Esperantská Wikipedie

Wikipedie v jazyce esperanto
(přesměrováno z Enciklopedio de Esperanto)

Esperantská Wikipedie byla založena v listopadu 2001 jako 11. jazyková verze celosvětové encyklopedie Wikipedie. Za jejího zakladatele je považován americký esperantista Chuck Smith,[1] krátce po svém vzniku byla v červenci 2002 s 3100 články desátou největší wiki na světě[2]. Esperantisté se podíleli i na založení několika dalších jazykových verzí Wikipedie (české, slovenské, osetské, svahilské a gruzínské). Zavedení podpory esperantské abecedy na Wikipedii v lednu 2002 otevřelo cestu abecedám dalších jazyků a uspíšilo přechod celé encyklopedie ke standardu Unicode.[3]

Ikona Wikipedie Esperantská Wikipedie
Logo
Snímek obrazovky hlavní stránky esperantské Wikipedie
Snímek obrazovky hlavní stránky esperantské Wikipedie
Charakter stránkyinternetová encyklopedie
V jazyceesperanto
MajitelWikimedia Foundation
URLeo.wikipedia.org
KomerčníNe
Registracenepovinná
Licence obsahuCC-BY-SA 3.0 Unported
Aktuální stavonline
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Esperanto
Jazyk
Organizace
Dějiny
Kultura
Literatura
Úhly pohledu

V lednu 2022 obsahovala přes 308 000 článků a pracovalo pro ni 16 správců. V počtu článků to byla 36. největší Wikipedie. Registrováno bylo přes 191 000 uživatelů, z nichž bylo asi 320 aktivních. Podle původu redaktorů je Esperantská Wikipedie ze všech jazykových verzí nejmezinárodnější.[4] Esperantská Wikipedie je také vůbec největší encyklopedií psanou v umělém jazyce.[pozn. 1]

V roce 2019 bylo zobrazeno okolo 22,3 milionu dotazů. Denní průměr byl 61 142 a měsíční 1 859 722 dotazů. Nejvíce dotazů bylo zobrazeno v lednu (2 737 689), nejméně v červnu (1 482 150). Nejvíce dotazů za den přišlo ve čtvrtek 31. ledna (481 096), nejméně v pondělí 23. prosince (30 084).

Encyklopedie v esperantu editovat

Esperantská Wikipedie volně navazuje na tradici Encyklopedie esperanta (Enciklopedio de Esperanto) vydané v papírové podobě v roce 1934 v Budapešti, jejíž články zachycující stav esperantské komunity po několika desetiletích jejího vývoje byly prací českého esperantisty Miroslava Malovce všechny vloženy do esperantské Wikipedie.

Esperantská Wikipedie začínala se 139 základními hesly internetové Encyklopedie kalblandské (Enciklopedio Kalblanda), které po dohodě s jejím autorem do Wikipedie vložil Chuck Smith, který poté také podnikl cestu po Evropě s cílem zpopularizovat Wikipedii mezi uživateli esperanta v různých zemích.[5] O Wikipedii tak např. už v listopadu 2002 přednášel i na Konferenci o užití esperanta ve vědě a technice v Dobřichovicích.

Při příležitosti desátého výročí vzniku Esperantské Wikipedie hostilo v říjnu 2011 Muzeum esperanta ve Svitavách mezinárodní setkání jejích redaktorů pod názvem Esperantská Wikimánie.[6]

Vztahy k české a slovenské Wikipedii editovat

Vznik esperantské Wikipedie je významný také pro později vzniklé Wikipedie českou a slovenskou: První překlad hlavní stránky Wikipedie do češtiny vytvořil esperantista Miroslav Malovec právě na popud tvůrce esperantské Wikipedie Chucka Smithe. Podobně na počátku slovenské Wikipedie stál slovenský esperantista Viliam Búr.

Zajímavým dědictvím faktu, že česká Wikipedie byla přeložena z esperanta, je české slovo „wikipedista“ používané v prostředí české Wikipedie jako označení jejích redaktorů, zatímco na anglické Wikipedii se redaktoři označují slovem „user“ (odpovídá českému „uživatel“). Slovo „wikipedista“ je inspirované esperantským „vikipediisto“ (odvozenina vzniklá z názvu „Vikipediopříponou-isto“), ačkoliv toto slovo se od roku 2010 již v esperantské Wikipedii nepoužívá pro označení příslušného názvového prostoru v projektech Nadace Wikimedia[7] (zůstává však běžnou součástí jazyka).[8]

Esperantem inspirované je také samotné české pojmenování této encyklopedie, kterou Miroslav Malovec v analogii s esperantským „Vikipedio“ (veškerá podstatná jména v esperantu mají koncovku „-o“) nazval česky „Wikipedie“ (podle slova „encyklopedie“),[9] na rozdíl od většiny jiných jazykových verzí (např. německé), které si ponechaly anglické „Wikipedia“ (ačkoliv německy je „Enzyklopädie“).[10]

V roce 2012 provedli uživatelé z České republiky 6,9 % editací v článcích esperantské Wikipedie, což dělá z českých esperantistů sedmou nejaktivnější skupinu.[11]

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. Dříve byla největší takovou encyklopedií Wikipedie v jazyce volapük, která je však z drtivé většiny tvořena strojově vygenerovanými články se statistickými informacemi převážně geografického charakteru.

Reference editovat

  1. SMITH, Chuck. Finding the Esperanto Wikipedia (Part 1 of 4). Esperanto Language Blog | Language and Culture of the Esperanto-Speaking World [online]. 2010-12-21 [cit. 2023-11-19]. Dostupné online. 
  2. ARONSSON, Lars. Operation of a Large Scale, General Purpose Wiki Website. In: CARVALHO, João Álvaro; HÜBLER, Arved; BAPTISTA, Ana Alice. Elpub2002: Technology Interactions : Proceedings of the 6th International ICCC/IFIP Conference on Electronic Publishing Held in Karlovy Vary, Czech Republic, 6-8 November, 2002. Berlin: VWF, Verlag für Wissenschaft und Forschung, 2002. Dostupné online. ISBN 3897003570. S. 27–37. (angličtina)
  3. Unicoding the Esperanto Wikipedia (Part 3 of 4)
  4. Wikimedia Traffic Analysis Report – Page Edits Per Wikipedia Language, citováno 11. října 2012
  5. Promoting the Esperanto Wikipedia (Part 4 of 4)
  6. Webové stránky Esperantské Wikimanie
  7. Přispěvatelé Wikipedie. Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2012/01 [online]. Wikipedie, otevřená encyklopedie, rev. 2012-12-31 [cit. 2013-06-13]. Kapitola Jmenný prostor Wikipedista. Dostupné online. 
  8. SRNOVÁ, Veronika. Wikipedisté z celého světa přijeli do Svitav [online]. Svitavy: ČT24, 2011-10-27 [cit. 2013-06-13]. Dostupné online. 
  9. Hlavní strana, Česká Wikipedie, 17. 11. 2002
  10. Wikipedia contributors. Wikipedia:Slogans [online]. Wikipedia, the free encyclopedia, rev. 2013-05-01 [cit. 2013-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Wikimedia Traffic Analysis Report – Page Edits Per Wikipedia Language, citováno 4. ledna 2013

Související články editovat

Externí odkazy editovat