FC Porto
FC Porto (portugalsky: Futebol Clube do Porto) je profesionální portugalský fotbalový klub sídlící ve městě Porto, který působí v nejvyšší portugalské ligové soutěži Primeira Liga. Portský celek byl založen 28. září 1893, jako první z takzvané „Três Grandes“ (Velké trojky), kterou spolu s ním tvoří lisabonské týmy Benfica a Sporting, jeho zároveň největší soupeři. Dalším rivalem Porta je necelých 50 kilometrů vzdálený klub Braga.[4] Mezi příznivci je FC Porto známé pod přezdívkami Portistas („Porťané“) nebo Dragões („Draci“). Porto také patří k tradičním účastníkům Ligy mistrů UEFA, v hlavní soutěži si zahrálo už 23krát a pouze Real Madrid a FC Barcelona mají o jednu účast víc.[5][pozn. 1]
FC Porto | |
![]() | |
Název | Futebol Clube do Porto |
---|---|
Přezdívka | Dragões (Draci)[1] |
Země |
![]() |
Město | Porto |
Založen | 28. září 1893[1] |
Asociace |
![]() |
Soutěž |
![]() 1. portugalská fotbalová liga |
2019/20 | 1. místo |
Stadion | Estádio do Dragão, Porto |
Souřadnice | 41°9′42″ s. š., 8°35′2″ z. d. |
Kapacita | 50 033[2] |
Vedení | |
Předseda |
![]() |
Trenér |
![]() |
Oficiální webová stránka | |
Největší úspěchy | |
Ligové tituly | 28[3] |
Domácí trofeje |
20× Portugalský pohár „Taça“ 21× Portugalský Superpohár |
Mezinárodní trofeje |
2× Liga mistrů UEFA 2× Evropská liga UEFA 1× Superpohár UEFA 2× Interkontinentální pohár |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Liga mistrů UEFA | ||
![]() |
1986/1987 | FC Porto |
![]() |
2003/2004 | FC Porto |
Evropská liga UEFA | ||
![]() |
2002/2003 | FC Porto |
![]() |
2010/2011 | FC Porto |
Pohár vítězů pohárů | ||
![]() |
1983/1984 | FC Porto |
Superpohár UEFA | ||
![]() |
1987 | FC Porto |
![]() |
2003 | FC Porto |
![]() |
2004 | FC Porto |
![]() |
2011 | FC Porto |
Porto patří mezi nejúspěšnější portugalské týmy a před koncem sezóny 2019/20 mělo na kontě 28 ligových titulů od sezóny 1934/35, více jich má jen Benfica.[3] V počtu získaných mezinárodních trofejí lze Porto označit za nejúspěšnější portugalský klub. V mezinárodních soutěžích získal 7 trofejí – dvakrát trofej v Lize mistrů (1987 a 2004), dvakrát v Poháru UEFA/Evropské lize (2003 a 2011), dvakrát v Interkontinentálním poháru (1987 a 2004) a jednou v Evropském Superpoháru (1987).[6]
Porto je ve fotbalovém světě proslulé svojí schopností vyhlédnout si mladý talent (často z Jižní Ameriky) a později ho prodat několikanásobně dráž, než za kolik přišel.[7]
V době velkých úspěchů v letech 2002-2004 vedl klub slavný trenér José Mourinho a hrály v něm takové hvězdy, jako jsou Deco, Ricardo Carvalho, Paulo Ferreira, Maniche a další. Dalším velmi úspěšným trenérem v portské historii se stal André Villas-Boas, jenž v roce 2011 dovedl klub k vítězství v Evropské lize. V červnu 2011 Villas-Boas odešel do anglického klubu Chelsea FC.
