Kristián VIII.
Kristián VIII. (Christian Frederik, 18. září 1786, Kodaň – 20. ledna 1848, Kodaň), byl mezi lety 1839 a 1848 dánský král. Byl předposledním dánským a posledním norským králem z původní linie dynastie Oldenburků a posledním dánským korunovaným králem.
| Kristián VIII. Dánský | |
|---|---|
| král dánský a norský | |
 Kristián VII. Dánský | |
| Doba vlády | V Dánsku: 1839–1848 V Norsku: 1814 |
| Korunovace | 1840 |
| Úplné jméno | Christian Frederik Oldenburg |
| Narození | 18. září 1786 Christiansborg, Kodaň |
| Úmrtí | 20. ledna 1848 (ve věku 61 let) Amalienborg, Kodaň |
| Pohřben | Katedrála v Roskilde |
| Předchůdce | Frederik VI. |
| Nástupce | V Dánsku: Frederik VII. V Norsku: Karel II. |
| Manželky | I. Šarlota Frederika Meklenbursko-Zvěřínská II. Karolina Amálie Augustenburská |
| Potomci | Frederik VII. |
| Dynastie | Oldenburkové |
| Otec | Frederik Dánský |
| Matka | Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původ
editovatBudoucí král Kristián VIII. se narodil 18. září 1786 v paláci Christiansborg v Kodani dánskému a norskému princi Frederikovi Dánskému a jeho ženě princezně Žofii Frederice Meklenbursko-Zvěřínské. Jeho otec byl synem z druhého manželství krále Frederika V., tedy mladším nevlastním bratrem krále Kristiána VII.; Kristián VIII. pak synovcem Kristiána VII.
Norský místodržící a později král
editovatV období napoleonských válek byli Norové Dánskem donuceni stát na straně Francie. Výsledkem bylo, že Angličané vytvořili blokádu celého pobřeží včetně norských přístavů. Tehdy se otevřeně projevila rozdílnost většiny zájmů Dánů a Norů, takže ani dánské pokusy o usmíření – patřilo mezi ně například založení univerzity v Oslo – nedokázaly zastavit lidové hnutí, jehož heslo znělo „Pryč od Dánska“. V této době byl guvernérem Norska právě princ Kristián.
Když Napoleon utrpěl rozhodující porážku u Waterloo, Norové nabyli dojmu, že jsou konečně u cíle svých snů o znovu nabytí nezávislosti. Avšak záhy a drsně se z nich probudili, když dánský král mírovou smlouvou z Kielu 1814 musel Norsko odstoupit Švédům, kteří byli od počátku proti Napoleonovi. Toto rozhodnutí vyvolalo v Norsku zuřivý odpor, k němuž se připojil i tehdy úřadující dánský královský místodržící, jímž byl pozdější dánský král Kristián VIII.
Kielská smlouva však nikdy nevstoupila v platnost. Zarputilí Norové z přání prince Kristána Frederika svolali shromáždění – vlastní sněm, který formuloval a schválil základní norskou ústavu, která byla odvozena z myšlenek Montesquieua. Norsko vyhlásilo svou nezávislost, 17. května 1814 přijalo vlastní ústavu (ta platí v modifikované verzi do současnosti) a zvolilo prince Kristiána za svého krále (ten v Norsku panoval pod jménem Kristián Frederik) – vzniká tak krátce existující Norské království.
Po následné krátké roztržce se Švédy Norové souhlasili na konventu v Mossu se vznikem personální unie, kdy si obě země zachovaly vlastní parlament. Kristián Frederik abdikoval z norského trůnu v říjnu 1814 a norský parlament Storting dne 4. listopadu 1814 zvolil za norského panovníka švédského krále Karla XIII., jenž usedl na norský trůn pod jménem Karel II.
