Otevřít hlavní menu

Tavík František Šimon

český grafik, malíř a rytec

Tavík František Šimon, narozený jako František Šimon (13. května 1877 Železnice19. prosince 1942 Praha), byl český malíř, grafikdřevorytec, mistr leptumezzotinty, pedagog na Akademii výtvarných umění v Praze, zakladatel a předseda SČUG Hollar.

Tavík František Šimon
T. F. Šimon – vlastní podobizna (1932)
T. F. Šimon – vlastní podobizna (1932)
Narození 13. května 1877
Železnice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 19. prosince 1942 (ve věku 65 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení Bubenečský hřbitov
Povolání pedagog, malíř, kreslíř poštovních známek a tiskař
Podpis František Tavík Šimon - signatura.jpg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
matriční zápis o narození a křtu Františka Šimona (matrika N index N 1870-1900 Železnice (SOA Zámrsk))

Obsah

ŽivotEditovat

Narodil se v rodině krupaře v Železnici Antonína Šimona a jeho manželky Anny, rozené Tavíkové (pokřtěn byla jako František Šimon, jméno Tavík odvozeno od příjmení matky).[1]

Studoval na pražské Akademii výtvarných umění u Maxmiliána Pirnera (1894–1900). Jako stipendista Josefa Hlávky cestoval roku 1902 do Itálie a roku 1903 s Hugo Boettingerem do Paříže. V Paříži pobýval v letech 1904–1914 a od roku 1906 byl členem Société de la gravure en couleurs. Od roku 1910 byl členem Royal Society of Painters v Lonýně. Roku 1917 byl spoluzakladatelem Spolku českých umělců grafiků Hollar a členem předsednictva. V letech 1898–1942 byl členem SVU Mánes, v roce 1919 byl jeho předsedou[2].

Během pobytu v Paříži podnikl cesty do Španělska, Anglie a Maroka a v letech 1926–1927 vykonal cestu kolem světa. Roku 1928 se stal profesorem nově vytvořené grafické speciálky na Akademii výtvarných umění v Praze.[3][4]

Publikoval články zejména o grafickém umění v časopisu Hollar a vydal několik odborných příruček pro grafiky.

S manželkou Vilemínou, rozenou Kracíkovou (1882–??) měl dceru Evu, syna Pavla, Ivana a Kamila, který jako dítě zemřel na tuberkulózu.[5]

DíloEditovat

Jeho dílo tvoří z velké části pohledy na Prahu, New York a Paříž, které jsou ovlivněny francouzskými impresionisty a japonskými grafickými technikami.

Bibliografie (výběr)Editovat

  • Poznámky a zkušenosti umělce grafika, Praha 1919
  • Příručka uměleckého grafika, Praha 1921
  • Dřevoryt. Druhá příručka uměleckého grafika, Praha 1927
  • Listy z cesty kolem světa, Praha 1928
  • Richard Lauda, malíř a grafik, Hollar 6, 1929, s. 3–11
  • Charles Meyron a jeho dílo, Hollar 8, 1931–32, s. 57–69
  • Andres Zorn, Hollar 10, 1934, s. 161–170
  • Grafiky R. Austerlitze, Hollar 12, 1936, s. 96
  • Štefánik po Gauginových stopách na Tahiti, Hollar 13, 1937, s. 1–10

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

LiteraturaEditovat

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, s. 1442, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • Antonín Matějček, Tavík František Šimon, Praha 1934

Externí odkazyEditovat

Předseda SVU Mánes
Předchůdce:
Jan Preisler
1919
Tavík František Šimon
Nástupce:
Otakar Španiel