HistorieEditovat
Klub Foot-Ball Club do Porto byl založen 28. září 1893 místním obchodníkem s portským vínem jménem António Nicolau d’Almeida, jehož zájem o fotbal vznikl při jeho cestách do Anglie.[6] Portugalským šampionem se stal prvně roku 1922, to se soutěž Campeonato de Portugal hrála vyřazovacím způsobem.[3]
V roce 2001 trénoval Porto Octávio Machado, který s týmem v srpnu 2001 získal portugalský superpohár po výhře 1:0 nad Boavistou.[8] Další rok v lednu Machada nahradil José Mourinho, tým totiž spadl na páté místo a navíc vypadl v domácím poháru.[9] Na jaře ve druhé skupině Ligy mistrů Porto neobstálo v konkurenci Realu Madrid, Panathinaikosu a Sparty a skončilo poslední, domácí ligu pak skončilo na třetím místě. Mourinho slíbil titul v další sezóně, načež vyhledal laciné posily jako byli Maniche, Nuno Valente a Paulo Ferreira.[10] V ročníku 2002/03 Porto vskutku vyhrálo titul s náskokem 11 bodů na Benficu.[11] Mužstvo spoléhalo na brazilského útočníka Derleie (a jeho partnera v útoku, 19letého Postigu) nebo zálohu ve složení Deco–Maniche–Costinha.[10] Cesta Pohárem UEFA postavila Portu do cesty kluby jako Polonia Warszawa, Austria Wien, Lens a Denizlispor. Ve čtvrtfinále proti Panathinaikosu bylo Porto svědkem domácí prohry 0:1, v Řecku však Derlei zařídil dvěma brankami postup do semifinále proti Laziu.[10] Lazio Řím Roberta Manciniho v Portu nestačilo na domácí a prohrálo 1:4, o což se postarali Derlei (dvakrát), Postiga a Maniche.[12] Po remíze 0:0 v Itálii zamířilo Porto do finále. V Seville se Porto střetlo se Celticem o vítězství. Po deseti minutách se zranil Costinha, toho nahradil Pedro Emanuel, zápas pak „patřil“ Decovi, jenž byl u obou gólů prvních 90 minut. Díky němu oba Derlei a Aleničev poslali své mužstvo do jednogólového vedení, ale na obě branky zareagoval Henrik Larsson, zápas se tak prodlužoval. Byl to nakonec Derlei, kdo prodloužení ve 115. minutě rozhodl.[13]
Portugalský Superpohár svěřenci Mourinha vybojovali proti União de Leiria. Evropský Superpohár však po zápase s Portem získal AC Milán. Ve skupině Ligy mistrů Porto skončilo za Realem Madrid a postoupilo tak do osmifinále. První zápas doma proti Manchesteru United prohrávali domácí 0:1 gólem Fortuneho, útočník Porta Benni McCarthy ale otočil stav zápasu na 2:1. Soupeřův záložník Roy Keane obdržel červenou kartu za šlápnutí na brankáře Vítora Baíu.[14] Venku Porto prohrávalo 0:1 po gólu Paula Scholese, ale Costinhův gól v 90. minutě poslal do čtvrtfinále FC Porto.[15] Ve čtvrtfinále Porto vyzrálo na Lyon a postoupilo do semifinále, kde čekalo Deportivo La Coruña. Dvojutkání rozhodl jediný gól Derleie z penalty, klíčové bylo bránění Valeróna, o něhož se postaral Costinha.[10] Soupeřem ve finále bylo AS Monaco vedené Didierem Deschampsem, které ale nemělo k dispozici útočníka Ludovica Giulyho. Carlos Alberto poslal Porto do vedení, po 70. minutě dílo z protiútoků dokonali výhru 3:0 Deco a Aleničev. FC Porto podruhé v historii vyhrálo Ligu mistrů.[10]
MezidobíEditovat
V ročníku po Mourinhově odchodu se v klubu vystřídala trojice trenérů. Ten první, Luigi Del Neri byl dokonce vyhozen ještě před prvním soutěžním zápasem, když byl propuštěn pro nedochvilnost.[16] Ten druhý, Víctor Fernández, získal domácí superpohár proti Benfice,[8] proti Valencii v Superpoháru UEFA však neuspěl a prohrál 1:2. V únoru 2005 se stal trenérem José Couceiro, Porto ale nakonec skončilo druhé za Benficou.