Dánským králem
editovatKdyž zemřel v roce 1839 král Frederik VI., syn Kristiána VII., nezůstali po něm žádní mužští potomci (dvě dcery, které z jeho osmi dětí se dožily dospělosti, zůstaly bezdětné). Dědicem dánského trůnu se tak stal jeho bratranec Kristián VIII., syn prince Frederika Dánského – mladšího bratra Kristiána VII. V roce 1840 byl Kristián VIII. korunován. Stal se tak posledním dánským králem, který vůbec korunován byl.
Manželství a potomci
editovat21. července roku 1806 se v Ludwigslustu oženil se svou sestřenicí z matčiny strany, meklenburskou princeznou Šarlotou Frederikou. Z manželství vzešli dva potomci, pouze jediný syn se však dožil dospělosti.
- 1. Kristián Frederik (*/† 8. 4. 1807 Plön)[1]
- 2. Frederik Karel (6. 10. 1808 Kodaň – 15. 11. 1863 Glücksburg),jako Frederik VII. král dánský od roku 1848 až do své smrti[2]
- I. ⚭ 1828 Vilemína Dánská (18. 1. 1808 Kiel – 30. 5. 1891 Glücksburg), manželství rozvedeno roku 1834[3][4]
- II. ⚭ 1841 Karolina Mariana Meklenbursko-Střelická (10. 1. 1821 Neustrelitz – 1. 6. 1876 tamtéž), rozvedli se roku 1846[5][6]
- III. ⚭ 1850 Luisa Rasmussenová (21. 4. 1815 Kodaň – 6. 3. 1874 Janov), morganatický sňatek[7][8]
Již v roce následujícím po narození prince Frederika se však pár rozešel kvůli skandálnímu milostnému poměru, který Šarlota Frederika měla s francouzským zpěvákem a skladatelem Édouardem Du Puy. 31. března roku 1810 bylo manželství rozvedeno a Šarlota Frederika byla vypovězena od dvora.
V prosinci roku 1814 se Kristián VIII. zasnoubil a v květnu roku 1815 se oženil podruhé, a to s Karolinou Amálií Augustenburskou. Toto manželství bylo bezdětné.
Smrt a nástupci
editovatKrál Kristián VIII. zemřel 20. ledna 1848 v Amalienborgu u Kodaně; příčinou jeho smrti byla sepse. Je pochován v katedrále v Roskilde, v místě posledního odpočinku dánských králů. Nástupcem na trůnu se stal jeho syn Frederik VII., poslední dánský král z původní linie oldenburského rodu (obě jeho manželství byla bezdětná, takže dalším nástupcem na dánském trůnu se stal jeho bratranec, Kristián IX.).
Vývod z předků
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ Prins av Danmark, Christian Frederik Von Oldenburg, Prins. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Konge av Danmark, Frederick VII Carl Christian of Denmark, Oldenburg, King of Denmark. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Wilhelmine Marie of Denmark and Norway.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-04-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Wilhelmine Marie Oldenburg. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Caroline von Mecklenburg-Strelitz (1821-1876) -.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-04-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Duchess Caroline of Mecklenburg. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Louise Christine Rasmussen Danner (1815-1874) -.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-04-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Louise Rasmussen, Grevinde Danner. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-04-11]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kristián VIII. na Wikimedia Commons - http://www.kongernessamling.dk/en/rosenborg/person/christian-viii/
- http://www.thepeerage.com/p10229.htm#i102287
- http://genealogy.euweb.cz/oldenburg/oldenburg3.html#C8
| Předchůdce: Frederik VI. |
|
Dánský král 1839–1848 |
|
Nástupce: Frederik VII. |
| Předchůdce: Frederik VI. |
|
král Wendů a Gothů 1839–1848 |
|
Nástupce: Frederik VII. |
| Předchůdce: Frederik VI. |
|
Norský král Kristián Frederik 1814 |
|
Nástupce: Karel II. |
| Předchůdce: Frederik VI. |
|
Šlesvicko-holštýnský vévoda 1839–1848 |
|
Nástupce: Frederik VII. |
| Předchůdce: Frederik VI. |
|
Sasko-lauenburský vévoda Kristián I. 1839–1848 |
|
Nástupce: Frederik VII. |
