Otevřít hlavní menu

Ferdinand Karel Antonín Josef Jan Stanislav Habsbursko-Lotrinský (1. června 1754, Vídeň24. prosince 1806, Vídeň) byl rakouský arcivévoda a místodržící v Lombardii. Sňatkem modenský princ a zakladatel vedlejší linie Habsbursko-Lotrinského rodu Rakouští-Este.

Ferdinand I. Modenský
generální guverner rakouské Lombardie
Arcivévoda Ferdinand autor portrétu Jean-Étienne Liotard
Arcivévoda Ferdinand
autor portrétu Jean-Étienne Liotard
Úplné jméno Ferdinand Karel Antonín Josef Jan Stanislav Habsbursko-Lotrinský
Narození 1. června 1754
Vídeň
Úmrtí 24. prosince 1806
(ve věku 52 let)
Vídeň
Pohřben Císařská hrobka ve Vídni
Manželky Marie Beatrice d'Este
Potomci Josef František
Marie Tereza
Josefína Ferdinanda
Marie Leopolda
František IV.
Ferdinand Karel Josef
Maxmilián Josef
Marie Antonie
Karel Ambrož
Marie Ludovika
Dynastie Habsbursko-Lotrinská
zakladatel dynastie Rakouští-Este
Otec František I. Štěpán Lotrinský
Matka Marie Terezie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

PůvodEditovat

Byl čtvrtým synem císaře Františka I. Lotrinského a královny Marie Terezie. Narodil se jako čtrnácté ze šestnácti dětí. Jeho dva nejstarší bratři Josef a Leopold se postupně stali císaři a sestry Marie Karolína a Marie Antoinetta královny neapolsko-sicilské a francouzské.

Už v dětství byl dohodnut jeho sňatek s modenskou princeznou Marii Beatricí Ricciardu d'Este, se kterou se 15. října 1771 oženil. Manželé přesídlili do Milána, kde žili v harmonickém vztahu. Roku 1780 byl Josefem II. jmenován lombardským místodržícím. Měl ovšem jen omezenou moc, faktickou vládu vykonával i nadále císař.[1] Svou laskavostí a dobročinností se mezi lidmi oba partneři stali oblíbení.

Válka Rakouska s FranciíEditovat

Od roku 1794 působil arcivévoda jako velitel italské armády v bojích Rakouska proti Francii. O dva roky později byla jeho armáda poražena u Montenotte a u Millesima vojskem vedeným Napoleonem, který následně dobyl Milán. Beatrice se s dětmi uchýlila ve Vídeňském Novém Městě, zatímco Ferdinand se staršími syny putoval přes Terst na zámek Belveder a další místa, která mu císař určil. Roku 1797 vznikla Zaalpská republika, která od Rakouska získala mírovou smlouvou Campo Formio Lombardsko a Modenu.

V roce 1803 se Ferdinand stal jménem své ženy dědicem modenského vévodství i nároků po svém tchánovi, které se nepodařilo prosadit díky Prešpurskému míru dojednaném v roce 1805.[2] O rok později v prosinci 1806 Ferdinand zemřel a byl pohřben v kapucínské kryptě ve Vídni.

RodinaEditovat

Ferdinand Karel a Beatrice spolu měli 10 dětí[3]:

  1. 1785 falcký a bavorský kurfiřt Karel Teodor IV. († 1799)
  2. 1804 hrabě Ludvík z Arca

Vývod z předkůEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 104. 
  2. Hamannová, str. 105.
  3. http://genealogy.euweb.cz/habsburg/habsburg5.html

LiteraturaEditovat

Předchůdce:
Ercole III. Modenský
  Modenský princ
dědic vévodství

18031806
  Nástupce:
František IV. Modenský