Arcidiecéze ostřihomsko-budapešťská

Arcidiecéze ostřihomsko-budapešťská (latinsky Archidioecesis Strigoniensis-Budapestinensis) je římskokatolická arcidiecéze v Maďarsku. Pod církevní správu arcibiskupství spadá celé Maďarsko.

Arcidiecéze ostřihomsko-budapešťská
Další informace
Zeměpisné souřadnice
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Katedrála Panny Marie a sv. Vojtěcha v Ostřihomi

Historie

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Arcidiecéze ostřihomská.

Předchůdcem arcidiecéze ostřihomsko-budapešťské byla až do 31. května 1993 arcidiecéze ostřihomská. Tato arcidiecéze byla nejstarším arcibiskupstvím v Uhrách. Byla založena v roce 1000 králem Štěpánem I. Svatým a byla nadřízena ostatním uherským biskupstvím. Od připojení dnešního Slovenska k Uhrám bylo z Ostřihomi církevně spravováno také jeho celé území. I po vzniku druhého uherského arcibiskupství, arcidiecéze Kaločské, si zachovalo ostřihomské arcibiskupství v Uhrách svou vedoucí roli. V roce 1279 získali ostřihomští biskupové titul Primas Hungariæ (primas Uherska), byli a dodnes jsou tedy hlavou katolické církve v Uhersku. V roce 1543 bylo sídlo arcidiecéze v důsledku tureckých nájezdů přesunuto do Trnavy; později sídlil arcibiskup, vzhledem k tomu, že plnil také státní povinnosti, převážně v Bratislavě.

Na podnět císařovny a uherské královny Marie Terezie rozčlenil papež Pius VI. v roce 1776 arcibiskupství ostřihomské tak, že jako jeho části vznikly diecéze banskobystrická, rožňavskáspišská. Z Bratislavy do Ostřihomi se sídlo arcidiecéze vrátilo v roce 1820 na příkaz arcibiskupa Alexandra Rudnaye. Po první světové válce, rozpadu Uherska a vzniku Československa, se většina území arcidiecéze dostala mimo území Maďarska. Došlo k rozdělení arcidiecéze. Ta část, která se dostala na území Československa, byla vyčleněna do samostatné apoštolské administratury, která byla podřízena přímo Svatému stolci. Poměry byly upraveny až v roce 1977, kdy na území Slovenska vznikla arcidiecéze trnavská. 31. května 1993 se změnilo jméno arcidiecéze ostřihomské na arcidiecéze ostřihomsko-budapešťská.

Současnost

editovat

Arcidiecéze zaujímá území o rozloze 1543 km², na němž žijí více než dva milióny obyvatel (2 094 000 obyvatel v roce 2003), z toho 60 % je katolíků (celkem asi 1 258 000 osob). Člení se na 16 děkanátů a celkem 151 farností (údaj z roku 2004). V čele stojí arcibiskup Péter kardinál Erdő.

