Jízdárna (Světce)

jízdárna a kulturní památka České republiky na území obce Tachov

Jízdárna ve Světcích u Tachova je druhou největší jízdárnou ve střední Evropě - po Španělské dvorní jízdárně ve Vídni. Po zestátnění v r. 1945 byla dlouhodobě neudržována a chátrala. Od r. 1991 je chráněna jako kulturní památka České republiky[1], ale s rekonstrukcí se započalo až v r. 2000. Od r. 2001 je budova příležitostně přístupná veřejnosti. V r. 2010 byla jízdárna prohlášena národní kulturní památkou.

Jízdárna Světce
Tachov8.jpg
Poloha
Adresa Světce, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 44351/4-4528 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Jízdárnu ve Světcích nechal vybudovat v letech 1858-61 kníže Alfréd I. Windischgrätz. Penzionovaný polní maršál, majitel tachovského panství, se v r. 1857 (ve věku 70 let) rozhodl přestavět chátrající paulánský klášter ve Světcích na romantický zámek, k němuž by patřila i velkolepá jízdárna. Když v r. 1862 kníže zemřel, byla jízdárna téměř dokončena, zatímco ze zámku bylo postaveno jen severní křídlo se dvěma nárožními věžemi (jeho syn a nástupce Alfréd II. ve finančně náročné stavbě nepokračoval). O provozu jízdárny v následujícím období se podrobnější zprávy nedochovaly, využití bylo zřejmě omezené.[2]

Po r. 1945 byl majetek Windischgrätzů zestátněn. Jízdárna byla v té době poměrně zachovalá, ještě v 50. letech se uvažovalo o její opravě (měla získat využití jako součást učiliště, pro jehož potřeby se v té době přebudovával zámek). Budova však postupně zchátrala natolik, že byla na žádost města Tachova zbavena památkové ochrany a určena k demolici. V r. 1991 byla jízdárna opět do seznamu kulturních památek zařazena, ale o její záchranu se nestaralo ani Sdružení technických sportů a činností, které ji vlastnilo v polovině 90. let. Roku 1997 získalo polorozbořenou jízdárnu město Tachov a v r. 2000 zahájilo za podpory dotací postupnou rekonstrukci.[2]

Architektura a interiérEditovat

Jízdárna je postavena v novorománském slohu. Celková délka budovy je 60,2 m, šířka 26,3 m a výška 26,3 m. Centrální patrová budova na půdorysu kříže je doplněna podélnými přízemními stájemi, přistavěnými k východnímu a západnímu průčelí a zakončenými nárožními polygonálními pavilony. Hladká průčelí člení kordonová římsa doplněná zubořezem a ploché pilastry. Vstupní portály a okna mají profilované šambrány a polokruhové záklenky. Pozoruhodností jízdárny je originálně řešená stropní konstrukce haly s lucernou, kterou je prostor shora osvětlován[3].

Střední prostor jízdárenské haly má rozměry 20x40 m a je opatřen v přízemí i v patře galeriemi. Interiér zdobí iluzívní výmalba s vegetativními vzory[3]. V přízemí se nacházejí klenuté stáje (sloužily k ustájení až 24 koní), kovárna a byt kováře. V patře jsou lóže, ochozy a obytné pokoje (byly vybaveny i kachlovými kamny a toaletami). Z knížecí lóže, která je situována přímo proti vchodu, je nejlepší výhled na celou jízdárnu. Dříve byl využíván i suterén, k parkování kočárů a později automobilů[4].

SoučasnostEditovat

V r. 2006 byl vytvořen koncept budoucího využití jízdárny jako víceúčelového kulturního centra. Hlavní sál by měl být využíván pro kulturní akce, ale i k původnímu účelu. V prostorech stájí se počítalo s muzeem bylinkářství a stálou expozicí dějin objektu. Suterén by mohl sloužit jako restaurace a pivnice..[2]

Protože rekonstrukce pokračují, jízdárna je zpřístupňována jen příležitostně. Po prvním koncertu v r. 2001 zde byla zavedena tradice hudebních festivalů "Dveře jízdárny dokořán" (původně "Jízdárna znovu ožívá"). Akci pořádá Městské kulturní středisko Tachov, v r. 2017 se konal již 15. ročník. Koncerty jsou věnované převážně klasické hudbě. Kromě toho bývá jízdárna přístupná při různých příležitostech, jako jsou Dny evropského kulturního dědictví nebo různé historické slavnosti, kdy se zde konají komentované prohlídky. Turistické skupiny (nad 10 osob) si mohou komentovanou prohlídku předem objednat[4]. Hlavní sál byl také několikrát využit jako výstavní prostor.[2].

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-02-03]. Identifikátor záznamu 156712 : Jízdárna Světce. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d PROCHÁZKA, Zdeněk. Světce u Tachova v proměnách staletí. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2009. 95 s. ISBN 978-80-86125-94-7 [cit. 2018-02-04]
  3. a b Památkový katalog - 1000156712 - jízdárna. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2018-02-04]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b Jízdárna Světce | jizdarna-svetce.cz. www.jizdarna-svetce.cz [online]. [cit. 2018-02-04]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazyEditovat