Juliana Marie Brunšvická
Juliana Marie Brunšvická (německy Juliane Marie von Braunschweig-Wolfenbüttel-Bevern; 4. září 1729, Wolfenbüttel – 10. října 1796, Fredensborg) byla jako manželka dánského krále Frederika V. v letech 1752–1766 dánská a norská královna. Byla významnou zastánkyní dánského konzervativismu a regentka de facto nástupce Frederika V., jeho syna z prvního manželství Kristiána VII.
Juliana Marie Brunšvicko-Wolfenbüttelská | |
---|---|
královna dánská a norská | |
Královna Juliana Marie kolem roku 1776 | |
Doba vlády | 1752 – 1766 |
Úplné jméno | Juliana Marie Brunšvicko-Wolfenbüttelsko-Bevernská |
Tituly | šlesvicko-holštýnská vévodkyně, oldenburská hraběnka |
Narození | 4. září 1729 Wolfenbüttel |
Úmrtí | 10. října 1796 (ve věku 67 let) Fredensborg |
Pohřbena | Katedrála v Roskilde |
Manžel | Frederik V. |
Potomci | Frederik |
Rod | Welfové |
Dynastie | Hannoverská dynastie |
Otec | Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský |
Matka | Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Původ
editovatJuliana Marie byla dcerou brunšvicko-lüneburského vévody Ferdinanda Albrechta II. a jeho ženy Antoinetty Amálie. Měla 10 sourozenců, z nichž se sestra Alžběta Kristýna stala pruskou královnou.
Královna
editovatDne 8. července roku 1752 se provdala za dánského krále Frederika V., asi rok poté, co zemřela jeho první žena Luisa Hannoverská. Z manželství se narodil jediný syn Frederik Dánský. Nikdy neusedl na trůn, králem se stal jeho syn jako Kristián VIII. Jak je patrné z Julianiných osobních deníků, jako manželka krále vedla klidný život, vzdálený od politického dění.
Královna vdova
editovatVláda Kristiána VII.
editovatV roce 1766 Juliana Marie ovdověla. Nový král, její nevlastní syn Kristián VII., vedl skandální a prostopášný život a kromě toho trpěl mentálními problémy (patrně lehká forma schizofrenie), jež ho prakticky zcela vzdalovaly od státních záležitostí; jejich správu delegoval na svého lékaře Johanna Friedricha Struensee a svou manželku, královnu Karolinu Matyldu. Liberální reformy, které Struensee zaváděl, a jeho románek s Karolinou Matyldou byly nestravitelné pro dánské konzervativce, v jejichž čele stála královna vdova Juliana Marie. Podařilo se jim realizovat spiknutí, v jehož důsledku byl 17. ledna roku 1772 Struensee a jeho spolupracovníci uvězněni, posléze odsouzeni za údajné intriky proti králi a 28. dubna popraveni. Karolina Matylda byla vypovězena ze země.
Regentství syna Frederika
editovatSyn Juliany Marie Frederik byl jmenován regentem nové vlády, byl však pouhou loutkou v rukou své matky a ministra Ove Høegh-Guldberga. Vláda byla extrémně konzervativní a Juliana Marie se etablovala jako heroina aristokracie, zachovávající její privilegia a udělující nové tituly (ovšem vedena snahou upevnit svou moc). Její moc skončila 14. dubna roku 1784, kdy její nevlastní vnuk, princ následník Frederik VI., překvapil palácovým převratem a stal se novým regentem. Juliana Marie a Ove Høegh-Guldberg se pokoušeli s princem spojit, ten však nastolil novou vládu, samostatnou a nezávislou, a znovu zavedl řadu Struenseeho liberálních reforem.
Smrt a potomci na trůnu
editovatVzdálená politického života, královna vdova zemřela v roce 1796 v paláci Fredensborg. Její ostatky byly pochovány v katedrále Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů.
Třebaže nikdy nedosáhla toho, aby její syn Frederik usedl na dánském trůně místo svého staršího nevlastního bratra, nemocného a k vládě nezpůsobilého Kristiána VII., její ambice obsadit trůn svým potomkem došly naplnění v další generaci, když se dánským a norským králem stal v roce 1839 její vnuk Kristián VIII., Frederikův syn. Jeho synem Frederikem VII., který zemřel bezdětný, sice tato větev oldenburské dynastie vymřela, dynastie však našla pokračování v osobě dcery Frederika Dánského, Luisy Šarloty Dánské, jejíž dcera a tedy neteř Kristiána VIII. Luisa Hesensko-Kasselská se provdala za prince Kristiána z dynastie Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg (po matce pravnuk Frederika V.); ten pak nastoupil na dánský trůn jako král Kristián IX., nazývaný tchánem Evropy, neboť jeho potomci našli své místo v panovnických rodech nebo přímo na trůnech celého kontinentu.
Vývod z předků
editovatOdkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Juliana María de Brunswick-Wolfenbüttel na španělské Wikipedii.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Juliana Marie Brunšvická na Wikimedia Commons
- https://runeberg.org/dbl/8/0613.html (dánsky)
- http://genealogy.euweb.cz/welf/welf6.html#JMFA2
Dánská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Luisa Hannoverská |
1752–1766 Juliana Marie Brunšvická |
Nástupce: Karolina Matylda Hannoverská |
Norská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Luisa Hannoverská |
1752–1766 Juliana Marie Brunšvická |
Nástupce: Karolina Matylda Hannoverská |
Šlesvická vévodkyně | ||
---|---|---|
Předchůdce: Luisa Hannoverská |
1752–1766 Juliana Marie Brunšvická |
Nástupce: Karolina Matylda Hannoverská |
Holštýnská vévodkyně | ||
---|---|---|
Předchůdce: Luisa Hannoverská Žofie Frederika Anhaltsko-Zerbstská |
1752–1766 s Žofií Frederikou Anhaltsko-Zerbstskou, do r. 1762 Juliana Marie Brunšvická |
Nástupce: Karolina Matylda Hannoverská |
Oldenburská hraběnka | ||
---|---|---|
Předchůdce: Luisa Hannoverská |
1752–1766 Juliana Marie Brunšvická |
Nástupce: Karolina Matylda Hannoverská |