Otevřít hlavní menu

Franciszek Świder

český malíř a sochař

Franciszek Świder (27. ledna 1911 Karviná22. března 1997 Karviná) byl malíř a sochař Těšínského Slezska.

Franciszek Świder
Narození 27. ledna 1911
Karviná
Úmrtí 22. března 1997 (ve věku 86 let)
Karviná
Místo pohřbení Karviná
Národnost polská
Vzdělání Państwowa Szkoła Sztuk Zdobniczych i Przemysłu
Alma mater Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání malíř a sochař
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotopisEditovat

Narodil se v Karviné. Měl tři sourozence, dva bratry a sestru. Otec pracoval jako dělník na koksovně Hohenegger v Karviné, matka Tereza (rozená Kobielusz) byla v domácnosti, kde se věnovala výchově dětí. Od dětství projevoval umělecké nadání a tak po absolvování měšťanky v Karviné nastoupil do sekce malířství a dekorace státní umělecké školy v Krakově (Państwowa Szkoła Sztuk Zdobniczych i Przemysłu). V roce 1932 školu úspěšně absolvoval a v dalším studiu pokračoval v Praze. Rok studoval výtvarnou školu u profesora Františka Kysely. V létech 1933–1938 studoval na pražské Akademii výtvarného umění v ateliéru Tavíka Františka Šimona a Jakuba Obrovského.

První rok druhé světové války strávil ve východním Polsku. Po návratu do Karviné odmítl listinu Deutsche Volksliste a tak pracoval jako pomocný dělník ve firmě Herman Faber. Uměním se během války nezabýval, teprve po jejím skončení pokračoval v umělecké tvorbě. Podílel se na vzniku literární sekce Polského kulturně osvětového svazu. V jeho rámci ilustroval pro měsíčník Zwrot a jiná vydavatelství svazu. Byl členem Svazu československých výtvarníků a Polskiego Związku Literacko-Artystysznego w Czechosłowacji. V hornické kolonii, kde se narodil byl skromným člověkem s pozitivní energií. Jeho přímočarost a otevřenost se ne vždy setkávaly s pochopením okolí a občas míval oprávněně pocit křivdy.[1] Patřil k čelním představitelům umělců Těšínského Slezska.

TvorbaEditovat

Byl všestranný umělec. Maloval olejomalby, akvarely, kreslil, věnoval se monumentálnímu sochařství, nástěnné malbě, vitrážím a sgraffitům.

Meziválečné obdobíEditovat

V roce 1933 v polské škole v Horní Suché zhotovil nástěnou malbu, triptych zobrazující děti jdoucí do školy. Ilustroval sbírky poézie Pawła Kubisze Předjaří a Rapsodie o Oszeldowi. Vlastní tvorbu prezentoval v roce 1937 na výstavách v Českém Těšíně (23 obrazů, grafik a reliefů) a v roce 1939 na souborné výstavě umělců Zaolší v Těšíně (89 děl).[2]

Období po druhé světové válceEditovat

  • 1952–1953 - dvě společné výstavy s Rudolfem Žebrokiem uskutečněné v pražské galérií Jizdárna
  • výstava u příležitosti Mezinárodního dne dětí v muzeu v Českém Těšíně
  • 1978 - účast na putovní výstaě v Praze, Převorsku, Varšavě, Opoli a Krakově
  • 1992 - reprospektivní výstava celoživotní tvorby v Kulturním domě v Karviné
  • 1995 - účast na putovní výstavě Polští umělci Zaolší v Bielsku, Sulkovicích,, Krakově, Praze, Ostravě, Bratislavě a Vídni
  • 1949 vytvoření monumentálního památníku obětem Životické tragédie v Životicích z roku 1949
  • další památníky věnované obětem druhé světové války vytesal v Karviné (1952), Třinci (1953), Nýdku (1966), Těrlicku (1967), Ropici (1968), Lištné (1968).

Spolu s Rudolfem Žebrokem v roce 1953 v českotěšínském hotelu Piast namaloval fresku „Kulturní brigáda o rozměrech 22 m². Toto unikátní dílo bylo po roce 1990 při vnitřní přestavbě zničeno. Spolu se také zabývali sakrální malbou, restaurovali malby v kostelích v Loukách, Marklovicích a Skřečoni. V havířovském zdravotním středisku namaloval obraz zdravotní sestry s dětmi. V roce 1955 v kině Radost vytvořil obraz pro vitráže a namaloval obraz o založení Havířova. Jeho sgraffito z roku 1957 je na stěně polské školy v Českém Těšíně. V roce 1958 vytvořil sgraffito o osvobození Ostravy na stěně gymnázia v Ostravě, které bylo po roce 1990 odstraněno.

Je autorem 14 reliefů křižové cesty v kostele svatého Vavřince v Těrlicku. V hale budovy dolu ČSA vytvořil obrovskou kovovou plastiku, která byla v roce 1993 odstraněna. Kromě toho maloval portréty, krajiny. V roce 1994 obnovil v polské škole v Horní Suché vlastní nástěnnou malbu z roku 1933, za války Němci zamalovanou. K renovaci použil barvy dle původních receptur. Jedná se o třídílnou fresku délky 6,5 m o ploše 11,5 m².

Zemřel 22. března v Karviné. Pohřben je na hřbitově v Karviné-Dolech.[3] Za svou tvorbu obdržel četná polská a česká státní vyznamenání.

Dne 19. listopadu 2011, u příležitostí jeho stého výroči narození byla v Muzeum Těšínského Slezska v Těšíně zahájena výstava Franciszek Świder a jeho dílo.

FotogalerieEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franciszek Świder na polské Wikipedii.

  1. "Franciszek Świder i jego dzieło" w setną rocznicę urodzin artysty | Gazetacodzienna. gazetacodzienna.pl [online]. [cit. 2018-04-26]. Dostupné online. (polsky) 
  2. Zbiory NAC on-line. audiovis.nac.gov.pl [online]. [cit. 2018-04-30]. Dostupné online. (polsky) 
  3. Franciszek Świder (1911-1997) Grave Site | BillionGraves. BillionGraves [online]. [cit. 2018-04-26]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • DOKOUPIL, Lumír; MYŠKA, M. Biografický slovník Slezska a severní Moravy.. Ostrava: Optys, 2003. ISBN 80-85819-45-7. S. 11. 
  • HOLÝ, Petr. Franciszek Świder - malíř Slezska. Ostrava: Nadace PRO, 1999. ISBN 80-7248-011-1. 

Externí odkazyEditovat