František Xaver I. Krakowský z Kolowrat

Český šlechtic
Tento článek pojednává o Františku Xaverovi I. Krakowském z Kolowrat. Možná hledáte: František Xaver II. Krakowský z Kolowrat (1803–1873).

František Xaver I. hrabě Krakowský z Kolowrat (10. října 1783, Vídeň13. prosince 1855, Telč) byl příslušník krakovské větve šlechtického rodu Kolovratů, byl komořím a získal hodnost podplukovník (Oberstleutnant).

František Xaver I. Krakowský z Kolowrat
128. František Xaver hrabě Krakowský z Kolowrat.jpg
Narození10. října 1783
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí13. prosince 1855 (ve věku 72 let)
Telč
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníBudkov
Povoláníšlechtic
DětiLeopold Krakowský z Kolowrat
Theodor Kolovrat-Krakovský
RodičeLeopold Vilém Krakowský z Kolowrat (1727–1809) a
Marie Terezie z Khevenhűller-Metsch (1741–1805)
RodKrakovští z Kolovrat
Příbuznínevlastní bratr: Filip František Krakowský z Kolowrat (1756–1836)
děd: Filip Nerius Krakowský z Kolowrat (1688–1733)
vnuk: Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky (1852–1910)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a rodinaEditovat

Narodil se 10. října 1789 ve Vídni jako nejmladší syn a poslední dítě Leopolda Viléma hraběte Krakowského z Kolowrat (17271809) a jeho druhé manželky Marie Terezie hraběnky z Khevenhűller-Metsch (17411805). Stal se zakladatelem čtvrté linie rodu Krakowských z Kolowrat, jejíž potomci žijí dodnes. Byl pánem na Budkově, Mladoňovicích, Gross Wetzdorfu a Rohrbachu v Dolních Rakousích.

Dne 24. března 1804 pojal ve Vídni za choť Julii (Julianu) hraběnku von Wildenstein-Wildbach (8. prosince 1786, Štýrský Hradec17. září 1849, Budkov), dceru Ferdinanda hraběte von Wildenstein-Wildbach a Marie Aloisie hraběnky von Stubenberg. Z tohoto manželství se narodilo celkem osm dětí: Leopold (1804–1863), Theodor (1806–1875), Ferdinand (1807–1897), Františka Xavera (1808–1869), Leontina (1812–1882), Valerie (1821–1913), Julie (1823–1907) a Marie Leokardie (1825–1915).

František Xaver Krakowský z Kolowrat zemřel 13. prosince 1855Telči. Společně se svojí manželskou je pohřbený v Budkově.

Vojenská kariéraEditovat

V době napoleonských válek sloužil hrabě František Xaver jako gardista v hodnosti majora v tzv. Šlechtické gardě císaře a krále Františka I. Garda s 38 členy (aristokraty české provenience), doprovázela panovníka při válečných taženích. Odznakem členství byl dnes velice vzácný Český šlechtický kříž (Das Böhmische Adelskreuz).

MajetekEditovat

Po válkách prodal hrabě František Xaver panství a zámek ve Filipově uherskému šlechtici Františku Zichymu. Dnešní novogotická podoba zámku, hospodářského dvora i celé vsi pochází až z let 1863–1865, z původního kolowratského barokního zámku jsou v dnešní budově zachovány jen některé obvodové zdi její střední části.

V roce 1841 byl statek Budkov rozdělen mezi manžele Františka Xavera a Julii Krakowskou z Kolowrat. O 8 let později odevzdal František Xaver tento statek svým dětem Theodoru, Leontině (provdané Kressové), Xaverině (provdané Dubské), Valerii (provdané Zichy), Julii (provdané Erdödy) a Marii Leokardii do společného vlastnictví. Těchto 6 sourozenců pak v roce 1853 Budkov prodalo za 400 000 zlatých a 800 dukátů Karlu knížeti z Liechteinsteinu († 7. dubna 1865), který pak učinil tento statek roku 1859 fideikomisem pro sekundogenituru knížat z Liechtensteinu.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha : Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. s. 78–80.

Externí odkazyEditovat