesměrováno z Fridrich I. Lauenburský)

Frederik VI. (28. ledna 1768, Kodaň3. prosince 1839, tamtéž) byl mezi lety 1808 a 1839 dánský král a mezi lety 18081814 král norský. Jako následník trůnu byl v letech 1784–1808 regentem svého fyzicky i mentálně nezpůsobilého otce krále Kristiána VII.

Frederik VI. Dánský
král dánský a norský
Portrét
Frederik VI. v roce 1825
na obrazu CH.W. Eckersberga
Doba vlády18081839, Dánsko
18081814, Norsko
Titulyvévoda šlesvicko-holštýnský a sasko-lauenburský
Narození28. ledna 1768
Kodaň
Úmrtí3. prosince 1839
Kodaň
PohřbenKatedrála v Roskilde
PředchůdceKristián VII.
NástupceKristián VIII., Dánsko
Kristián Frederik, Norsko
ManželkaMarie Hesensko-Kasselská
PotomciKarolina
Vilemína Marie
DynastieOldenburkové
OtecKristián VII.
MatkaKarolina Matylda Hannoverská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat

Frederik VI. se narodil jako první dítě a jediný syn dánského krále Kristiána VII. a jeho ženy, britské princezny Karoliny Matyldy, nejmladší sestry britského krále Jiřího III. Ze strany matky byl tedy spřízněn s britskou a hannoverskou královskou rodinou.

Dětství

editovat

Měl neveselé dětství, neboť jeho matka byla v roce 1772 sesazena a následně vypovězena ze země pro svůj blízký (údajně milostný) vztah s lékařem svého manžela, Johannem Friedrichem Struensee. Frederik svou matku již nikdy neviděl (zemřela tři roky poté) a zůstal u svého otce, který ovšem jako duševně nemocný se nemohl dítěti věnovat.

Princ regent

editovat

Roku 1784, ve svých 16 letech, se jako korunní princ chopil vlády ve jménu svého duševně nemocného otce, odsunul tak od moci státního ministra Ove Høegh-Guldberg, exponenta své ambiciózní nevlastní babičky Juliany Marie Brunšvicko-Wolfenbüttelské. Jako regent krále pak působil do jeho smrti 13. března 1808; poté nastoupil na dánský trůn jako král Frederik VI.

Frederik byl příznivcem osvícenství; ve spolupráci s hrabětem Andreasem Peterem Bernstorffem uskutečnil řadu liberálních reforem, mezi jiným např. zrušil nevolnictví, zavedl svobodu tisku, zakázal obchod s otroky či uzákonil občanská práva pro Židy.

Za napoleonských válek stálo dosud neutrální Dánsko po dvojím bombardování Kodaně britskou flotilou (1801,1807) od 31.10.1807 na straně Francie a Frederik musel dělat ústupky ve prospěch Švédska a Francie; ty vyústily podepsáním Kielského míru, v důsledku kterého v roce 1814 Norsko připadlo Švédsku, ale Grónsko, Island a Faerské ostrovy zůstaly územím Dánska. Král se kvůli udržení suverenity Dánska též osobně vypravil na Vídeňský kongres.

V poslední fázi jeho vlády se projevilo jisté oživení státních financí, zruinovaných válkami, a došlo k některým demokratizačním opatřením.

 
Frederik VI.

Manželství a potomci

editovat

31. července roku 1790 se Frederik v Gottorpském paláci v Šlesviku oženil s Marií Hesensko-Kasselskou (1767–1852), německou šlechtičnou, spřízněnou s britskou i dánskou královskou rodinou. Z jejich manželství vzešlo osm potomků, šest z nich však zemřelo téměř bezprostředně či záhy po narození, dospělého věku se dožily pouze dvě dcery.

Ani jedna z nich neměla děti; tak tato linie oldenburské dynastie tak vymřela nejen po meči, ale i po přeslici:

  • Kristián (22. září 1791 – 23. září 1791)
  • Marie Luisa (19. listopadu 1792 – 12. října 1793)
  • Karolina (28. října 1793 – 31. března 1881), ⚭ 1829 Frederik Ferdinand Dánský (22. listopadu 1792 – 29. června 1863)
  • Luisa (21. srpna 1795 – 7. prosince 1795)
  • Kristián (1. září 1797 – 5. září 1797)
  • Juliana Luisa (12. února 1802 – 23. února 1802)
  • Frederika Marie (3. června 1805 – 14. června 1805)
  • Vilemína Marie (18. ledna 1808 – 30. května 1891),
    ⚭ 1828 Frederik (6. října 1808 – 15. listopadu 1863), vévoda šlesvický, holštýnský a lauenburský a jako Frederik VII. král dánský od roku 1848 až do své smrti, manželé se rozvedli v roce 1834
    ⚭ 1835 Karel Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský (30. září 1813 – 24. října 1878)

Frederik byl rovněž otcem řady nemanželských dětí: Luisa a Karolina, hraběnky von Brockdorff, Frederik a Valdemar.

Nástupce na trůn

editovat

Z osmi dětí Frederika VI. se dospělého věku dožily pouze dvě dcery, jež podle tehdejší právní úpravy vycházející ze Salického práva nemohly uplatnit následnické právo k dánskému a norskému trůnu (ani ony ostatně neměly potomky). Na trůn tedy nastoupil jeho bratranec (syn Frederika Dánského, mladšího nevlastního bratra Kristiána VII.) jako Kristián VIII.

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Frederik IV. Dánský
 
 
Kristián VI.
 
 
 
 
 
 
Luisa Meklenburská
 
 
Frederik V.
 
 
 
 
 
 
Kristián Jindřich Braniborsko-Kulmbašský
 
 
Žofie Magdalena Braniborská
 
 
 
 
 
 
Žofie Kristýna Wolfsteinská
 
 
Kristián VII.
 
 
 
 
 
 
Jiří I.
 
 
Jiří II.
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea z Celle
 
 
Luisa Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Jan Bedřich Braniborsko-Ansbašský
 
 
Karolina z Ansbachu
 
 
 
 
 
 
Eleonora Sasko-Eisenašská
 
'Frederik VI.'
 
 
 
 
 
Jiří I.
 
 
Jiří II.
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea z Celle
 
 
Frederik Ludvík Hannoverský
 
 
 
 
 
 
Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský
 
 
Karolina z Ansbachu
 
 
 
 
 
 
Eleonora Sasko-Eisenašská
 
 
Karolina Matylda Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Magdaléna Sibyla Sasko-Weissenfelská
 
 
Augusta Sasko-Gothajská
 
 
 
 
 
 
Karel Anhaltsko-Zerbstský
 
 
Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská
 
 
 
 
 
 
Žofie Sasko-Weissenfelská
 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Předchůdce:
Jiří III.
  Vévoda lauenburský
Fridrich I.
18141839
  Nástupce:
Kristián I.