Seznam arcibiskupů

editovat

Metropolitní arcibiskupové ostřihomsko-budapešťští

  • László Paskai (3. březen 1987 – 7. prosinec 2002) (jako arcibiskup ostřihomský do roku 1993)
    • Pomocný biskup: Imre Asztrik Várszegi, O.S.B. (23. prosinec 1988 – 18. březen 1991)
    • Pomocný biskup: Vilmos Dékány, Sch. P. (23. prosinec 1988 – 19. květen 2000)
    • Pomocný biskup: Csaba Ternyák (později arcibiskup) (24. prosinec 1992 – 11. prosinec 1997)
    • Pomocný biskup: Antal Spányi (13. únor 1998 – 4. duben 2003)
    • Pomocný biskup: Miklós Beer (8. duben 2000 – 27. květen 2003)
    • Pomocný biskup: Gáspár Ladocsi (28. listopad 2001 – 26. listopad 2010)
  • Péter Erdő (7. prosinec 2002 – ...), kardinál-kněz S. Maria Nuova (21. říjen 2003 [9. březen 2004] – ...), také předseda Maďarské biskupské konference (září 2005 – 2. září 2015), předseda Rady evropských biskupských konferencí (8. říjen 2006 – 8. říjen 2016); dříve titulární biskup Puppi (5. listopad 1999 – 7. prosinec 2002) jako pomocný biskup Székesfehérváru (Maďarsko) (5. listopad 1999 – 7. prosinec 2002)
    • Pomocný biskup: László Kiss-Rigó (24. leden 2004 – 20. červen 2006)
    • Pomocný biskup: György Udvardy (24. leden 2004 – 9. duben 2011)
    • Pomocný biskup: János Székely (14. listopad 2007 – 18. červen 2017)
    • Pomocný biskup: Ferenc Cserháti (15. červen 2007 – ...), titulární biskup Centurie (15. červen 2007 – ...)
    • Pomocný biskup: György Snell (20. říjen 2014 – 26. únor 2021), titulární biskup Pudentiany (20. říjen 2014 – 26. únor 2021)

Pomocná biskupství

editovat
  • Pomocný biskup: István Bagi (31. březen 1979 – 31. leden 1986)
  • Pomocný biskup: Iván Pálos (7. leden 1975 – 28. březen 1987)
  • Pomocný biskup: György Zemplén (10. leden 1969 – 29. březen 1973)
  • Pomocný biskup: Mihály Endrey-Eipel (1957 – 1972)
  • Pomocný biskup: Imre Szabó (11. březen 1951 – 21. květen 1976)
  • Pomocný biskup: Blahoslavený Zoltán Lajos Meszlényi (22. září 1937 – 11. leden 1953)
  • Pomocný biskup: Stefano Breyer (5. duben 1929 – 13. prosinec 1933)
  • Pomocný biskup: Lajos Rajner (14. červen 1906 – 27. březen 1920)
  • Pomocný biskup: Josef Medard Kohl, O.S.B. (17. prosinec 1900 – 15. leden 1928)
  • Pomocný biskup: Paulus Palásthy (4. květen 1886 – 24. září 1899)
  • Pomocný biskup: József Boltizár (24. srpen 1875 – 17. květen 1905)
  • Pomocný biskup: Joseph Szabó (22. červen 1868 – 27. duben 1884)
  • Pomocný biskup: Giuseppe Durguth (25. září 1865 – ?)
  • Pomocný biskup: Emerico Tóth (25. září 1857 – 6. leden 1865)
  • Pomocný biskup: Jozef Viber (19. červen 1856 – 15. leden 1866)
  • Pomocný biskup: Joseph Krautmann (15. březen 1852 – 1855)
  • Pomocný biskup: Peter de Ürményi (28. srpen 1820 – 15. listopad 1839)
  • Pomocný biskup: Giovanni Benyovszky (28. srpen 1820 – 1827?)
  • Pomocný biskup: Istvan Gosztonyi (18. prosinec 1815 – 1817)
  • Pomocný biskup: Karol Perényl (11. červenec 1808 – 15. březen 1819)
  • Pomocný biskup: Nikolaus Rauscher (16. březen 1808 – 1815)
  • Pomocný biskup: József Király (18. září 1807 – 11. leden 1808)
  • Pomocný biskup: Márton Görgey (24. září 1804 – 1. srpen 1807)
  • Pomocný biskup: Ladislaus Luzenszky (13. prosinec 1779 – 1792)
  • Pomocný biskup: Stephanus Nagy (16. prosinec 1776 – 1804)
  • Pomocný biskup: Georgius Richvaldszky (16. prosinec 1776 – 7. srpen 1779)
  • Pomocný biskup: Anton Révay (20. květen 1754 – 16. září 1776)
  • Pomocný biskup: Paulus de Révay (12. březen 1753 – 1776)
  • Pomocný biskup: Ferenc Zichy (24. září 1742 – 16. březen 1744)
  • Pomocný biskup: Giorgio Trivulzio, B. (7. listopad 1678 – 1689)

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat