Tavík František Šimon

český grafik, malíř a rytec (1877-1942)

Tavík František Šimon, narozený jako František Šimon (13. května 1877 Železnice[1]19. prosince 1942 Praha), byl český malíř, grafikdřevorytec, mistr leptumezzotinty, pedagog na Akademii výtvarných umění v Praze, zakladatel a předseda SČUG Hollar.

Tavík František Šimon
František Šimon
František Šimon
Rodné jménoTavík František Šimon
Narození13. května 1877
Železnice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. prosince 1942 (ve věku 65 let) nebo 1942 (ve věku 64–65 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníBubenečský hřbitov
Povolánípedagog, malíř, kreslíř poštovních známek, tiskař, výtvarník, učitel, grafik, ilustrátor, kurátor, publicista a cestovatel
DětiPavel Šimon
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se v rodině krupaře v Železnici Antonína Šimona a jeho manželky Anny, rozené Tavíkové (pokřtěn byl jako František Šimon, jméno Tavík odvozeno od příjmení matky).[2]

 
Vila T. F. Šimona v Praze-Bubenči, V tišině 10
 
Malba indického pobřeží na fasádě Šimonovy vily

Studoval na pražské Akademii výtvarných umění u Maxmiliána Pirnera (1894–1900). Jako stipendista Josefa Hlávky cestoval roku 1902 do Itálie a roku 1903 s Hugo Boettingerem do Paříže. V Paříži pobýval v letech 1904–1914 a od roku 1906 byl členem Société de la gravure en couleurs. Od roku 1910 byl členem Royal Society of Painters v Londýně. Roku 1917 byl spoluzakladatelem Spolku českých umělců grafiků Hollar a členem předsednictva. V letech 1898–1942 byl členem SVU Mánes, v roce 1919 byl jeho předsedou[3].

Během pobytu v Paříži podnikl cesty do Španělska, Anglie a Maroka a v letech 1926–1927 vykonal cestu kolem světa. Roku 1928 se stal profesorem nově vytvořené grafické speciálky na Akademii výtvarných umění v Praze.[4][5]

Publikoval články zejména o grafickém umění v časopisu Hollar a vydal několik odborných příruček pro grafiky.

S manželkou Vilemínou, rozenou Kracíkovou (1882–??) měl dceru Evu, syna Pavla, Ivana a Kamila, který jako dítě zemřel na tuberkulózu.[6] Je pohřben s rodinou na bubenečském hřbitově v Praze 6.

Jeho malířské a grafické dílo je z menší části figurální, z větší části je tvoří pohledy na Prahu, New York a Paříž, které jsou ovlivněny francouzskými impresionisty a postimpresionisty. Gauguinovy obrazy z Tahiti Šimona inspirovaly ke kompozicím z Indie, z nichž nejrozměrnější – indické pobřeží s matkou a dítětem – namaloval na boční fasádu své vily v Bubenči, na vstupní fasádu pak namaloval mezi okna dvě múzy.[7]

V grafické tvorbě rád užíval techniky litografie, akvatintu a barevný soutisk inspirovaný japonskými grafickými technikami.

Bibliografie (výběr)

editovat
  • Poznámky a zkušenosti umělce grafika, Praha 1919
  • Příručka uměleckého grafika, Praha 1921
  • Dřevoryt. Druhá příručka uměleckého grafika, Praha 1927[8]
  • Listy z cesty kolem světa, Praha 1928[9]
  • Richard Lauda, malíř a grafik, Hollar 6, 1929, s. 3–11
  • Charles Meyron a jeho dílo, Hollar 8, 1931–32, s. 57–69
  • Andres Zorn, Hollar 10, 1934, s. 161–170
  • Grafiky R. Austerlitze, Hollar 12, 1936, s. 96
  • Štefánik po Gauginových stopách na Tahiti, Hollar 13, 1937, s. 1–10

Galerie, významná díla

editovat

Reference

editovat
  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1877 v Železnici, František Šimon Dostupné online
  2. Matrika narozených, Železnice, 1870-1900, snímek 115, Záznam o narození a křtu. 195.113.185.42:8083 [online]. [cit. 2017-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-23. 
  3. Historický seznam předsedů SVU Mánes
  4. Prof. T. F. Šimon zemřel. Lidové noviny. 21. 12. 1942, s. 5. Dostupné online. 
  5. Šedesátka T. F. Šimona. Národní listy. 13. 5. 1937, s. 5. Dostupné online. 
  6. Policejní přihlášky, Praha, Šimon Franz 1877
  7. Vila na nároží ulic V tišině a Romaina Rollanda slouží jako Alžírské velvyslanectví v Praze a není dosud památkově chráněna.
  8. ŠIMON, Tavík František. Dřevoryt : druhá příručka umělce grafika. Praha: Jan Štenc, 1927. 115 s. Dostupné online. 
  9. ŠIMON, Tavík František. Listy z cesty kolem světa : s reprodukcemi autorových kreseb a dvěma barevnými přílohami. Praha: J. Otto, 1928. 242 s. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, s. 1442, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • Antonín Matějček, Tavík František Šimon, Praha 1934

Externí odkazy

editovat
Předseda SVU Mánes
Předchůdce:
Jan Preisler
1919
Tavík František Šimon
Nástupce:
Otakar Španiel