Mezi roky 2006 až 2009 vedl Porto kouč Jesualdo Ferreira, který klub dovedl ke třem titulům v řadě, a k tomu přidal triumf v domácím poháru.
André Villas-BoasEditovat
Začátkem června 2010 se stal trenérem 32letý André Villas-Boas, někdejší asistent Josého Mourinha.[17] Tým opírající se o ofenzivní hvězdy jako Hulk nebo Falcao vyhrál Primeira Ligu bez jediné porážky a s náskokem 21 bodů proti Benfice. Byl to 25. titul v dějinách klubu.[18] Ještě před začátkem sezóny stihl vyhrát domácí Superpohár proti Benfice (2:0).[8] V rámci Evropské ligy prošlo Porto skupinou „L“ bez porážky, v play-off vyřadilo týmy FC Sevilla, CSKA Moskva a a Spartak Moskva než narazilo na španělský Villarreal. První zápas na domácí půdě Porto zvládlo a vyhrálo 5:1, čtyřmi brankami se blýskl Falcaa a pátou přidal další Kolumbijec Fredy Guarín.[19] V portugalském finále Evropské ligy Porto porazilo Bragu 1:0.[20] Čtvrtou trofejí za sezónu byl domácí pohár, ve kterém Porto ve finále přehrálo 6:2 Guimarães.[21]
V červnu 2011 byl po pouhém roce oznámen jeho odchod.
Dominance BenficyEditovat
Před sezónou 2015/16 posílil mužstvo brankář Iker Casillas z Realu Madrid.[22]
Během léta v roce 2017 se stal trenérem Porta jeho bývalý hráč Sérgio Conceição.
V ročníku 2019/20 se nepodařilo dostat přes předkolo do skupin Ligy mistrů. Porto v srpnu podlehlo ruskému Krasnodaru i přes úvodní výhru 1:0 na jeho půdě.[23] V základní skupině Evropské ligy Porto vybojovalo postup do šestnáctifinále, kde se střetlo s Leverkusenem. Po úvodní prohře 1:2 v Německu nestačili Portugalci na soupeře ani doma a prohráli 1:3.[24]
Získané trofejeEditovat
Vyhrané domácí soutěžeEditovat
- Primeira Liga (29×)[3][25]
- (1934/35, 1938/39, 1939/40, 1955/56, 1958/59, 1977/78, 1978/79, 1984/85, 1985/86, 1987/88, 1989/90, 1991/92, 1992/93, 1994/95, 1995/96, 1996/97, 1997/98, 1998/99, 2002/03, 2003/04, 2005/06, 2006/07, 2007/08, 2008/09, 2010/11, 2011/12, 2012/13, 2017/18, 2019/20)
- Portugalský pohár „Taça“ (20×)
- (1921/22, 1924/25, 1931/32, 1938/37, 1955/56, 1957/58, 1967/68, 1976/77, 1983/84, 1987/88, 1990/91, 1993/94, 1997/98, 1999/00, 2000/01, 2002/03, 2005/06, 2008/09, 2009/10, 2010/11)
- Superpohár Cândido de Oliveira (21×)
- (1981, 1983, 1984, 1986, 1990, 1991, 1993, 1994, 1996, 1998, 1999, 2001, 2003, 2004, 2006, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2018)
Vyhrané mezinárodní soutěžeEditovat
- Liga mistrů UEFA (2×)
- Evropská liga UEFA (2×)
- Superpohár UEFA (1×)
- (1986,87)
SoupiskaEditovat
Aktuální k 1. březnu 2020[26]
|
|
Významní hráčiEditovat
- Fernando Gomes (1974-1980, 1982-1989)
- Paulo Futre (1984-1987)
- Mário Jardel (1996-2000)
- Deco (1999-2004)
Akademie / slavní fotbalistéEditovat
Zdroj:[7]
StadionEditovat
FC Porto hraje na stadionu Estádio do Dragão,[2] přezdívaném "stadion Draka".[zdroj?] Tento stadion byl postaven k příležitosti Mistrovství Evropy ve fotbale konaném v Portugalsku v roce 2004. Byl otevřen 16. listopadu 2003 a nahradil předchozí stánek Estádio das Antas.[2] Estádio do Dragão má kapacitu 50 033 diváků a patří do třídy stadionů A.[2]
PoznámkyEditovat
- ↑ Aktuální v ročníku 2019/2020.
