Otevřít hlavní menu

Juliana Marie Brunšvická (německy Juliane Marie von Braunschweig-Wolfenbüttel-Bevern; 4. září 1729, Wolfenbüttel10. října 1796, Fredensborg) byla jako manželka dánského krále Frederika V. v letech 17521766 dánská a norská královna. Byla významnou zastánkyní dánského konzervativismu a regentka de facto nástupce Frederika V., jeho syna z prvního manželství Kristiána VII.

Juliana Marie
Brunšvicko-Wolfenbüttelská
královna dánská a norská
Královna Juliana Marie kolem roku 1780 autor Vigilius Eriksen
Královna Juliana Marie kolem roku 1780
autor Vigilius Eriksen
Doba vlády 17521766
Manžel Frederik V.
Úplné jméno Juliana Marie Brunšvicko-Wolfenbüttelsko-Bevernská
Tituly šlesvicko-holštýnská vévodkyně,
oldenburská hraběnka
Narození 4. září 1729
Wolfenbüttel
Úmrtí 10. října 1796
(ve věku 67 let)
Fredensborg
Pohřbena Katedrála v Roskilde
Potomci Frederik
Dynastie Welfové
Otec Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Matka Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PůvodEditovat

Juliana Marie byla dcerou brunšvicko-lüneburského vévody Ferdinanda Albrechta II. a jeho ženy Antoinetty Amálie. Měla 10 sourozenců, z nichž se sestra Alžběta Kristýna stala pruskou královnou.

KrálovnaEditovat

Dne 8. července roku 1752 se provdala za dánského krále Frederika V., asi rok poté, co zemřela jeho první žena Luisa Hannoverská. Z manželství se narodil jediný syn Frederik Dánský. Nikdy neusedl na trůn, králem se stal jeho syn jako Kristián VIII. Jak je patrné z Julianiných osobních deníků, jako manželka krále vedla klidný život, vzdálený od politického dění.

 
Juliana Marie Brunšvická. Portrét z roku 1778

Královna vdovaEditovat

Vláda Kristiána VII.Editovat

V roce 1766 Juliana Marie ovdověla. Nový král, její nevlastní syn Kristián VII., vedl skandální a prostopášný život a kromě toho trpěl mentálními problémy (patrně lehká forma schizofrenie), jež ho prakticky zcela vzdalovaly od státních záležitostí; jejich správu delegoval na svého lékaře Johanna Friedricha Struensee a svou manželku, královnu Karolinu Matyldu. Liberální reformy, které Struensee zaváděl, a jeho románek s Karolinou Matyldou byly nestravitelné pro dánské konzervativce, v jejichž čele stála královna vdova Juliana Marie. Podařilo se jim realizovat spiknutí, v jehož důsledku byl 17. ledna roku 1772 Struensee a jeho spolupracovníci uvězněni, posléze odsouzeni za údajné intriky proti králi a 28. dubna popraveni. Karolina Matylda byla vypovězena ze země.

Regentství syna FrederikaEditovat

Syn Juliany Marie Frederik byl jmenován regentem nové vlády, byl však pouhou loutkou v rukou své matky a ministra Ove Høegh-Guldberga. Vláda byla extrémně konzervativní a Juliana Marie se etablovala jako heroina aristokracie, zachovávající její privilegia a udělující nové tituly (ovšem vedena snahou upevnit svou moc). Její moc skončila 14. dubna roku 1784, kdy její nevlastní vnuk, princ následník Frederik VI., překvapil palácovým převratem a stal se novým regentem. Juliana Marie a Ove Høegh-Guldberg se pokoušeli s princem spojit, ten však nastolil novou vládu, samostatnou a nezávislou, a znovu zavedl řadu Struenseeho liberálních reforem.

Smrt a potomci na trůnuEditovat

Vzdálená politického života, královna vdova zemřela v roce 1796 v paláci Fredensborg. Její ostatky byly pochovány v katedrále Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů.
Třebaže nikdy nedosáhla toho, aby její syn Frederik usedl na dánském trůně místo svého staršího nevlastního bratra, nemocného a k vládě nezpůsobilého Kristiána VII., její ambice obsadit trůn svým potomkem došly naplnění v další generaci, když se dánským a norským králem stal v roce 1839 její vnuk Kristián VIII., Frederikův syn. Jeho synem Frederikem VII., který zemřel bezdětný, sice tato větev oldenburské dynastie vymřela, dynastie však našla pokračování v osobě dcery Frederika Dánského, Luisy Šarloty Dánské, jejíž dcera a tedy neteř Kristiána VIII. Luisa Hesensko-Kasselská se provdala za prince Kristiána z dynastie Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg (po matce pravnuk Frederika V.); ten pak nastoupil na dánský trůn jako král Kristián IX., nazývaný tchánem Evropy, neboť jeho potomci našli své místo v panovnických rodech nebo přímo na trůnech celého kontinentu.

Vývod z předkůEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juliana María de Brunswick-Wolfenbüttel na španělské Wikipedii.

Externí odkazyEditovat

Dánská královna
Předchůdce:
Luisa Hannoverská
17521766
Juliana Marie Brunšvická
Nástupce:
Karolina Matylda Hannoverská
Norská královna
Předchůdce:
Luisa Hannoverská
17521766
Juliana Marie Brunšvická
Nástupce:
Karolina Matylda Hannoverská
Šlesvická vévodkyně
Předchůdce:
Luisa Hannoverská
17521766
Juliana Marie Brunšvická
Nástupce:
Karolina Matylda Hannoverská
Holštýnská vévodkyně
Předchůdce:
Luisa Hannoverská
Žofie Frederika Anhaltsko-Zerbstská
17521766
s Žofií Frederikou Anhaltsko-Zerbstskou, do r. 1762
Juliana Marie Brunšvická
Nástupce:
Karolina Matylda Hannoverská
Oldenburská hraběnka
Předchůdce:
Luisa Hannoverská
17521766
Juliana Marie Brunšvická
Nástupce:
Karolina Matylda Hannoverská