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b FC Porto [online]. UEFA.com, rev. 2018-02-15 [cit. 2020-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d The Stadium [online]. fcporto.pt [cit. 2020-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d CLARO, Paulo. Portugal - List of Champions [online]. RSSSF, rev. 2019-09-26 [cit. 2020-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Porto and Braga take local rivalry to grand stage. UEFA.com [online]. 2011-05-15 [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SAFFER, Paul. Champions League group stage records and statistics [online]. UEFA.com, 2019-12-11 [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b BOYLAND, Patrick. PORTO: SOUTHERN EUROPE’S TALENT CONVEYOR BELT. These Football Times [online]. 2015-05-12 [cit. 2020-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b STAVROPOULOS, Vasileios. FC Porto: The world’s most efficient “Moneyball” football club. Statathlon [online]. 2018-04-13 [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c CLARO, Paulo. Portugal - List of Super Cup Winners [online]. RSSSF, rev. 2019-08-05 [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mourinho ready for Porto challenge. UEFA.com [online]. 2002-01-23 [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e FERGUSON, Ryan. JOSÉ MOURINHO: THE PORTO YEARS. These Football Times [online]. 2019-07-22 [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jorge Miguel Teixeira. Portugal 2002-03 [online]. RSSSF, 2004-07-22 [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Spielbericht: 983307 [online]. transfermarkt.com [cit. 2020-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Porto end Celtic's Uefa dream. BBC Sport [online]. 2003-05-21 [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Porto 2-1 Man Utd. BBC [online]. 2004-02-25 [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Man. United 1-1 Porto [online]. UEFA [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Porto dump coach Del Neri. BBC Sport [online]. 2004-08-07 [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Villas-Boas accepts Porto chance. UEFA.com [online]. 2010-06-03 [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ASHTON, Neil. My unbeaten season with Porto is better than Chelsea's European Cup win, says Spurs boss Villas-Boas. Daily Mail [online]. 2012-10-18 [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Porto eyes the final after sinking Villareal. France24 [online]. 29-04-2011 [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Europa League final: Porto 1-0 Braga. BBC [online]. 2011-05-18 [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CLARO, Paulo. Portugal - List of Cup Winners [online]. RSSSF, 2019-07-18 [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Odkopli ho. Co dokáže slavný brankář Casillas bez Realu Madrid?. IDNES.cz [online]. 2015-07-14 [cit. 2020-02-28]. Dostupné online.
- ↑ FK Krasnodar 0 : 1 FC Porto. Eurofotbal.cz [online]. [cit. 2020-02-26]. Dostupné online.
- ↑ VEJDĚLEK, Martin. Leverkusen vyhrál i venku a hladce postupuje. Eurofotbal.cz [online]. 2020-02-27 [cit. 2020-02-28]. Dostupné online.
- ↑ FC Porto je po tretí raz za sebou portugalským majstrom, SME.sk, cit. 20. 5. 2013 (slovensky)
- ↑ https://www.transfermarkt.com/fc-porto/kader/verein/720
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu FC Porto na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky (portugalsky) (anglicky)
- Profil na Eurofotbal.cz (česky)
- Profil na UEFA.com (anglicky)
- fcporto.jex.cz – webové stránky českých a slovenských příznivců klubu (česky)
- SMRŽ, Jaroslav. Bitva o Portugalsko: Orel vs. drak [online]. Eurofotbal.cz, 2008-12-24 [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. (česky)